Chomutovská základní umělecká škola nabízí umění od batolat po seniory

CHOMUTOV (soš) — V chomutovské základní umělecké škole T. G. Masaryka se setkávají žáci od dvou do 72 let. Během působení jejího ředitele Karla Žižky se škola výrazně proměnila, přibyly obory i kvalitní učitelé. Jaké obory jsou nejvyhledávanější? Jaké úspěchy škola slaví? Kdo se může přihlásit? To vše se dozvíte v rozhovoru.

Jaká je historie ZUŠ a jak se za ta léta posunula?

Naše ZUŠ byla otevřena v roce 1945 jako lidová škola, tehdy se zde vyučovala hra na hudební nástroje, sólový a sborový zpěv a balet. Bylo zde 15 učitelů. Dnes jich máme 40 a plně využíváme toho, co nám školský zákon umožňuje v oblasti čtyř oborů — hudebního, tanečního, výtvarného a dramatického.

O jaké nástroje je největší zájem?

Bezkonkurenčně vede klavír. Jinak se obliba určitých nástrojů mění. Kdysi se tu učilo například mnoho akordeonistů, ale v době, kdy jsem na školu nastoupil, tu žádný nebyl. Je to zvláštní, protože na Moravě je to třeba stále velmi oblíbený nástroj. A nemusíme chodit ani tak daleko. Máme dlouholetou spolupráci s německou školou v Chemnitz, tedy kousek za našimi hranicemi a tam mají šedesátičlenný ansámbl akordeonistů. Další problém byl, že prakticky zemřely dechové nástroje, jako trumpeta nebo pozoun, vyjma saxofonu nebo flétniček pro malé děti.

Jak se vám podařilo obnovit zájem o tyto nástroje?

Podařilo se nám sem dostat dobré učitele, kteří žáky zaujali. Děti často některé nástroje ani neznají. Začnou na flétničkách, kde se naučí dýchat a potom je na učiteli, aby žáka motivoval k přechodu na jiný dechový nástroj.

Co nabízíte v tanečním oboru?

Nabízíme široké spektrum tanečního vzdělávání od baletu až k modernímu tanci. Od 5 do 7 let navštěvují žáci přípravné taneční vzdělávání bez specifického zaměření. S věkem pak samozřejmě úměrně nabývá náročnost.

Projevují se na ZUŠ i moderní trendy?

Ano třeba populární zpěv. Když jsem nastupoval, tak tu nebyl; a dnes tu máme dvě učitelky s téměř plným úvazkem, tedy přibližně 40 žáků. Tam se dá mluvit o určité reakci na trh. Na druhou stranu to ale neznamená, že žákům tohoto oboru něco odpouštíme. Základní pěveckou techniku se musí učit stejně jako na klasickém zpěvu. Chyběl tu také dramatický obor. Přitom hrát divadlo patří k základním uměleckým představám mnoha dětí. A nejen jich. Víme, že i dospělých ochotníků je v Chomutově spousta. Nyní náš dramatický obor vedou dvě učitelky a jsou plně vytížené. Loni se nám v rámci výtvarného oboru podařilo rozjet počítačovou grafiku, kterou dnes studuje 20 žáků a může je plnohodnotně připravit na toto velmi dobře hodnocené povolání. V rámci jednoho projektu jsme totiž vybavili učebnu počítači a hudebními programy na výuku hudby. A pak jsme přemýšleli, k čemu ještě mohou sloužit. Myslím, že jsme pro ně takto našli další výborné uplatnění.

Jaké má škola úspěchy?

Tanečníky snad ani nemusím zmiňovat. Ti každoročně zaznamenávají úspěch při svých představeních v rámci festivalu Otevřeno. Máme také velmi úspěšné žáky v hudebním oboru, kteří vyhrávají ve svých kategoriích celostátní kola soutěží. To, že jsou nejlepší z 550 škol z celé republiky, je samozřejmě velký úspěch i pro naše učitele. Náš orchestr Tequila Band drží dlouhodobě skvělou profesní úroveň, přestože se tam žáci neustále točí, odchází a přichází. Mimo těchto úspěchů jsem ale samozřejmě rád, když rodičům pomyslně házíme rukavici, protože umění jejich dítě rozvíjí dál v mnoha směrech a oblastech. Představte si, jakým způsobem zaměstnává svůj mozek dítě, když se od mala učí na klavíru koordinaci rukou.

Sledujete i uplatnění vašich absolventů?

Ano, patří to i k určitému požadavku z pozice státu. Nejznámější z nich je samozřejmě Vlastimil Harapes. Ale máme tu například absolventku, která se k nám vrátila učit a zároveň vystupuje v muzikálech v Praze. Víme o mnoha absolventech, kteří se uplatňují napříč uměleckými obory a jsou skvělými umělci.

Jak se mohou rodiče dětí přihlásit a kdy probíhají talentové zkoušky?

Přihlásit se mohou elektronicky. Talentové zkoušky jsou pak na konci května. Do školy bereme děti od pěti let, v rámci doplňkové činnosti v předškolním vzdělávání ale můžeme přijmout i mladší. Musí být ovšem schopni udržet pozornost 45 minut. Nejmladšímu žáčkovi, kterého tu teď máme, jsou dva roky. U talentových zkoušek se samozřejmě stává, že rodič nemá jasnou představu, kam dítě zařadit nebo by ho naopak rád dal na obor, na který se nehodí. Komise pak dětem i rodičům nabídne možnosti a poradí. Některé děti jdou třeba jen na hudební obor bez zaměření. My jim pak během přípravného studia nabízíme možnosti jejich dalšího vzdělávání. Je ovšem nutné dodat, že studium na ZUŠ je další formou vzdělávání, není to kroužek, kam se děti odloží, ale stejně jako v základní škole je pak nutný zájem rodičů například o prospěch dítěte, o přípravu atd.

A co starší uchazeči o umělecké vzdělání?

Samozřejmě ne všichni si vzpomenou v pěti nebo sedmi, že by se chtěli umělecky vzdělávat. Máme třeba elektrickou kytaru, kam se hlásí středoškoláci i bez zkušeností s klasickou kytarou. U jiných nástrojů je situace těžší, protože vyžadují jistou řeholi od útlého věku. Ale i to se dá dohnat. Jednodušší je to u výtvarné nebo pohybové nauky, protože ty se probírají i v rámci základního školství.

Další věkovou skupinou, na kterou myslíte, jsou senioři. Co nabízíte jim?

Od října loňského roku jsme otevřeli Akademii pro seniory. Nyní jsme plně obsazeni ve výtvarném, hudebním i tanečním oboru a další zájemce máme takříkajíc pod čarou. Je to velmi úspěšný projekt. Zatím předpokládáme, že první skupinu padesáti seniorů budeme vzdělávat 3 roky. Akademie vznikla ve spolupráci s městem a Ústeckým krajem, doufám, že se domluvíme i na další podpoře, abychom to mohli nabídnout i dalším zájemcům. Letos hodně pomohli soukromí sponzoři a město. Senioři si pak platí stovku měsíčně.

Jak vznikla myšlenka Akademie pro seniory?

V Ústeckém kraji nic takového není. Jedna Akademie je v Praze, pak v Jablonci a další na Moravě. Zásadní pro nás bylo nabídnout starším lidem plnohodnotné stáří, aby ještě mohli v tomto životním období prožívat něco zajímavého, učit se věcem, na které nebyl třeba dříve čas. Toto určitým způsobem odpovídá i koncepci města, aby tu i starší lidé byli spokojenější. Zároveň je to i pomoc našim učitelům. Jak mi řekl ředitel pražské Akademie, jeho učitelé, již nemusí prodávat kávu v dopoledních hodinách, ale mohou se věnovat plně tomu, co vystudovali. Jestliže můžeme nabídnout umělecké vzdělání od 2 let, proč bychom ho nenabídli i seniorům?

Je výuka seniorů odlišná?

Je a není. Samozřejmě všichni víme o omezujících faktorech, které přináší vyšší věk. Obecně ale učitelé k této skupině přistupují jako k mladším žákům. Ročník budou ukončovat zkouškou tedy vystoupením stejně jako všichni ostatní. V rámci výstupů bychom také rádi propojovali generace, aby došlo na společná vystoupení dětí se seniory. Také mají indexy, do kterých se zapisují hodnocení. Senioři samozřejmě nepodstupovali talentové zkoušky, každý dostal osobní plán podle svých zkušeností a dovedností. Myslím, že vyučovat tuto skupinu je pro učitele odměna. Všechno je baví, jsou lačni po vzdělávání, rádi si zazpívají.

Do jakých oborů senioři dochází a jak často?

Jednou týdně do tanečního, to samé do hudebního, ke kterému mají možnost přidat si hudební nauku. Výtvarníci mají dvouhodinovou dotaci.

Co chystá ZUŠ pro veřejnost?

1. března proběhne v divadle náš ples, kde si lidé budou moci zatančit klasické tance jako polku nebo valčík za hudebního doprovodu klasického orchestru. Letos jsme také opět zapojeni do celostátního projektu ZUŠ Open Magdaleny Kožené. V rámci něj se budou všechny obory prezentovat 31. května od 12 do 18 hodin před Chomutovkou. Letos bohužel neproběhne Letní filharmonie, protože projekt skončil. Ovšem věříme, že na něj opět navážeme příští rok.

Foto: Studenti z řad seniorů si na hudební nauce zahráli i na bubny. Foto: Soňa ŠÍMOVÁ