Cajon dokáže téměř nahradit celou bicí soupravu, říká výrobce nástroje Martin Fritsch

Otevřená internetová encyklopedie k pojmu cajon uvádí: Cajón (čti kachón; španělsky bedýnka) je perkusivní hudební nástroj latinskoamerického původu. Většinou se jedná o kvádr vyrobený ze dřeva (dřevěná bedýnka) s ozvučným otvorem na jedné straně. Původně se pravděpodobně jednalo o bedýnku na přepravu ryb nebo pomerančů, na kterou bubnovali otroci poté, co byli donuceni své vlastní bubínky spálit.

Na cajón se hraje prsty a dlaněmi tak, že se bubnuje na ozvučnou desku nebo její hranu. Hráč přitom sedí obkročmo na nástroji. Uvnitř jsou navíc podél ozvučné desky nataženy laditelné kovové struny (podobně jako např. u malého bubnu, tzv. virblu) a podle místa úderu na desku cajon zní. Zruční hráči umí, pomocí tohoto jednoduchého nástroje, napodobit zvuk téměř celé základní soupravy bicích.  Cajón je důležitou součástí kubánské a peruánské hudby, využívá se také ve flamencu a rumbě. V poslední době je ho čím dál častěji slyšet i v jiných hudebních stylech. Flamenco o tento nástroj obohatil flamencový král, španělský hudebník Paco de Lucía. Výrobce cajonů Martina Fritsche z Loun jsme se zeptali na pár otázek.  

Kdy jste tento nástroj viděl poprvé?

Asi před sedmi lety. Přišel kamarád s tím, že chce nařezat desky ze staré skříně. Nevěděl jsem tehdy, co bude dělat a on si právě sestrojil tento hudební nástroj. Začalo mi to vrtat hlavou, a protože jsem truhlář a muzikant, tak mě napadlo něco podobného vyrobit.

Odezva nabíjí

Jak dlouho trvalo, než jste byl se svým výrobkem spokojený?

Ze začátku jsem nevěděl, co mohu od nástroje čekat, jak se má správně chovat, jaké má mít vlastnosti. Dokonce jsem si je-den sériový půjčil, ale zjistil jsem, že to ne-ní nic moc, že na něm moc neokoukám a musím se vydat svou vlastní cestou. Na základě zpětné vazby muzikantů již první nástroje zněly dobře, ale spokojený jsem nebyl a vlastně stále nejsem... Odezva majitelů mých nástrojů mě nabíjí, je velkým hnacím motorem a pomáhá mi tento nástroj stále vyvíjet k dokonalosti.

Jak dlouho trvá výroba cajonu?

Výroba nástroje byla určitým vývojem, vylepšováním a odlišením se od konkurence. První vznikaly spíše jednotlivě, jak se říká za pochodu a zabralo to spoustu času. Dneska se snažím vyrábět alespoň deset kusů najednou. Hlavní je vyrobit tělo nástroje, vyrobit hrací desku, mít všechny potřebné součástky a potom už je to v uvozovkách stavebnice. Čas strávený na jednom nástroji ale dodnes nemám...

Z kolika dílů se cajon skládá?

Počet dílů se také postupem času lehce změnil. Když to budu počítat do jednotlivého šroubku, tak to bude okolo stovky. Kdysi jsem to zkoušel počítat, ale jak je to-mu dnes, tak to opravdu nevím...

Výroba hudebních nástrojů je nebo není na uživení?

Přestože mě výroba těchto nástrojů baví, upřednostňuji svou hlavní činnost. Mám spoustu zakázek ve výrobě interiérů, postupem času i spoustu zájemců o cajon a někdy je velký oříšek to skloubit dohromady. Prostředky získané za nástroje vracím většinou do jejich vývoje, nákupu materiálů, pořízení nářadí, nástrojů apod. Jestli bych se tím tedy měl uživit, musel bych asi dělat jen cajony. To mám v plánu až v důchodu...

Máte na nástrojích pěknou značku – kdo ji vymýšlel?

Značka, neboli logo, prošlo také několikrát změnou. Základem bylo ale vždy mé jméno a finální vzhled jsem řešil vždy s nějakou reklamní agenturou, s kamarády. Vyzkoušeli jsme spoustu materiálů, jako je nerez, plast, a pod. Dnešní podoba je snad finální, ale nikdy nevíte...

Kde všude vaše nástroje hrají?

Vlastně ani přesně nevím. Posílal jsem některé i na Slovensko, jeden jsem vyráběl kamarádovi na Island, ale spíše se snažím zatím pokrýt naší malou zemičku. Spousta kapel hraje i venku, tak si myslím že jich pár občas i vycestuje...

Ledecký, Jandová a další

Kdo ze známých umělců má váš nástroj?

Myslím, že těch umělců je spoustu a mnohdy je ani neznáme a moc o nich nevíme. Velice si vážím nástroje pro Hanze Sedláře, bubeníka a hráče snad na všechny hudební nástroje např. u Janka Ledeckého, nástroje pro Martu Jandovou, Petra Koláře, Jakuba Děkana, Tokhiho, Helenu Machovou, skupiny Jelen, Kamelot, Tlustou Bertu… Těch kapel je spousta, tohle jsou asi ty nejznámější.

Jaké jsou výhody cajonu oproti bicí soupravě?

Výhodou je skladnost, neboť se cajon vejde do batohu. Ten si hodíte na záda a můžete vyrazit za kulturou. Spousta kapel dnes hraje akusticky a tam má nástroj to pravé opodstatnění. Můžete se s ním kdykoliv a kdekoliv přidat k jakémukoliv nástroji. Cajon se dá ale i jednoduše nazvučit a když ho muzikant ovládá, tak se do-káže z veliké části přiblížit bicí soupravě...

A nevýhody?

Nevýhody? Víte, že mě ani žádné momentálně nenapadají... Naopak si neumím představit hraní bez rytmiky, tedy bez cajonu. Nevýhodou je pouze moment, když se na nástroj chce přidat někdo, kdo nemá absolutně hudební sluch a neudrží rytmus ani na dvě doby... To po-tom dokáže rozhodit i ostatní muzikanty....

A kamenná prodejna?

Některé mé nástroje má v Cítolibech kamarád a muzikant Pavel Plecháč. On sám také na mé nástroje hraje a díky němu se pár kousků dostalo do rukou slavných muzikantů... Bohužel nemám tolik času, abych ho pravidelně zásoboval. Protože je výborný muzikant a člověk na správném místě, je jeden z prvních, kterému jedu představit nějakou novinku.

Spokojený muzikant

Používáte nějakou reklamu?

Nejlepší reklama je dle mého názoru spokojený muzikant. Momentálně jsou nástroje občas k vidění na facebooku a nabízím je na jednom inzertním portálu. Zkoušel jsem nějaké stránky za pomoci reklamních agentur vytvořit, ale nikdy to nedopadlo dle mých představ. Spustím to tehdy, až budu vědět, že to budou stránky na úrovni a že budu stíhat vyrábět nástroje v reálném čase všem případným zájemcům. Momentálně se mi nedaří vyrobit ani jeden nástroj, jak se říká, na sklad...

Kolik cajonů jste již vyrobil?

Zpočátku jsem si dělal statistiku, ale jak šel čas, tak jsem to přestal přesněji počítat... Myslím, že by mě to samotného překvapilo, číslo bude asi vysoké...

Poprvé jsem slyšela tento hudební nástroj v listopadu 2018 na skvělém koncertu BAG OF POTATOES v Lounech v Music klubu Za Zdí. To byl Váš výrobek?

Ano. Spoustu kapel a muzikantů v Lounech a okolí mé nástroje používá a jsem za to velice rád…

Vy hrajete v nějaké kapele?

Momentálně vlastně ne... Občas se spontánně sejdeme s kamarády a jdeme si zahrát jen tak pro sebe, pro kamarády. U nás v Oboře jsme založili tradici, která už má asi šest let. Hrajeme a zpíváme při rozsvícení vánočního stromku. Každý rok nazkoušíme nové písně, aby nebyl koncert stále stejný. Máme dokonce i Oborskou hymnu. Rok od roku to dostává, jak říká náš pan starosta, větší štábní kulturu a sejde se spoustu lidiček nejen z Obory. Zpívají s námi i děti, maminky a samozřejmě tam zní i cajon....

Založili jsme kdysi kapelu Přefiklý Kšandy a hráli jsme někdy i dvakrát týdně. Dneska vlastně nechápu, jak jsme to mohli vydržet my a hlavně naše polovičky. Minulý rok jsme oslavili 25 let. Již nějaký čas nejsem součástí kapely a jdu si s klukama jen příležitostně zahrát. Hraji na kytaru, ale občas jdu někoho doprovodit právě na cajon.

Jak se vám líbí v Oboře, kde bydlíte?

Bydleli jsme v Lounech, ale v Oboře se nám líbí více. Pořádá se tu spoustu akcí od Vodníka, adventních akcí, hasičských závodů, nově závodů na kolech, běžeckých závodů, drakiády, turnajů v kulečníku, ve stolním tenise...Není ani možné se všech akcí zúčastnit. Stíháme s dětmi hasičské závody, akce, které pořádají hasiči, a právě již zmíněné zpívání pod vánočním stromkem. Tuto tradici založil pan Jiří Markup, náš minulý starosta, který se neustále snaží obec stmelovat a hodně pro ni udělal.

Takže jste navázali na snahy Luďka Lůžka rozezpívat celou ves?

Nevím, jestli celou ves, ale těch lidiček přijde spousta. Zpívá pod stromkem i Eva Kleinová se svým sborem a s ní přijede zase hodně lidiček z Loun a okolí. Nakonec se na naši malou náves sotva vejdeme.

Stále nestíhá

V Lounech máte truhlářskou dílnu. Je zde možnost hrát si s nábytkem tak jako s cajony? Myslím po vizuální stránce?

To určitě. Nejsem vyučený truhlář, ale práce se dřevem mě vždy hodně bavila. K práci jako takové mě vedl můj otec. Byl puntičkář a já to po něm zdědil. Dneska jsem mu za to vděčný, jen je škoda, že mi toho nestihl předat více. Myslím, že by byl na mě dnes hrdý... Hodně mě naučil také tehdy můj mistr Vlastimil Sedláček, později jsem u něj i pracoval v jeho firmě Seko. Dále jsem pracoval v reklamce a vlast-ně vždy tam šlo o přesnost a kvalitu. To mi nějak zůstalo. Výroba nábytku mě baví stále stejně a také se snažím neustále něco vylepšovat. Dělám to již 19 let a neměl jsem snad ani jednou pocit, že nemám co dělat... Naopak to stále více nestíhám ...

Máte nějaký sen do budoucna?

Mým snem je předat výrobu nástrojů mým synům. Bohužel nehrají na žádný hudební nástroj a třeba o to nebudou mít zájem. Momentálně dozrávají v muže, možná změní názor a začne je to bavit. Samozřejmě je mým snem, aby na mé nástroje hrálo stále více muzikantů.

Jak si muzikanti vybírají nástroje?

Když je to možné, tak si přijedou osobně, což je ta nejlepší cesta jako u každého jiného nástroje. Bohužel to vždy není možné. Proto vždy dohodneme písemně, nebo telefonicky podobu nástroje a po jeho dokončení mu nástroj odešlu. Spousta muzikantů již nějaký nástroj vidělo např. u kolegů, na koncertech a vědí, co asi od něho mohou očekávat. Když zájemce přece jen váhá, tak mu nabízím nástroj vrátit bez důvodu zpět....

A to se stalo?

Nestalo a dokonce jsem kromě jediného případu neviděl můj nástroj prodávat na známých inzertních portálech. V tom jednom případě se navíc jednalo o nevhodný dárek... To možná také o něčem svědčí a moc si toho vážím...

Vyprávěl jste mi, že si nejdůležitější součást cajonu vyrábíte sám….

Nevím, jestli je to nejdůležitější součást nástroje, ale je to duše nástroje. Přední desku, neboli ozvučnici, na kterou se hraje, si lisuji sám z určitých dřevin. Základem je většinou topolové jádro. Ze začátku jsem používal materiály, které byly k dostání u nás, ale poslední dobou je spoustu materiálů z jiných koutů světa. Je to hlavně z důvodu lepších vlastností materiálů po stránce muzikální a druhým důvodem je neskutečná exotická nabídka.

Jaké dřevo se používá na zbytek nástroje?

Osobně používám břízu, ve výjimečných případech buk. Nedávno jsem zakomponoval do nástroje i část z tahací harmoniky, kterou mi na míru vyrobili u nás v Lounech v rodinné firmě, která se na tyto komponenty specializuje. S jejich pomocí vznikl nástroj, který je nejspíše světový unikát. Jeho výroba je ale pracná, nákladná. Prozatím ho mám doma jako skvost.

Kde je možné Vaše nástroje vidět, popřípadě vyzkoušet?

Momentálně asi na facebooku, kde mě najdete pod mým jménem, občas na nějakém inzertním portále, v kamenné prodejně v Cítolibech a samozřejmě po domluvě přímo u mě doma.

Děkuji za rozhovor. Dana Studničková

1. foto: Martin Fritsch ukazuje, jak se na nástroji sedí a hraje. Foto: archiv M. Fritsche

2. foto: Přehlídka cajonů různých designů. Foto: Dana Studničková