Z malé loděnice až do Austrálie. Lucie Nesnídalová chce opět obléct reprezentační dres

Již třetí sezónu v juniorské kategorii začala ukrajovat žatecká vodní slalomářka Lucie Nesnídalová. I letos si chce vyjet reprezentační dres a s ním další šanci startovat na evropském a světovém šampionátu, odkud si v předchozích dvou letech pokaždé přivezla medaile. I letos na svých cílech usilovně maká na vodě i v posilovně. Nedávno se například vrátila ze soustředění z Austrálie, kde byla s tréninkovou skupinou Jiřího Prskavce staršího, a nestihla si tak v žateckém divadle ani převzít cenu za vítězství v kategorii mládež – jednotlivci v okresní sportovní anketě, kterou vyhrála podruhé za sebou. Úspěšná závodnice z oddílu TJ Lokomotiva Žatec se ani teď doma moc nezdrží, zanedlouho totiž odjíždí na reprezentační soustředění. Než nám prchne do slovinského Solkanu, stihli jsme ji krátce vyzpovídat.

Nedávno jste se vrátila z Austrálie. Jak dlouho jste tam byla, jaký byl váš program?

Byla jsem tam pět týdnů a připravovala se na celou letošní sezónu. Program byl velmi nabitý, měli jsme dva až tři tréninky denně. Z toho dva na vodě a jeden na suchu (běh, posilovna či joga). Volný den jsme měli každou neděli, kterou jsme využívali na výlety. Také jsme se účastnili dvou mezinárodních rankingový závodů – Australian open a Oceania open. Konkurence na těchto závodech byla opravdu veliká, protože se v Austrálii připravují všichni světoví vodní slalomáři. Můj trenér přirovnával konkurenci těchto závodů ke světovému poháru dospělých. Na Australian open jsem bohužel na stupně vítězů nedosáhla, skončila jsem těsně pod nimi. Na Oceania open se mi dařilo více a dopádlovala jsem si pro stříbro v kategorii do 18let.

Můžeme se ještě vrátit k loňské sezóně, ve které jste získala dvě zlaté medaile na Mistrovství Evropy a světa v týmovém závodě tříčlenných hlídek. Převažuje tedy spokojenost?

Spokojená jsem. Obhájit titul na mistrovství Evropy bylo super a vyhrát i mistrovství světa byla ohromná paráda. Jako tým jsme opravdu silné a pokud půjde vše podle plánu, v letošní sezóně bychom se ještě mohli v juniorské reprezentaci sejít ve stejném složení.

Dala jste si po sezóně od sportování aspoň na chvíli pokoj?

Po závodní sezóně jsem měla měsíc volna od pádlování. To je ta hezká část roku, která přeruší alespoň na chvilku ten sportovní stereotyp. Sezóna byla dlouhá a na pauzu jsem se opravdu těšila. V tuto dobu jsem ne-sáhla na pádlo, spíše jsem provětrala běžecké boty nebo se vydala s kamarády na výlety.

Mezi juniory letos závodíte už třetím rokem. Jaké máte cíle, co vás čeká v nejbližší době?

V nejbližší době mě čeká soustředění s juniorskou reprezentací ve slovinském Solkanu, kde pojedeme další mezinárodní zá-vod. Další víkend již čtvrtý rankingový závod v německém Markkleebergu. Moje cíle pro letošní sezónu jsou vyjet si juniorskou reprezentaci a na mistrovství světa a Evropy se ukázat v tom nejlepším světle. Chtěla bych se také zlepšit v Českém poháru dospělých a vejít se do desítky nejlepších kajakářek v republice.

Doma v Žatci trénujete pod vedením J. Petříčka, vloni jste začala o víkendy jezdit i do Prahy za trenérem Jiřím Prskavcem starším? Pokračuje tato spolupráce a osvědčila se vám?

Ano, spolupráce pokračuje. Právě na sou-středění v Austrálii jsem byla s Jiřím Prskavcem. V loňském roce se mnou objel všechny světové akce a připravoval mě na nejdůležitější závod sezóny. Je to neuvěřitelná zkušenost, které si ohromně vážím. Někdy je těžké trénovat s olympioniky a Mistry světa jako je Jiří Prskavec ml., Ondřej Tunka nebo Kateřina Kudějová. Jsou mnohem lepší než já, ale právě kvůli tomu bych se mohla zlepšovat. Trénovat se svými sportovními idoly je splněný sen.

Dokázala jste si ve svých začátcích představit, že z malé loděnice jednou „dopádlujete“ třeba až do té Austrálie?

Vůbec ne. Když jsem já začínala, do Austrálie létala pouze úplná světová špička, junioři se tam vůbec nebrali. Je to trend poslední doby. Jsem za tu zkušenost moc ráda. Trénovat na druhém konci světa bylo zajímavé, moc jsem si to užila. Byla to velká dřina, ale stála za to.

Jste velmi úspěšná kajakářka. Jak byste přesvědčila děti, aby se začaly věnovat vašemu sportu?

Ráda bych je pozvala k nám do loděnice, aby si v létě zkusily sednout do kajaku a kdyby je to začalo bavit, aby u toho zůstaly. U vody je skvělá komunita lidí, která není v každém sportu. Vodní slalom mi dal spoustu kamarádů jak z Česka, tak i ze zahraničí. Třeba by si v této komunitě našly také nejlepší kamarády.

Děkuji za rozhovor.

Iveta Drlíková