První ročník pivopijády se vydařil na výbornou

Pivo, soutěživost a hlavně spousta smíchu. Tak by se dal vystihnout první ročník Holedečské pivopijády, které se zúčastnilo pět týmů složených z velké části z domácích hráčů. V soutěžních disciplínách, v nichž hrálo hlavní roli pivo, však holedečské strčila do kapsy parta z Libočan.

,,Dříve nesla soutěž název ,,opiáda“, ale letos pořádáme akci pod záštitou Žateckého pivovaru a ve všech disciplínách jde o pivo, tak proto Holedečská pivopijáda,“ vysvětlil historii a vznik názvu soutěže starosta obce Holedeč Zdeněk Krejčík a prozradil, že kdysi se opiády účastnily týmy z širokého okolí: ,,Na letošní první ročník soutěže bylo původně přihlášeno deset družstev, ale z toho nakonec dorazilo jen pět. Zřejmě je odradila špatná předpověď počasí. Čtyři týmy jsou sestavené z občanů Holedeče a jeden tým přijel z Libočan. Dřívější opiády se účastnily i družstva z Račetic nebo ze Žatce.“

Pět zmíněných družstev se sešlo při zápisu minulou sobotu na fotbalovém hřišti v Holedeči již v devět hodin ráno. Samotné soutěže pak začaly v deset hodin dopoledne. Připraveno jich bylo celkem sedm. Byly určené pro pět až šest soutěžících, kterým všem muselo být samozřejmě více než osmnáct let.

První soutěžní disciplína nesla název ,,Z práce za mňamkou“. Jednalo se o štafetovou hru, do níž se zapojil celý tým. Každý soutěžící doběhl ke stolku, kde na něj čekal půllitr piva. Po vypití běžel zpátky na start, kde se dotkl spoluhráče, na něhož čekal stejný úkol. Rozhodoval samozřejmě nejrychlejší čas. Na plné čáře první hru vyhrál tým Válečné muzeum Libočany. Šest borců zvládlo pivní štafetu za neuvěřitelnou 1 minutu a 55 vteřin.

V další soutěži šlo rovněž o čas. Opět štafetovou formou dobíhali hráči k židli, kterou museli šestkrát oběhnout s rukou položenou na opěradle a hlavou skloněnou k ruce. Úkol to nebyl vůbec snadný a po první disciplíně s půllitrem na ex se většině soutěžících hlava pěkně motala. Navíc museli doběhnout do cíle, kde na ně čekalo pro změnu malé pivo.

Třetí hrou byl ,,Číšník“, a jak už název napovídá, šlo o štafetu, kdy každý jednotlivý hráč musel na tácku donést k židli malé pivo, jehož se nesměl po cestě dotknout, vypít ho a běžet zpátky. Když se stalo, že pivo na trase spadlo a rozlilo se, musel se hráč vrátit na start a vše zopakovat.

Při čtvrté disciplíně se hráči nejenom napili, ale také najedli. Štafetová hra ,,Závodní stravování“ byl určená pro celý tým. Každý hráč běžel ke stolu, kde byl připraven krajíc chleba a decilitr piva v talíři. Obsah talíře musel soutěžící vyjíst lžící. Po svačince běžel zpět na start a poslal k talíři dalšího strávníka.

U páté hry ,,První (nebo poslední pomoc)“ už šlo do tuhého. Čtyřčlenné družstvo v roli záchranářů muselo naložit jednoho alkoholika do nosítek i s plným pivem, oběhnout s ním židli a v cíli ho přimět pivo vypít. Postupně si ťukl i se záchranáři, a až všichni dopili, hra skončila.

Poté následoval ,,Návrat ze záchytky“, kdy se pětičlenné družstvo naráz po čtyřech dopravilo k míse s pivem, kterou museli brčkem do dna vypít. Po dopití se družstvo vracelo na start zase po čtyřech.

Vše nemohlo skončit jinak než ,,Abstinenčními příznaky“, kdy každý člen družstva musel postupně s rukama za zády doběhnout k míse s pivem, ve kterém bylo pět pingpongových míčků. S rukama za zády pusou míček vylovil a donesl v puse zpět na start.

Po skončení všech sedmi soutěží bylo potřeba vyhlásit vítěze. Výsledek byl jednoznačný. V šesti disciplínách se na první příčce umístil tým VML (Válečné muzeum Libočany). Za nimi se umístili Pijáci, třetí skončili Alkolidi, čtvrtí Sokolýci a jako poslední Starý.

,,K našemu štěstí jsme i na plné čáře šli na bedny! Ze sedmi soutěží jsme byli šestkrát jedničky. Až v sedmé jsem utrpěl trochu zranění, tak to moc nedopadlo. Ve finále jednoznačně první, až nás samotné naše časy děsí,“ informoval po skončení soutěže na sociálních sítích všechny příznivce Válečného muzea Libočany Martin Chrenko.