V sobotu proběhne již třicátý ročník soutěže Elitery

Hedvika Fajkusová 2019-03-08 11:30:00

Mažoretky, formace lidí s mentálním a tělesným postižením, street dance, latinoshow, balet, jazz dance nebo plesové formace jsou disciplíny, ve kterých se utkají školy, kluby, taneční školy z celé České republiky, a to tuto sobotu ve Sportovní hale v Lounech v rámci třicátého ročníku soutěže Elitery. Jubilejní ročník chystá pro soutěžící i návštěvníky řadu novinek a překvapení. Kdo usedne v porotě, jaké jsou pro vítěze připraveny ceny, který známý host přislíbil účast, ale také, co obnáší práce jednatelky a ředitelky Tanečního klubu Luna Louny, jsme se zeptali Jany Stehlíkové.

• V sobotu proběhne ve Sportovní hale v Lounech 30. ročník pohárové soutěže Elitery. O jakou soutěž se přesně jedná?

Je to pohárová soutěž tanečních skupin – v našem slovníku ,,formací“. Skupinka se počítá od čtyř lidí, jelikož je sólo, duo, trio a pak jsou skupinky.

• Pro jaké věkové kategorie je určená?

Dětská kategorie je rozdělená na pidi, mini a děti. Pidi jsou školkové děti do pěti let, mini jsou děti prvních nebo druhých tříd do osmi let a v kategorii děti budou soutěžit děti do jedenácti let. Od dvanácti do patnácti jsou junioři. Do kategorie dospělí patří mládež a dospělí od patnácti do pětatřiceti a od pětatřiceti do sta let už jsou senioři.

Spousta disciplín

• Jaké jsou disciplíny? Můžete nám je popsat trochu blíže?

Máme jich spoustu. Postupem času se totiž tanec hodně vyvinul a dělil.

Budou dvě skupiny – artové disciplíny a streetové + umělé.

Mezi street dance patří hip-hop, break dance... Do umělé disciplíny patří disco. Nepočítá se mezi artové, ale řadí se ke streetovým.

Mezi artové disciplíny patří plesové formace, latinoshow formace, parketové kompozice, jako jazz dance nebo balet, pak také belly dance, což jsou otrientální tance.

Zvlášť jsou pak ještě mažoretky – klasické, s pompony i twirl. S těmi začínáme. To jsou nejpočetnější formace.

Mému srdci jsou nejbližší plesové formace, parketové taneční kompozice a orientální tance. Těmi se zabýváme, a proto se na ně vždycky nejvíc těším.

Posledních pět ročníků jsme Integrovali také lidi s handicapem, jak zdravotním, tak mentálním. Máme letos přihlášených kolem dvanáct formací. To je úžasná disciplína. Diváci jim moc fandí a přijímají je s velkou slávou a obdivem

• Mohly se do soutěže přihlásit formace z celé České republiky?

Ano, z celé republiky. Nejdál k nám přijedou nejspíš z Mladé Boleslavi. Přijedou i ze západních Čech – Chebu a Ostrova. Největší zastoupení bude mít samozřejmě sever – Teplice, Ústí, Chabařovice, Žatec, Jirkov, Chomutov,...

Okres Litvínov má v tu dobu jarní prázdniny, tak jsme některé parketové formace přesunuli na 3. března do Dobroměřic, kde proběhne soutěž Cena Elitery. Je to párová soutěž, ke které jsme dali ještě plesové a parketové kompozice pro ty, kteří nemohou 9. března. Prosili nás, že se opravdu zúčastnit nemohou, ale moc chtějí.

Dá se říci, že jsou Elitery rozdělené do dvou víkendů.

• Kolik bude cirka soutěžit lidí?

Asi 1 200 tanečníků. Možná i více. Je to velká akce.

• Kdo usedne v porotě?

Latinářka Pavla Hlavatá Ze Stardance Chomutov, Romana Hříbalová z REFLEX Kadaň – odbornice na disco, Kamila Hlaváčková z TSKH-Most – odbornice na latino show, Jitka Jedličková z Mladé Boleslavi se zabývá hodně streetovými disciplínami a Lenka Turková ze ZUŠ Žatec, která vlastně Elitery vymyslela. Je to velice důležitá osoba, která usedá v porotě pravidelně. Zabývá se jak mažoretkami, tak tancem.

Předání žezla

• Vy budete také v porotě?

Já budu letos taky v porotě. Já jsem se totiž tak trochu vzdala pořadatelství a předala ho mladší generaci, která se se mnou radí. Jde o mého syna Miroslava a kamaráda Vláďu Jírovce.

Předala jsem jim žezlo, protože se loni vytahovali, že by to udělali lépe (smích). Řekla jsem jim: ,,Tak tady to máte chlapci a já si sednu do poroty.“ (smích).

• Jaké jsou připraveny ceny pro vítěze?

Poháry, pro každého medaile, diplomy a pro malé dětičky taky dárečky.

Budeme vyhlašovat v každé kategorii první tři místa.

• Bude třicátý ročník něčím jiný, výjimečný, než předešlé?

Bude výjimečný tím, že je třicátý (smích). Ale také máme úplně novou vizuální úpravu. To vymysleli právě chlapci, aby byla soutěž slavnostnější a pojala více diváků. Původně jsme rozdělovali halu na půl. V půli byla opona a za ní šatny. Půlka se využívala jako taneční plocha, na níž se natáhl baletizol a dokola koberce a diváci využívali půlku tribuny, což bylo 250 míst. Letos jsme soutěž rozšířili na celou plochu. Soutěžící budou mít po stranách k dispozici obrovské párty stany, které hoši hodlají zapůjčit, ještě budou mít ochoz a šatny pro sportovce, takže doufáme, že vše vyjde.

Novou vizualizaci bude mít i čelní a boční stage.

• Na soutěži vystoupí i speciální host. Prozraďte který…

Pozvali jsme Heidi Janků, která na soutěži zazpívá a zatančí si s dětmi. Přislíbila i nějaké překvapení pro diváky.

Jedna holčina na vozíčku má choreografii na její píseň ,,Když se načančám“, takže chceme zkusit skloubit tanec s živou hudbou. Uvidíme, jestli se to podaří.

Taneční škola

• Jste ředitelkou Taneční školy Luna Louny. Byla jste u jejího založení?

Nebyla. Taneční škola vznikla roku 1976, a to jsem ještě netančila.

Založili ji v Lounech manželé Turkovi při tehdejším OKS – Okresním kulturním středisku. To měl tehdy ještě na starosti pan Baňka, na kterého si pamatuji.

Já jsem nastoupila, když škola už nějaké dva nebo tři roky fungovala.

Kolem devadesátých let došlo k nějakým problémům, kdy se škola rozdělila. Tehdejší hodně dobrá skupina se odtrhla a založila si svoji vlastní taneční školu Trend. Já jsem byla v té době na mateřské dovolené, a poté jsem se k nim přidala a vyučovala předškoláky. Dnes mě to hrozně mrzí a nesu za to celý život jako vinu. Nicméně stalo se a já doufám, že jsem skutek v roce 1997 napravila, když jsem nad Trendem převzala velení a spojila se opět s Lenkou Turkovou dohromady.

• Co práce ředitelky a jednatelky taneční školy obnáší?

Znamená to starat se o pronajaté prostory. Část máme v Černčicích, kde je obrovský sál a druhou část máme tady v Lounech na autobusovém nádraží.

Pak máme nějaké trenéry, s nimiž ….pracujii. Dávám dohromady rozvrhy hodin. Také sama učím. Přihlašuji nás na soutěže, spoluorganizuji několik akcí ročně, dávám zhotovovat kostýmy,…a spoustu dalších nepopulárních povinností, jako je starat se o pořádek a hlavně o finance, shánět dotace a sponzory.

• Kolik oborů vaše škola nabízí, a kolik máte trenérů a trenérek?

Máme plesové formace a společenský párový tanec, které mám na starosti já. Pak máme latinoshow, které dělá Gabriela Henzlová a Nikola Holubcová. Dále ještě balet, contemporary, novodobé/moderní techniky, které balet trochu uvolňují. Ty učí můj syn Míra Stehlík a Olenka Nazaruk.

Máme i břišní tance – orientální – nebo soutěžně zvané belly dance. Orientu se věnujeLenka Miltová.

Máme také předškoláky a tzv, showdance. O předškoláky pečuje Marcelka Zmatlíková a Lada Vildová s dcerou Nelou, které s dětmi nacvičují showdance. Vytváří se taneční představení, při němž se využívají rekvizity, kulisy a všechny taneční techniky, co existují. V tomto showdance se i soutěží.

Ještě jednu skupinu předškoláků mám já se svojí asistentkou Ditou. Máme děti z Černčic a přilehlých obcí, aby nemusely jezdit až do Loun.

• Máte i taneční kurzy pro veřejnost?

Veškerá naše výuka je rozdělená na kontinuální výuku celoroční, o níž jsme se teď bavily, a samozřejmě kurzy pro veřejnost, do nichž se nemusí přihlašovat. Stačí si zaplatit hodinu.

Nabízíme orientální tance a kurzy latin dance. A také kurzy v párovém tanci pro dospělé.

Ještě máme i soutěžní páry. Teď zrovna mají velký úspěch senioři.

Zblázněná do tance

• Chtěla jste být tanečnicí už od malička?

Chtěla. Ne úplně od malička, ale od čtrnácti let, když jsem poznala Lenku Turkovou. „Čuchla“ jsem k tomu a úplně jsem se zbláznila (smích).

Rodičům se to ale moc nelíbilo. Já do té doby zpívala v Kvítku, ale pak jsem se musela rozhodnout, jestli zpěv nebo tanec. Vybrala jsem si tanec.

Zkoušela jsem pak ještě zpívat v dospělosti, ale jelikož jsem často nemocná s hlasivkami, tak si je snažím spíše šetřit.

• Čím vám tanec a pohyb na první dojem učaroval?

To jste mě zaskočila. Je těžké najít slova. Člověk to cítí, ale vyjádřit to, jsem nikdy nezkoušela.

Prostě vším. Doteď je pro mě tanec jediná činnost, kdy dokážu vypnout, myslet jen na to a být šťastná. Tanec mi přináší jedním slovem štěstí.

Já i zapomenu, že mě to bolí. Pak se přestanu točit, skákat, vypne hudba a já se vyloženě odbelhám.

• Navštěvovala jste také taneční kurzy? Který z tanečních pedagogů na vás měl největší vliv?

Ano. Začínala jsem u Lenky Turkové ve svých čtrnácti letech. Docházela jsem do Domu pionýrů.

Samozřejmě na mě měla největší vliv paní Turková. Dodnes mi má co dát. Vystudovala lidovou konzervatoř a je vzdělaná ve všech směrech. Přestože já se tanci věnuji celý život, prošla jsem nejrůznějšími kurzy, trenérskými studii, porotcovskými zkouškami, ale tím, že nemám konzervatoř, nemůžu dát tanečníkům maximum jako ona. Paní Turková je v tomto naprostý génius.

Projev duše

• Jak byste definovala tanec?

Projev duše pomocí těla a jeho pohybu. Může být s hudbou nebo i bez ní. Je to ale projev duše, pokud právě tanec omezován soutěžními pravidly, což mi, bohužel, na soutěži máme.

• Sledovala jste v televizi oblíbený pořad Stardance? Co si o tomto programu myslíte?

Určitě. Mě to bavilo a obdivuju ne-tanečníky, co ze sebe dokážou dostat. Opravdu mají úroveň. Občas jsou tam lidé, které tanec nezkultivuje, ale snahu mají a i přesto, že je tanec nezkultivuje tak, jak by bylo potřeba, dokážou do sebe nacpat neskutečné množství. Minimálně základní kroky dokážou alespoň odchodit. A ty variace za tak krátkou dobu… opravdu skvělé. A za to skutečně klobouk dolů.

• Účastnila jste se rovněž nějaké taneční soutěže? Jaké byl vás největší úspěch?

Mé největší úspěchy byly hlavně choreografické. Bylo toho více.

Nejvíc si asi vážím vítězství na MČR z roku 2002 s choreografií Stín Katedrál

Například z taneční soutěže WADF World Dance Championship z Liberce máme hodně hezkých cen.

Jednoznačně ale nemohu říci, co byl ten největší úspěch.

Z roku 2010 máme například zlato z Mistrovství světa v Maďarsku. Dospěláci pak rok nato přivezli z Maďarska také medaile.

Zajímavé okamžiky

• Máte nějakou pěknou perličku ze závodů či z vystoupení?

Těch je (smích). Několik zajímavých okamžiků nám připravil jeden chlapeček, kterého jsme pořád někde hledali. Občas jsme ho našli viset někde na stromě, když jsme někam jeli (smích). Pak jsme ho hledali jednou během soutěže, kdy nám pak přišel sdělit pořadatel, že ho viděl lézt po žebříku nahoru ke světlům. Jeho tatínek, který s námi jezdil, protože já řekla, že si ho na svědomí nevezmu, si vždycky četl spokojeně v šatně a neřešil to.

Během vánočního divadelního představení jsme ho zase hledali a už měl nastupovat na pódium, kdy měl tančit v páru s jednou holčičkou. Když se neukazoval, tak jsem ji povzbuzovala, ať jde, že to odtancuje sama. Ona začala slzet, ale nastoupila. Já se pak otočila do zákulisí, pak nazpět a najednou vidím, že je na jevišti celý pár. On tam byl!!! Říkala jsem si, že je jako zjevení (smích). Shodou okolností jsem se poté bavila s jedním z diváků a ten mi říkal, že vedle něj seděl takový kluk, povídal si s ním, vyptával se ho, jak se mu to líbí, a pak se podíval na jeviště a prohlásil: ,,Já už musím jít.“. Nakráčel si to skrz hlediště rovnou na jeviště (smích).

Také mi jednou dvě děvčata v dlouhých šatech v Jablonci odpochodovala nalokat se čerstvého vzduchu. Vzala to přes bahno, a louži rovnou do koruny stromu, který rostl před sportovní halou. Dovedete si představit ten šok.

V Budapešti na mistrovství světa v roce 2011 se jedné dívce udělalo hodně špatně. Kámoš trenér a choreograf Honza B. ji ochotně vezl pomocí navigace do nemocnice. Stanovil si v duchu amatérskou diagnózu: Apendix. Když po hodině odbočování vlevo (v Budapešti jsou jednosměrky a snad všechny se točí doleva), dorazil s bolavou dívkou k nemocnici, vzal ji do náručí, a jak byl vynervovaný, vtrhnuvše do haly špitálu, řval na recepci s tou holkou v náručí na vyděšený personál: EXITUS, EXITUS!!!! No, jednalo se jen o silné menstruační potíže. Jakási silná analgetika to spravila (smích).

• Kromě soutěže Elitery, jaké další akce pro veřejnost tento rok jako Taneční klub Luna chystáte?

Sezónu začínáme vždy soutěžemi Cena Elitery a Elitery. Pak děláme v dubnu v Černčicích Velikonočního zajíčka. To je akce plná soutěží pro děti, které si projdou velikonoční trasu, pak dorazí do školy, kde na ně čekají další soutěže a na konci každý obdrží velikonočního zajíčka.

Prvního června děláme Bellytery. Jak už název napovídá, jedná se o přehlídku v orientálním tanci. Děláme ji vždy v divadle v Lounech a letos bude již jedenáctý ročník. Jezdí k nám i tanečnice ze Slovenska.

V červnu máme galaprogram. Ten děláme někdy v divadle, někdy ve sportovní hale. Letos ještě nejsme rozhodnutí, kde bude.

Pak začínají prázdniny, a to máme zase akci v Černčicích, která se jmenuje ,,Hurá na prázdniny“. Je to obdoba Velikonočního zajíčka, ale končí táborákem.

O prázdninách chceme letos obnovit soustředění, ale uvidíme, jestli se nám to povede. Každoročně ho zkoušíme vypisovat, ale poslední roky se nám hlásí málo děti, takže ho pak zase rušíme. Jezdívalo nás i osmdesát, ale teď, když se hlásí kolem deseti dětí, to nemá význam.

V září jsou akce, které sice nepořádáme my, ale účastníme se jich, jako třeba Člověk v přírodě.

V září máme akci na černčické půdě ,,Zpátky do školy“. Dále pořádáme soutěž ,,O Chmelový věnec“. To bývala tradiční akce v 70. a 80. letech ve starém kulturním domě, kterou jsme se rozhodli obnovit. Jde o párovou soutěž.

V říjnu pořádáme ve Vrchlického divadle v Lounech ,,Taneční střípky“. Je to přehlídka klasického tance, contemporary, balet, jazz dance,... Letos bude druhý ročník. Loňský první se totiž úžasně povedl.

V prosinci děláme předvánoční divadelní představení. Loni jsme měli ,,Děvčátko se sirkami“, scénář a režii měl na starosti syn Miroslav, které bylo vyloženě baletní. Představení budeme opakovat 8. června na výstavišti Louny v rámci výstavy ,,Rodina a volný čas“. Představení je specifické tím, že se ho účastní všichni žáci taneční školy.


Hedvika Fajkusová

další články autora

Komentáře

Nabídky práce

ZEDNÍK

Hledám šikovného zedníka na odstranění obkladů v kuchyni. Pište SMS.
Tel.: 792 269 535

MODELÁŘ - BRIGÁDA

Hledám MODELÁŘE (nejlépe důchodce), který sestaví válečnou loď BISMARCK. Finančně vypomohu.
Tel.: 732 445 149

KUCHAŘKA DO BISTRA

Přijmu kuchařku do bistra. Chomutov.
Tel.: 777 944 816

ELEKTRIKÁŘ

Přijmeme elektrikáře i bez vyhlášky, na jakýkoliv úvazek i brigádně. 
Tel.: 777 167 336

AUTOMECHANIK, AUTOKLEMPÍŘ, AUTOLAKÝRNÍK

Hledáme šikovného a spolehlivého automechanika, autoklempíře, autolakýrníka. Slušné jednání, dobré platové podmínky. Dále hledáme ženu nebo muže na ruční mytí vozidel. Hořešovičky, okres Kladno.
Tel.: 773 023 380

Poslední videa

Státní hymna na závěr vzpomínkové akce v Podbořanech

Pietní akt završili společným zpěvem státní hymny ČR.

Přehrát video
Položení věnců k pomníku RA v Podbořanech

Během vzpomínkové akce na náměstí zazpívaly i děti ze ZŠ TGM v Podbořanech...

Přehrát video

Odběr novinek

Aktuality do vaší emailové schránky!

Pro odběr novinek zadejte vaší emailovou adresu:

Textová inzerce

PRONÁJEM

Pronajmu byt - 2 velké pokoje s příslušenstvím (asi 53 m2) v Lounech v Poděbradově ul. Tel. 775 400 344

NEMOVITOSTI - PRODEJ

Prodej chaty v Klášterci n/O - Ohřecká Louka 362. Cena 200 tis. - Tel. 606 337 461.

Vzpomínky

Božena Petrlíková

To že čas rány hojí, je pouhé zdání, stále je v srdci bolest a tiché vzpomínání. Dne 21. 5. uplynulo 8 let, co nás opustila naše maminka, babička a prababička, paní Božena PETRLÍKOVÁ z Lenešic. S láskou vzpomínají syn Jindřich s manželkou, vnoučata, pravnoučata a neteř Milena.

Antonín Ipser

V pondělí 20. 5. uplynuly 2 roky, kdy od nás navždy odešel pan Antonín IPSER z Loun. Vám všem, kteří vzpomenete na našeho Tondu, děkuje rodina.

Květa Davidová

Chybíš nám, maminko, chybíš nám všem, domov byl domovem za Tebe jen. Na druhém břehu musíš už stát a my si s Tebou nemůžeme povídat. Dne 22. 5. uplynuly 2 roky, co nás navždy opustila paní Květa DAVIDOVÁ ze Žatce, Stále vzpomínají syn Daniel a dcera Kamila s rodinou a ostatní příbuzní a známí.