Chmel je ve skvělé kondici! Sklizeň bude lepší než v loňském roce

Studený květen, horký červen a suchý červenec. Vše nasvědčovalo tomu, že letošní sklizeň chmele bude obdobně bídná jako v roce předešlém. Díky deštivému srpnu však klepe na dveře průměrná sklizeň chmele. Navíc je letošní chmel ve výborné zdravotní kondici! Skvělé zprávy a plno dalších informací zaznělo na tradičním Chmelařském dni, jenž se konal na účelovém hospodářství ve Stekníku.

Na pravidelném Chmelařském dni přivítal účastníky a zástupce různých organizací jednatel Chmelařského institutu Josef Patzak. Pozvání na akci přijal náměstek Ministerstva zemědělství České republiky Jiří Šír a rovněž prezident Agrární komory České republiky Zdeněk Jandejsek.

,,Jak jsem k vám přijížděl, všiml jsem si, že dokonce i nějaká vláha spadla. Věříme, že letošní rok bude úspěšný. Všem pěstitelům proto přeji hezké porosty, které sklidí v takové podobě, kterou si představují,“ pozdravil a popřál pěstitelům dobrou sklizeň zástupce Ministerstva zemědělství ČR Jiří Šír.

Předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky Luboš Hejda rovněž přivítal všechny hosty na farmě ve Stekníku a vzdal hold srpnové vláze, na kterou všichni přítomní od začátku roku čekali: ,,Doposud jsme si stále stěžovali, že nemáme vodu, ale paradoxně budeme mít dnes při prohlídce chmelnic nohy od bláta. Myslím si, že můžeme být za tuto vláhu vděčni. Každý, kdo pěstujete chmel, jste se od začátku roku potýkali s velkými vedry, nedostatkem vláhy, ale věřím, že to všechno srpen dokáže alespoň trošku vyrovnat. Dá se říci, že průměrná sklizeň chmele je za dveřmi.“

Luboš Hejda rovněž uvedl několik čísel, a to, že sklízíme chmel na 5 004 hektarech a oproti loňsku máme o 16 hektarů pokles. Zapříčiněno je to tím, že se nepodařila vysázet plná pole žateckého poloraného červeňáku. Na jeho úkor vzrostly hybridní odrůdy. Limit přes pět tisíc hektarů je tedy zachován.

Předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec, Zdeněk Rosa přišel s několika sděleními týkajícími se družstva, ale také s poznatky z 57. mezinárodního kongresu I. H. G. C. ve Slovinsku. Zde bylo na přelomu července a srpna vyznamenáno Rytířem chmelového řádu šest českých pěstitelů, z toho tři ze Žatecka – Jiří Driml, Václav Kocek a Karel Krofta. ,,Všichni mají naši úctu, že se o tento řád zasloužili,“ pronesl Zdeněk Rosa a rovněž uvedl několik čísel: ,,Plocha chmelnic ve světě meziročně mírně narostla o 1 400 hektarů. Aktuální plocha členských států I. H. G. C. je 61 500 hektarů. Největší plocha je v USA (24 160 hektarů), na druhém místě je Německo (20 400 hektarů), na třetím místě je Česká republika (5 000 hektarů), poté Čína (2 600 hektarů). Odhad produkce je průměrně za všechny země 120 tisíc tun chmele, což je o dva tisíce tun více než v loňském roce.“

Na mezinárodním chmelařském kongresu ve Slovinsku si pěstitelé chmele rovněž pochvalovali celosvětový vzestup minipivovarů. Velká pozornost se kladla také na přípravky na ochranu rostlin a dostatečný počet jejich aktivních látek, pro něž by měly být zajištěny stejné limity ve světě i zemích Evropské unie. Příští kongres Mezinárodní sdružení pěstitelů chmele se odehraje za dva roky v České republice.

Ve Slovinsku se rovněž česká delegace pokochala velkým množstvím závlah. Zde se pěstuje chmel na 1 600 hektarech a 75 % z nich je pod závlahou, a to je navíc ve Slovinsku třikrát více srážek. V České republice je v současné době pod závlahou pouze 20 % chmelnic.

Na Chmelařském dni se nezapomněla vyzdvihnout kvalita českého a žateckého chmele v rámci celého světa. ,,Žatecký poloraný červeňák je odrůda jemného aromatického chmele a je to na světě nejrozšířenější odrůda tohoto typu. Je vyhledávána pivovary hlavně do jejich prémiových piv, do pilotních druhů piva. Věřím, že toto si žatecký poloraný červeňák udrží, a to i přesto, že se objevovaly zprávy o jeho nekvalitě. Když se kouknete na chmelové porosty, tak uvidíte, že chmel je v pořádku a pivovary jsou s obsahem všech látek spokojené. Věříme, že tomu bude tak i do budoucnosti,“ podotkl předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky Luboš Hejda.

Co se týče samotné sklizně chmele, tak ta začíná v těchto dnech. Jde o pravidelné termíny. Někteří chmelaři začnou dříve, někteří později. ,,Hlavně voda nahrává tomu, aby sklizeň byla zahájena co nejpozději, aby vláha byla zužitkována,“ vysvětlil ke sklizni Luboš Hejda.

Na každoroční sklizeň chmele už jsou připravení i brigádníci, bez kterých by to prostě nešlo. Lidé na chmele se shánějí již od začátku roku nebo dokonce hned po skončení předešlých sklizní. Dle slov Luboše Hejdy pomohou i letos zahraniční pracovníci: ,,Zahraniční pracovníci jsou tady velmi vítáni. Vlastními, domácími, silami bychom chmele ani nezvládli.“

Podle úrody pak půjde 60 až 80 % sklizně na export. Například v loňském roce se vyvezlo přes 4 500 hektarů. Největšími exportními zeměmi jsou Japonsko a Čína.

Chmelařského dne ve Stekníku se zúčastnili rovněž vystavovatelé zemědělské techniky. Následovala prohlídka porostů chmelnic, která začala tradičně na křižovatce císařské cesty. Při prohlídce hovořili i výzkumníci, a to o ochraně, výživě a šlechtění chmele. ,,Nyní spolupracujeme v rámci projektu Místa zblízka a chystáme cestu chmelem také pro veřejnost,“ doplnil jednatel Chmelařského institutu Josef Patzak.