Po stopách panovnických návštěv

Korunované hlavy v Žatci – tak zní název nové publikace historičky Milady Krausové, jež se věnuje panovnickým návštěvám našeho města. Minulý čtvrtek Regionální muzeum K. A. Polánka přichystalo pro zájemce komentovanou prohlídku po stopách návštěv králů, královen, císařů a arcivévodů, po níž následoval tradiční křest publikace a autogramiáda. A když už je řeč o panovnících, nemohlo být ke křtu zvolené jiné lepší pivo ze sortimentu Žateckého pivovaru nežli Baronka.

,,Když jsem dorazila do Žatce v roce 2014, zajímala jsem se o to, kteří panovníci ve městě byli, poněvadž jsem dříve přednášela středověk a novověk na univerzitě. Zarazilo mě, že dosud žádná souborná práce neexistuje. Jelikož jsem se již od své diplomové práce zajímala o historické slavnosti, zaujal mě Chmelový tanec, který Žatečtí připravili roku 1833 pro císaře Františka I. Hodně mě inspirovalo také album z návštěvy té doby ještě arcivévody Karla Habsburka, který zde byl roku 1910 a pro kterého město připravilo velikou slavnost z historie města, kde třeba vystupovala postava Saazie, patronky města, kterou jsme pokřtili po česku na Žatecii. To jsou vskutku krásné památné fotografie z obrovské slavnosti, na kterou dodnes sudetští Němci vzpomínají. Pak jsem začala dohledávat všechny možné panovníky, u nichž existoval nějaký písemný nebo obrazový záznam, až z toho vznikla tato publikace,“ popsala autorka publikace Korunované hlavy v Žatci historička Milada Krausová, která rovněž uvedla, že na ní pracovala víceméně čtyři roky. Během let se totiž vydávaly i publikace jiné a některé informace musela vyhledávat dost složitě v německých pramenech, listinách a podobně.

Publikace Korunované hlavy v Žatci se zaměřuje hlavně na vrcholný středověk, klasické krále, a končí právě Karlem Habsburkem jako posledním českým králem Karlem I., který byl rovněž patronem žateckých ostrostřelců. Jeho spojitost s naším městem není až tak známá.

,,Kdyby se někdo dál zajímal o to, jak byl Žatec významný, kolik se tu pohybovalo aristokratů, tak by se určitě daly najít další detaily. Možná by se dalo něco dohledat i o méně významných návštěvách rakouských arcivévodů. Žatec má dodnes vojenskou posádku. Byly zde kasárna a v těch byli i důstojníci z významných šlechtických německých knížecích rodin,“ vysvětlila Milada Krausová.

Křtu v budově regionálního muzea předcházela procházka městem, kde se všichni milovníci žatecké historie sešli, aby se dozvěděli něco více o místech, které mají spojitost s vládci, kteří město navštívili.

,,Procházku jsme vzali trochu symbolicky od Kněžské brány, jelikož panovníci vjížděli nějakou branou, kde jsme připomněli starý žatecký hrad, kde králové logicky museli pobývat. Poté jsme šli ke kostelu, protože součástí návštěv byly rovněž bohoslužby. Potom dům Budíku, u kterého bychom byli opravdu rádi, kdyby budova měla pro dějiny města trochu větší význam, protože je to stavba, v níž například nocovali František I. a Ferdinand V. a byl před ní předveden onen první Chmelový tanec, který je na grafických listech u cesty Františka I. po Čechách. Je to známé obecně a přitom není na budově žádná pamětní deska, žádná zmínka. Tenkrát byl pro přenocování panovníků vybrán proto, že byl v majetku šlechtického rodu, který vlastnil zámek Stekník. Byl nejvýstavnějším domem ve městě. Dnes by vás to asi nenapadlo,“ zhodnotila procházku městem po historicích místech spojených s významnými lidmi Milada Krausová.

Publikace je všem zájemcům k dostání v Regionálním muzea K. A. Polánka v Žatci.

,,Když jsem dorazila do Žatce v roce 2014, zajímala jsem se o to, kteří panovníci ve městě byli, poněvadž jsem dříve přednášela středověk a novověk na univerzitě. Zarazilo mě, že dosud žádná souborná práce neexistuje. Jelikož jsem se již od své diplomové práce zajímala o historické slavnosti, zaujal mě Chmelový tanec, který Žatečtí připravili roku 1833 pro císaře Františka I. Hodně mě inspirovalo také album z návštěvy té doby ještě arcivévody Karla Habsburka, který zde byl roku 1910 a pro kterého město připravilo velikou slavnost z historie města, kde třeba vystupovala postava Saazie, patronky města, kterou jsme pokřtili po česku na Žatecii. To jsou vskutku krásné památné fotografie z obrovské slavnosti, na kterou dodnes sudetští Němci vzpomínají. Pak jsem začala dohledávat všechny možné panovníky, u nichž existoval nějaký písemný nebo obrazový záznam, až z toho vznikla tato publikace,“ popsala autorka publikace Korunované hlavy v Žatci historička Milada Krausová, která rovněž uvedla, že na ní pracovala víceméně čtyři roky. Během let se totiž vydávaly i publikace jiné a některé informace musela vyhledávat dost složitě v německých pramenech, listinách a podobně.

Publikace Korunované hlavy v Žatci se zaměřuje hlavně na vrcholný středověk, klasické krále, a končí právě Karlem Habsburkem jako posledním českým králem Karlem I., který byl rovněž patronem žateckých ostrostřelců. Jeho spojitost s naším městem není až tak známá.

,,Kdyby se někdo dál zajímal o to, jak byl Žatec významný, kolik se tu pohybovalo aristokratů, tak by se určitě daly najít další detaily. Možná by se dalo něco dohledat i o méně významných návštěvách rakouských arcivévodů. Žatec má dodnes vojenskou posádku. Byly zde kasárna a v těch byli i důstojníci z významných šlechtických německých knížecích rodin,“ vysvětlila Milada Krausová.

Křtu v budově regionálního muzea předcházela procházka městem, kde se všichni milovníci žatecké historie sešli, aby se dozvěděli něco více o místech, které mají spojitost s vládci, kteří město navštívili.

,,Procházku jsme vzali trochu symbolicky od Kněžské brány, jelikož panovníci vjížděli nějakou branou, kde jsme připomněli starý žatecký hrad, kde králové logicky museli pobývat. Poté jsme šli ke kostelu, protože součástí návštěv byly rovněž bohoslužby. Potom dům Budíku, u kterého bychom byli opravdu rádi, kdyby budova měla pro dějiny města trochu větší význam, protože je to stavba, v níž například nocovali František I. a Ferdinand V. a byl před ní předveden onen první Chmelový tanec, který je na grafických listech u cesty Františka I. po Čechách. Je to známé obecně a přitom není na budově žádná pamětní deska, žádná zmínka. Tenkrát byl pro přenocování panovníků vybrán proto, že byl v majetku šlechtického rodu, který vlastnil zámek Stekník. Byl nejvýstavnějším domem ve městě. Dnes by vás to asi nenapadlo,“ zhodnotila procházku městem po historicích místech spojených s významnými lidmi Milada Krausová.

Publikace je všem zájemcům k dostání v Regionálním muzea K. A. Polánka v Žatci.