Dopisy našich čtenářů: Skvělé služby Senior taxi v Lounech

Rád bych svým článkem upozornil zdravé spoluobčany, zastupitele a radní města Loun, ale hlavně bych chtěl tímto poděkovat paní Mocňákové, která vede svaz tělesně postižených a paní Firstlové, jež vede centrum služeb pro zdravotně postižené. 

Je mi 77 roků a osud chtěl, abych ve svých 25 letech začal ztrácet zrak, a ve 30 letech jsem již nerozeznal světlo od tmy. Pracoval jsem téměř třicet roků v porcelánce jako telefonista, byl jsem zcela samostatný a pohyboval jsem se způsobem, že si každý myslel, že svoji slepotu jen předstírám. Jak ubohé, jak ponižující.

Léta přibývala a po šedesátém pátém roce jsem začal pozorovat, že si již nejsem tak jistý s ušima. Nastal problém určit vzdálenost, rychlost, směr sledovaného objektu a přestal jsem slyšet ozvěnu od domů a stojících aut. Po sedmdesátce se tato vada prohloubila. Povedlo se mi také na strmé polní cestě uklouznout, upadnout a odnesla to páteř. Přidali se silné závratě a já se stal závislým na cizí pomoci. Smůle však není konec. Manželka upadla a odnesla to její pánev, takže i ona sama potřebuje pomoc. Nyní jsme tedy na cizí pomoc odkázáni oba.

Musím pochválit obě organizace, že nám poradily, zapůjčily pomůcky do koupelny, na WC, abychom si mohli vyzkoušet, vybrat, co si má manželka koupit, co jí bude vyhovovat. Taxi v Lounech není drahé, ale člověka odveze k objektu a co dál??? Stalo se mi sice, že manželka, která měla nádor na mozku a má nemocné srdíčko, potřebovala rychle na polikliniku a řidička paní Kaloušová, když viděla, jak se věci mají, mi manželku odvedla až do čekárny. Po vyšetření jsem paní Kaloušovou zavolal znovu a poprosil, aby až bude u polikliniky, aby mne prozvonila. Paní Kaloušová si pro nás došla až do čekárny!!! Díško s pohrdáním rezolutně odmítla!

Stalo se mi však také, že mne řidič vyklopil v dešti o 50 metrů dále a co dál??? Slepec, jenž vy-stoupí z dopravního prostředku, sice ví, kde je, ale neví, v jaké je poloze k danému prostoru. Musí, pokud to ovšem zná, do něčeho nejdříve vrazit, aby se zorientoval.

Senior taxi mne odveze na místo, paní Stehlíková, řidička, mne odvede do čekárny a vyřídí, upozorní sestřičku, že jsem slepý a mám závratě. Po vyšetření mne zase z čekárny vyzvedne, odveze a odvede až domů. Výhodu senior taxi však jsem nejvíce ocenil, když jsem musel do Žatce na foniatrii a do Motola na ambulantní vyšetření. Pochroumaná páteř mi nedovoluje využívat veřejnou dopravu a víte, kolik by stálo taxi? Kilometrovné a čekačka by mne na cestě do Motola vyšla na hezkých pár tisíc, a kdo by mi tam pomohl? Nevím, kolik zastupitelé, radní, našeho města Loun těmto organizacím přispívají, kolik dají na jejich činnost peněz, ale stoprocentně to nejsou vyhozené peníze. Závěrem zdravým spoluobčanům přeji z celého srdce, aby nikdy nemuseli služeb těchto organizací využívat, a nám zdravotně postiženým přeji, aby měli dost pracovitých, ochotných spolupracovníků a aby na ně sponzoři a hlavně město Louny ve svých rozpočtech pamatovaly!!!

Luboš Hocký