Knihovny měly narozeniny, na té lounské vlála státní vlajka

Louny (kuč) V pondělí 22. července si knihovny v celé České republice připomněly století od schválení přelomového dokumentu, zákona o knihovnách. Zákon o veřejných knihovnách obecních byl schválen Národním shromážděním 22. července 1919 s účinností od 30. 7. 1919. Jako přelomová se ukázala povinnost pro každou větší obec zřídit veřejnou knihovnu „na doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev obyvatelstva“. Díky tomu má dodnes Česko jednu z nejhustších sítí knihoven na světě.

Na co zákon (také) pamatoval

Naopak velmi nesvobodná se z dnešního pohledu může zdát pravomoc Ministerstva školství a národní osvěty uveřejňovat seznamy spisů, které by měly být z veřejných knihoven vyloučeny. Jednalo se především o „krváky, detektivní a indiánské povídky, které sensačním způsobem dráždí fantasii čtenářovu“. První republika měla zkrátka zájem kulturu a vzdělanost svých obyvatel určitým způsobem ovlivňovat. Dnešní čtenáři ale v knihovnách výše uvedené žánry běžně najdou a mohou tak bez omezení užívat pestrosti literatury a mnohosti výběru.

Knihovní zákon dnes

Prvorepublikový zákon byl nahrazen v roce 1959 zákonem č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnickým zákonem), který knihovny propojil do organizované sítě. A opět změněné politické podmínky vedly s jistým zpožděním k přijetí dnes platného zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

Důležitou součástí knihovního zákona je důraz na služby, a to nejen na ty spojené s půjčováním knih. Zákon vyjmenovává další služby, které knihovny mohou poskytovat. Je to například kulturní, výchovná a vzdělávací činnost, vydávání tematických publikací nebo poskytování informací z různých zdrojů. Významná je deklarace rovného přístupu ke službám knihoven pro všechny. Zákon také stanoví, že základní služby knihovny (typicky půjčování knih) jsou zdarma.

Současný knihovní zákon tak umožňuje reagovat knihovnám na měnící se očekávání uživatelů a jejich přerod z půjčoven knih k místům, které podporují rozvoj místních komunit, neformální vzdělávání, učení i kreativitu. Výzvou pro další práci na poli knihovnické legislativy je v tuto chvíli vývoj v oblasti autorského práva, legální zpřístupnění digitalizovaných textů a právo elektronického povinného výtisku. Zákonné ukotvení knihoven v legislativním rámci je pro činnost knihoven velmi důležité, a uplynulé století to jen potvrzuje.

Louny měly svoji knihovnu dávno před přijetím knihovního zákona

Městská knihovna v Lounech byla založena 29. května 1898 z podnětu dělnického spolku Barák. V roce 1901 přešla do správy městské obce a její název se změnil na Veřejnou knihovnu a čítárnu královského města Loun. Původně sídlila v domě č. p. 511 Na Valích.

V meziválečném období byli jejími knihovníky Karel Immer, Karel Plicka, Jiří Žantovský a Jaroslav Janík. V roce 1925 se fondy knihovny právě díky tehdejšímu knihovníkovi a později řediteli knihovny Jaroslavu Janíkovi přemístily do budovy radnice, odkud se roku 1945 přestěhovaly do budovy bývalé Okresní hospodářské záložny v Hilbertově ulici. Novým ředitelem se zde stal v roce 1949 zkušený knihovník Jiří Jedlička, který hned po svém nástupu založil hudební oddělení. Navázal také na tradici besed se spisovateli.

V roce 1951 se dosavadní Veřejná městská knihovna přejmenovala na Okresní lidovou knihovnu, což znamenalo, že převzala metodickou péči o vesnické knihovny.

Dne 23. března 1974 byla v areálu Luna v západní části města Loun slavnostně otevřena pobočka, která ukončila svojí činnost v roce 2010.

Dostavěním Kulturního domu v Lounech v roce 1979 získala knihovna nové prostory a čekalo ji stěhování. Díky jemu mohla rozšiřovat své služby, mj. byla zavedena výpůjční služba s jinými knihovnami, vzniklo bibliograficko-informační středisko.

Od roku 1981 vystřídal p. Jedličku ve funkci jeho dosavadní zástupce Otakar Parma, který měl s prací v kultuře dlouholeté zkušenosti. Po jeho odchodu v polovině 80. let ho postupně nahradily Eva Divišová a Jitka Čápová.

Neocenitelnou zásluhu o vydavatelskou činnost knihovny měl Ivo Markvart. V čele knihovny působil od roku 1990 až do své tragické smrti v září 2005. Změna vedení a porevoluční období umožňuje knihovně mnoho výrazných změn. Mizí prostor vymezený pro tzv. politické oddělení, veškerý fond knihovny je katalogizován do počítačové databáze, zavádí se automatizovaný výpůjční systém Lanius (později Clavius). Do čítárny – studovny jsou dokupovány nejrůznější encyklopedie, slovníky a dějinné přehledy řazené podle jednotlivých vědních oborů. K dispozici jsou zde i tři internetové stanice.

V roce 1996 se Okresní knihovna (od roku 1982) stává příspěvkovou organizací města a její název se mění na Městská knihovna Louny.

1. 1. 2006 se ředitelské funkce ujala Dagmar Bahnerová (dnes Kučerová). S příchodem nové ředitelky byl založen projekt na vzdělávání seniorů Třetí věk, který se během pár let setkal s velkým úspěchem a pozitivními ohlasy z řad studentů. Knihovna se v této době také více zaměřila na uspokojování potřeb čtenářů, např. tím, že rozšířila otevírací dobu, zavedla veřejnosti přístupný internet.

S myšlenkou přeměny veřejné knihovny na multifunkční zařízení souvisí mimo jiné i přestěhování instituce do nových prostor na adresu Mírové náměstí č. p. 1. Akce proběhla za přispění celé řady dobrovolníků, jednotlivců i tříd základních a středních škol. „Živý řetěz“ se setkal i s velkým mediálním ohlasem. Slavnostní otevření knihovny proběhlo 1. srpna 2010. V roce 2012 knihovna znovu otevřela pobočku Luna, ovšem jako volnočasové zařízení pro děti a mládež. Nejmladší pobočkou knihovny je provoz Park Louny, který byl otevřen 8. 7. 2018. Amfiteátr se stal novým kulturním centrem města.

Současné trendy

Současný vývoj jasně ukazuje na rozvoj tzv. komunitní knihovny, která poskytuje prostor pro aktivity spolků a jednotlivců, zaměřuje se na kulturní činnost a neformální celoživotní vzdělávání. Půjčování knih a shromažďování informací o regionu je stále hlavní aktivitou knihovny. Lounská knihovna za svoje aktivity získala řadu ocenění, dlouhodobě je považována za následováníhodnou v rámci celé ČR. V únoru 2019 byla zvolena ředitelka Dagmar Kučerová předsedkyní SKIP (Sdružení knihovníků a informačních pracovníků) Drsný Sever (Ústecký kraj).

A jak se bude oslavovat?

Česká televize výročí připomněla v Událostech, v Lounech připadnou hlavní oslavy na podzim, knihovna již v nejbližších dnech vyzve 100 čtenářů, aby propůjčili svoji tvář knihovně za účelem tvorby plakátu propagujícího čtenářství.