Podbořany – Lesná: možná moderní čtvrť města Podbořan

Reaguji na článek s Ing. arch. Jiřím Vaníčkem k návrhu vybudovat za silem obytnou čtvrť. Není to nepřátelství. Diskutujeme.

Málo měst v České republice má takovou lokalitu jako Město Podbořany. 30 ha pozemků scelených v jeden díl vybavených inženýrskými sítěmi. Vodovod, vysoké napětí, vodní tok pro odvod dešťových srážek jsou na pozemku, silnice, kanalizace a plyn 100 m od pozemku nebo přímo na jeho hranici. Tyto pozemky jsme scelovali a připravovali na výstavbu celkem 10 let. V současné době jsou určeny územním plánem pro průmysl, jinými slovy, již bylo jednou veřejně projednáno možné zastavění této lokality. Nejsou zde tudíž žádné chráněné veřejné zájmy, které by komplikovaly zastavění zmíněné lokality, jak se snaží najít kritici tohoto záměru. Najít nějaký zástupný důvod, proč by se tam nemohlo stavět, asi nepůjde, neboť předtím bylo toto území určeno k rekreačnímu a sportovnímu využití a i tehdy bylo projednáno veřejně se všemi orgány státní správy – bez námitek.

Samozřejmě, můžeme to odmítnout.

Je hodně architektonických kapacit v České republice, jež by chtěli navrhnout způsob za-stavění uvedeného území. Velmi pozitivně hodnotí umístění lokality vedle průmyslové zóny s lehkým nerušícím průmyslem, do kterého budou moci lidé chodit do práce pěšky a ušetří čas a náklady. Takovou lokalitu již v Podbořanech máme, Sídliště Míru vedle Lasselsbergeru. Je velkou předností, když obytná a výrobní funkce sídla je blízko, neruší-li se. Z druhé strany přiléhá přírodně cenné území Kozince se 70 ha borového lesa, kde se mohou lidé rekreovat.

Velmi oceňují fakt, že majitelem je město, jež se nemusí za každou cenu honit za ziskem z prodeje pozemků a může v dané lokalitě realizovat opatření občanské vybavenosti.

Přesto mohu říci, že uvedený projekt bude pozitivním příspěvkem do rozpočtu města v řádu desítek milionů korun, stejně jako projekty minulé, např. rozvoj průmyslové zóny Alpka, transformace nemocnice nebo revitalizace 22 ha areálu kasáren. Máme za sebou téměř 30 let úspěšných projektů rozvoje města, které městské kase vynesly 100 milionů korun, jež jsme investovali ve městě. Proto žádám, aby nám občané i zastupitelé důvěřovali. Svoje tvrzení opírám o mnohá ocenění, které Město Podbořany získalo v soutěži s městy i desetkrát většími, než jsme my.

Příklad jsme si vzali z několika podobných rozvojových zón českých měst. Tyto obytné zóny budovali architektonické kapacity minimálně evropského významu a významní čeští vizionáři, a dnes jsou tyto lokality předmětem urbanistické a památkové ochrany. I my chceme uvedenou lokalitu vybudovat tak, abychom na ni mohli být hrdí a mohli se jí chlubit.

Chceme vybudovat čtvrť, kde s malým organizačním přispěním města vyvoláme soukromé investice o objemu 500 milionů do našeho města ze strany střední třídy, lidí 30 - 40 let starých, lépe vydělávajících, více vzdělaných, majících děti do našich škol, včetně gymnázia. Jsme jedno z mála měst Ústeckého kraje, kde díky naší podpoře bydlení a vytváření pracovních míst neklesá, ale naopak roste počet obyvatel.

Uvedený projekt má samozřejmě i jednu slabinu, o které pan Vaníček hovoří. V současné době je poněkud odtržená od dnešního města. My jsme si toho vědomi, ale máme příklady výše uvedených lokalit, kde se takové bytové zóny odtržené od města staly jeho rozvojovým pólem a způsobily velmi rychle, v řádu desítek let, zastavění proluky domy.

Město Podbořany má v územním plánu pro bytový rozvoj pozemky soukromých osob. Jenže územní plán takové zastavění umožňuje, ale nemůže ho nařídit. Za 30 let této možnosti využili pouze tři majitelé pozemků, vyrostlo na nich jen 24 domů, což je žalostně málo. Ostatní této možnosti vůbec nevyužili. Na rozvojových plochách města naproti tomu za 20 let vzniklo na 250 domů a bytů se 700 obyvateli, na celkem 33 hektarech. Je tedy vidět, že některé názory o megalomanském projektu nejsou pravdivé. Jedná se o projekt pro město Podbořany odpovídající, který jsme již v minulých 20 letech jednou realizovali, jen na více místech ve městě, ale především v kasárnách (16 ha). Na tyto plochy jsme v mnoha případech získali dotace. Nyní máme například možnost získat dotace na řešení odvodu dešťových srážek, finančně nemalého nákladu, zasakováním.

V minulosti jsme hovořili s mnoha, pokud ne se všemi soukromými majiteli pozemků a jejich názory známe. Jsou možná překvapivé, nemají o takový rozvoj zájem. Mnohdy jsou to již skutečně zemědělci, majitelé půdy proto, aby na nich zemědělsky podnikali, prodávat nechtějí.

Z navrhovaných lokalit – proluka na Barborce, myšleno asi v kasárnách. Chce pan Vaníček zastavět zelenou plochu uprostřed bývalých kasáren, jež jsme zde nechali právě proto, aby lidé měli nějakou volnou sdílenou veřejnou plochu, kde například cvičí naše hasičská mládež? Nebo máme zastavět zahrádky na Barborce?

Co se týče území bývalého oblastního stavebního podniku, navrhoval jsem majiteli případnou změnu určení územním plánem pro potřeby bydlení. Majitel se rozhodl nechat zde průmysl a služby.

Výše navrhované plochy představují 10 - 30 stavebních parcel. To je asi roční rozvojová potřeba města. My máme možnost udělat stovky parcel, naplnit zcela poptávku po parcelách a v průběhu 7-10 let vybudovat novou lokalitu, kterou pracovně nazývám Podbořany Lesná – budoucnost města.

Námitka obchvatu. Obchvat je již nakreslený v územním plánu z roku 1942 a dosud nestojí, a ještě desítky let stát nebude a kudy nakonec povede, nelze odhadnout. V budoucnu může i komunikačně tuto lokalitu obsloužit.

Bytové vícepatrové domy? Nikdo v nich nechce bydlet. Nejsou pro ně klienti. Nestaví se ani v Podbořanech, v Žatci, Lounech, Kadani, Chomutově.

S tím, že 90 % lidí jezdí nakupovat auty do supermarketů, nic neuděláme. Je to tak a lidi v Podbořanech chtějí další – Lidl. I na tom pracujeme.

Výstavba silnice za silem? Je přirozené, že město chce mít přístup na pozemky, jež chce stavebně rozvíjet – byť jakýmkoli způsobem, jak opakovaně rozhodla minulá zastupitelstva. Příprava takového přístupu nám trvala 7 let. Jednáme o tom, že bychom na tuto cestu dostali finanční příspěvek 2,5 milionu korun.

Zrevitalizovali jsme nádrž v Sýrovicích, Pšově, vyčistili jsme hasičskou nádrž, hledáme vodu pro rybníček v Letově a Valově. Připravujeme projekčně obnovu rybníku v Kněžicích. Spolupracujeme se zemědělci na možné přípravě staveb rybníků v Buškovicích, Hlubanech a Kašticích.

Probíhá stavební řízení na cyklostezku – chodník v Mariánském údolí, V Tůni, do Buškovic, máme připraven bruslařský okruh na piknikové loučce.

Vybudovali jsme z měst okresu Louny asi nejvíce kilometrů cyklostezek, 18 km, a spojili Čejkovice s Valovem, a to v provedení pokládky recyklovaného asfaltu finišerem. Bohužel navazující obce neudělaly nic nebo málo.

Autobusové zastávky, tam kde autobusy jezdí, jsou. Autobusové zastávky neustále opravujeme, jsou totiž neustálým terčem vandalizmu. Obchody a hospody v obcích nejsou. 50 trvalých obyvatel je prostě neuživí.

Modernizace veřejného prostoru? Dokončili jsme revitalizaci starého města Na Kopci, za náměstí se stydět nemusíme, zachránili jsme tvrz v Hlubanech a nově zřídili ex-pozici těžby kaolinu, máme expozice na staré radnici. Vybudovali rozhlednu na Rubíně, která soutěží o nejhezčí rozhlednu roku 2018. Po městě máme nově dřevěné sochy. Opravili jsme prostor před školou TGM a odhalili sochu presidenta Masaryka. Po městě jsou nově četné dřevěné sochy.

Letos otevřeme na náměstí komunitní centrum v opraveném kulturním domě za 20 milionů korun. Zahájili jsme revitalizaci Schillerova parku. Chceme udělat přístavbu Základní umělecké školy. Zdá se vám to všechno málo?

Zcela nepravdivé je katastrofické prohlášení o propadlých střechách kostelů. Na území města Podbořany se takový objekt nenachází. Město Podbořany investovalo milionové částky do opravy katolického a husitského kostela v Podbořanech, téměř milionové částky do kostela v Morech, modlitebny pravoslavných v Podbořanech. Střechy kaplí v majetku města jsou v perfektním stavu již 20 let, ať již kaple Valov, Oploty, náhrobní kaple Letov, výklenková kaple Kněžice, kaple Dolánky a Sýrovice. Již tři roky investujeme statisícové částky do opravy střechy kostelů Letov a Buškovice, jež katolická církev pře-vedla na spolek Pro kostely, a to z naší iniciativy. Tento návrh zastupitelstvo schválilo až napodruhé. Jediný kostel, který chátrá, je v Kněžicích. I zde jsme navrhovali zastupitelstvu, abychom spolku přispěli. Bylo to však zamítnuto. Kostel zatím není památkově chráněn, ale bude, je totiž v jádru gotický, byť barokně přestavěn. Opravujeme masově barokní sochy a křížky v obcích i krajině. Co ještě více...

Martin Gutzer