Populace syslů v Českém středohoří se rozrostla

Osm desítek jedinců, odchovaných v zoologických zahradách, do přírody vypustili ochranáři.

Lounsko (lus) Populace sysla obecného se v chráněné krajinné oblasti České středohoří opět rozrostla.

Minulý týden bylo do přírody pod vrchem Milá vypuštěno osmdesát pět syslů. V předchozích dvou letech byli tito vzácní hlodavci vypouštěni na nedalekém Písečném vrchu. Akce je součástí záchranného programu, který pro sysla před více jak deseti lety při-pravila a koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).

„Vypuštění syslové pocházejí z odchovů v Zoo Praha, Zoo Brno, Záchranné stanice Rozovy, Zoo Norimberk a Zoo Opel. Všem, kteří s námi na záchraně tohoto vzácného hlodavce spolupracují, moc děkujeme,“ přiblížila Jitka Matoušová z AOPK, která záchranný program sysla koordinuje. V pražské zoologické zahradě odchytili devětadvacet volně žijících syslů obecných v Africkém výběhu. Z místa, kde byli následující den vypuštěni, pochází část jejich předků. „Pražští“ sysli se tak stali jedněmi ze zakladatelů nové volně žijící populace.

„Pro vypouštění syslů vybíráme taková mí-sta, kde tato zvířata dříve žila a kde jsou i dnes vhodné podmínky. Doufáme, že se tu postupně rozmnoží a propojí se s rozsáhlou syslí kolonií na nedaleké Rané. Pro přežití syslů v naší přírodě je klíčové zabezpečit potřebnou péči tam, kde v současné době žijí. To znamená vhodným způsobem hospodařit, především pravidelně kosit trávu či spásat. Syslům totiž vyhovují suché, nízké stepní trávníky. Taková místa ale z naší krajiny téměř zmizela,“ vysvětlila J. Matoušová.

Záchranné programy pro kriticky ohrožené druhy realizuje ve spolupráci s AOPK ministerstvo životního prostředí. Mnohé z nich byly v naší krajině běžné, ale člověk je svým chováním z přírody vypudil. „Vedle běžících programů pro perlorodku, sysly nebo třeba hvozdík písečný český připravujeme aktuálně programy například pro ptáky dropa nebo raroha. Vedle toho je samozřejmě potřeba změnit i hospodaření v krajině. Díky podpoře ministerstva se do krajiny vrací remízy, biopásy, různé krajinné prvky, jako meze, mokřady či stromořadí, které dělí velké zemědělské lány, pomáhají zadržovat vodu krajině a chrání půdu před erozí,“ řekl k záchranné akci ministr životního prostředí Richard Brabec, který se vypouštění syslů v Českém středohoří osobně zúčastnil.

Pražská zoo se přímé repatriace účastnila poprvé, do záchranného programu se však zapojila již před mnoha lety, když pod Sklenářkou, kde bývala kolonie syslů až do konce 60. let, nejprve nechala spásat trávu ovcemi a následně pro sysly vybudovala vypouštěcí voliéru. V roce 2006 se do ní nastěhovali první jedinci odchycení v pražských Letňanech. „Tvorba kolonie trvala několik let, k poslednímu doplnění došlo v roce 2011. Sysli se do voliéry stěhovali z několika lokalit, abychom omezili příbuzenskou plemenitbu. Již třetím rokem projektu se objevila první mláďata ve voliéře, sedmou sezonu se pak mláďata poprvé narodila mimo voliéru,“ popsal kurátor chovu savců Zoo Praha Pavel Brandl. Po čtrnácti sezonách je kolonie stabilní, nezávislá na voliéře a přikrmování a je možné ji využít pro vypouštění syslů i mimo areál zoo.

„Máme velkou radost, že sysli od nás budou jedněmi ze zakladatelů nové, volně žijící populace poblíž Rané, odkud sem přišli před lety jejich předkové,“ řekl ředitel pražské zoo Pavel Bobek a dodal: „Je to takový paradox - velká kolonie bývala v Letňanech. Když se uvažovalo o tom, že by v Praze mohla být olympiáda, měla mít ve znaku právě ´letňanského sysla´. Dnes je jediná pražská kolonie syslů v areálu naší zoo. Zoo Praha je současně posledním místem v Praze, kde lze sysly obecné ve volnosti najít.

„Příklad sysla názorně ilustruje, jak může být osud živočišného druhu vrtkavý. V pa-desátých letech byl označován za škůdce. Kvůli změnám v zemědělském hospodaření ale z naší krajiny téměř vymizel. Syslové doplatili na rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek ploch s nízkým travním porostem a používání chemických prostředků. Nyní je sysel kriticky ohroženým druhem, který přežívá v ČR na posledních několika desítkách izolovaných lokalit,“ konstatuje Pavel Pešout, náměstek ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Podle jeho slov díky realizaci záchranného programu se podařilo počet jedinců syslů v České republice zdvojnásobit, přesto se odhaduje jejich počet u nás na pouhých 6 500 jedinců.

Péče o cenné stepi Lounského středohoří byla financována především z projektu LIFE+ Stepi Lounského středohoří a z tu-zemského Programu péče o krajinu v gesci Ministerstva životního prostředí. Pro jejich udržení je nezbytné vyřezávání náletů, kosení a pastva.