Prosím, jak jste se dostal do Španělska?
Měl jsem jet nejdřív na jazykový kurz, ale vzhledem k tomu, že nás majitel firmy podvedl, rozhodl jsem se tam jet ještě se dvěma kamarády naslepo. Měli jsme v kapse dohromady asi 1400 Euro.
To není moc…
21. dubna 2001 jsme přistáli v Malaze, což bylo naštěstí před sezónou. Tady začalo naše dobrodružství. Ptali jsme se po stavbách, po restauracích. Jenže bez papírů jsme neměli šanci. (pozn. redakce: nebyli jsme tehdy v Evropské unii). Začátky byly opravdu těžké. Jen podnájem nás vyšel na 800 Euro, ze zbytku jsme museli vyžít, než jsme našli první práci. Což bylo asi měsíc. Našli jsme práci PR – nahánění lidí do barů a restaurací. Vydělal jsem si 6 – 10 Euro za noc. Snažil jsem se dostat do baru, protože jsem již z brigád v Lounech tuto práci znal. Dohodl jsem se s majitelem, že mohu začít víkendy za barem. Tam jsem začínal s mytím skleniček na baru a postupně se dostal ke koktejlům.
Jak jste se domlouval?
Na začátku to byly nohy a ruce a trošku angličtiny. Sice jsem ji měl na střední škole, ale nemít možnost s někým mluvit anglicky je špatné. Asi po dvou měsících jsem se začal domlouvat španělsky. Mezinárodní klientela mě nutila ke zlepšování angličtiny.
Je španělština těžká?
Není, ale potřebuje živý rozhovor. Je to hezký jazyk. Ale víc se mi líbí jihoamerická španělština, víc kamarádů mám z Argentiny.
Nesblížili jste se přes sport?
Na nějaký čas pro mne veškerý sport skončil. Člověk hledá možnost, aby se uživit. Navíc jsme neměli čas. Pracovali jsme spoustu hodin denně. Asi po pěti letech jsem začal hrát tenis.
Táhli jste to s Čechy dál?
Po 7 měsících jeli kamarádi zkusit štěstí do Barcelony, já jsem zůstal v Malaze.
Nebylo vám tam smutno?
Určitě ano. První krizi jsem měl asi tak po roce. Pak po pěti letech, když jsem se rozváděl. Pak jsem našel dobrou práci – ve významném klubu na pláži- a zůstal až do letoška. Poslední čtyři měsíce jsem byl na Kanárských ostrovech. Tam jsem se v hotelech staral o hosty. Vymýšlel jsem jim zábavné programy – sport přes den a různé show, tanec, kvízy, binga po večerech.
Mluvil jste o rozvodu, tedy jste byl ve Španělsku ženatý?
V roce 2003 jsem se oženil. Měli jsme jen malý obřad na radnici. Překvapila mě neformálnost oblečení oddávajících. U nás je to daleko důstojnější.
Proč vztah nevydržel?
Rozdíl kultur byl veliký a navíc moje paní byla napůl Brazilka, což je docela horkokrevná kombinace.
Zlaté české holky.
Proč jste se vrátil?
Mám tady rodiče a bratra a další příbuzné. Navíc v Jižním Španělsku začala hluboká krize. Ve velkých městech je to něco jiného, v Barceloně a Madridu například, tam je i víc průmyslu. Návštěvnost zahraničních turistů v jižní části země opadla. Dřív tam jezdili Angličané, seveřané. Když posílilo Euro, tak raději jezdí do Thajska. Letenka sice vyjde dráž, ale vlastní živobytí na 300 Euro měsíčně i s nájmem.
Jste tady spokojený?
Ano, mám hodnou přítelkyni, která mi pomáhá, už jen potřebuji najít práci. Za dva měsíce, co jsem tady, jsem absolvoval řadu pohovorů. Ale protože chci uplatnit jazyky, hledám dál. Hlavně jsem lítal po úřadech. Jsem v evidenci Úřadu práce.
Co byste poradil, kdyby někdo do Španělska také chtěl?
Doporučil bych to jako zkušenost. Jižní Španělsko je mezinárodní, je možné si zlepšit jak španělštinu, tak další jazyky. Doporučuji i jako dovolenou, protože Costa del Sol je opravdu krásná.
Děkuji za rozhovor
