Stebno má o sakrální památku víc, kromě výšlapu se i bavilo

Lucie Bartoš 2019-09-20 10:49:00

Stebno / Blatno - Zničená a po letech nečekaně nalezená socha Ecce Homo opět střeží cestu ze Stebna do Blatna. Na slavnostním odhalení zrestaurované sochy se poslední srpnový den sešlo několik desítek obyvatel. Mnozí si pak ještě odpoledne užili program Stebenského divadelního léta.

Příběh sochy zbičovaného a trny korunovaného Ježíše z roku 1770, kterou opilí vagabundi v roce 1958 srazili na zem a rozbili na kusy, jsme na našich stránkách už připomínali. Včetně toho, jak se před dvěma lety dílo zcela náhodou nalezlo, když stebenský občan, 83letý František Václav Jelínek, prozradil, že ji celé roky ukrýval ve stodole. Ten osobně také dorazil na slavnostní odhalení navrácené a opravené sochy, kterou v místě mezi kaštany u silážní jámy posvětil kněz Richard Polák z kralovické farnosti. Poděkování patří nejen jim, ale také členům Okrašlovacího spolku Stebno 2020 a všem sousedům ze Stebna, kteří nezištně přiložili ruku k dílu.

Zkrášlují to zde „náplavy“

Místostarosta Kryr Miroslav Sahulka všechny dobrovolníky ocenil: „Můžeme být vděčni za to, že se nám tu děje taková věc, která není normální: Z této oblasti byli vět-šinou starousedlíci vysídleni. Dalo by se říci, že všichni jsme tedy ´náplavy´.“ Připomněl tak, že se ocitáme v části takzvaných Sudet, odkud bylo v minulém století vysídleno německé obyvatelstvo. Přesto se místní „přistěhovalci“ angažují v zachování historických hodnot více, než mnohde samotní rodáci.

„Když slyším historii, která se váže k této soše a v tomto kraji, nacházím v tom několik zajímavých momentů, které se týkají vlastně nás všech,“ zmínil kněz Polák a jal se vyprávět příběh Ježíše a Jidáše, ale také o donášení a komunistickém režimu v této krajině, protože v tom vidí souvislosti.

Viděli si do talíře. A pak „jidášové“

Začal nečekaně: „Jsou různé druhy války. Zdá se, že ta jednodušší válka je, když na sebe lidé střílí na dálku. Jedni jsou zakopáni tady, druzí tam. Vidíme, kdo je nepřítel. Ale mnohem těžší válka je, když nevíme, kdo je nepřítel. Nejhorší je válka občanská. Tento kus země zakusil občanskou válku, protože lidé, kteří tady žili vedle sebe, Češi a Němci, tady spolu žili stovky let, naučili se spolu vycházet. Byl tu nějaký modus vivendi. Někdy se i brali mezi sebou, žily tu smíšené rodiny. A pak přišla válka a ti, kteří vedle sebe žili, viděli si do talíře, znali se důvěrně, na sebe začali střílet. Začali na sebe donášet. Ubližovat si. A to je i příběh Ježíšův,“ míní.

Pojítko objasnil tím, že vysvětlil, odkud se bere tento typ zobrazení Ježíše sedícího, trpícího, odsouzeného: Jde o vyobrazení chvíle, kdy se Ježíš nachází zrovna na nádvoří, kde s ním probíhá soud s Ježíšem. „Vojáci si z něj dělají srandu. Říkají: když jsi král, tak, tě také patřičně vyzdobíme. Dávají mu rudý plášť a místo žezla mu dávají do ruky rákos, aby si udělali srandu z jeho titulu židovský král. V tuto chvíli zakouší zlo, které je přítomno v člověku. V člověku není jen dobro, ale také zlo. Víte, Ježíš byl uprostřed války, uprostřed boje mezi dobrem a zlem. Sám zakusil moc hříchu na svém těle.“

Bál se prý velmi, co s ním lidé budou dělat. „Lepší je někdy padnout na divoké zvíře než padnout do rukou lidí, zní jeden žalm,“ nadhodil kněz.

Můžeme si prý položit otázku, jestli když si mezi dvanáct spolupracovníků vybral Jidáše, zda viděl už do jeho srdce a věděl, že on bude tím, kdo ho zradí. „Když si pro Ježíše  přišli krátce před jeho ukřižováním a jeho odsouzením, na olivovou horu do Getsemanské zahrady, bál se, co s ním lidé budou dělat. A Jidáš vlastně přichází a má domluveno s těmi, kteří chtějí Ježíše zatknout, že jim na něj ukáže tím, že ho políbí. Ježíš mu říká: ´Jidáši, polibkem zrazuješ syna Božího?´ To je velmi aktuální. Kolikrát manželé si dávají pusu, a přitom se zrazují. Ježíš je zrazen svým nejbližším učedníkem, a to polibkem. Jidáš na něj donáší. I této krajiny se dotklo donášení. Občané na sebe donášeli v minulém režimu. Dokonce za to někteří brali peníze,“ poukázal na jidášské praktiky, které nevymizely ani po staletích. 

Ztracené případy? Nejhezčí zpovědi!

Poté poprosil Boha, ať na tomto místě lidé nacházejí světlo v temnotách. Přidal svou vzpomínku na končící léto, které trávil mimo jiné na poutním místě v Bosně v Medžugorii. Jde o jedno z nejznámějších katolických poutních míst v Evropě, které ročně navštíví jeden až dva miliony poutníků.

„Jezdím tam poslední léta a hodně tam zpovídám. Velké porce dne trávím ve zpovědnici, množství lidí se zpovídá z celého světa. Víte, mělo by zde také zaznít: Zlo nemá poslední slovo také proto, že můžeme (přijít k Bohu, kterého člověk zradil) a žádat o odpouštění. Zažil jsem tam úžasné zpovědi lidí, o kterých si tento svět myslí, že jde o ztracené případy. To jsou nejhezčí zpovědi. Ti lidé ani pořádně neví, jak se zpovídat, ale touží přijmout odpuštění. Touží přijmout usmíření se s Bohem. Už odložit svůj hřích. Chtějí být čistí,“ naznačil farář, že i ti, kteří dnes podle nás nečiní pro ostatní dobro, mohou své pohnutky a svědomí změnit.

„Myslím, že nikdy není dostatek peněz na to, abychom zachraňovali takováto krásná díla našich předků, kteří nám chtěli naznačit, abychom se asi nějakým způsobem chovali,“ řekl předseda Okrašlovací spolku Stebno 2020 Tomáš Ratiborský a dodal: „Určitě naši předci měli nějaký zásadní důvod, proč sem tuto sochu usadili. Nám je to zatím utajeno, ale možná že se někdy dopátráme toho, jakou to neslo symboliku.“

Restaurátorské práce na soše provedli manželé Jahodovi z Kozojed. „To, že ji Jelínkovi schovali tehdy do stodoly do sucha, ji uchránilo. Jen proto zůstal kámen v překvapivě dobrém stavu,“ zmínil se umělecký řemeslník Daniel Jahoda. Celkové investice na renovaci dosáhly bezmála 100 tisíc korun.

Stebenské léto skončilo

Kdo měl zájem, mohl se po posvěcení Ježíše ještě vydat pěšky k přesunutému křížku, který soše „ustoupil”. I toto nové zákoutí v poli si zaslouží pozornost a vrátíme se k němu v příštím vydání.

Daný den odpoledne se místní setkali ještě jednou, a to díky divadelně - hudebnímu programu u altánu, kde se tradičně konalo Stebenské divadelní léto. Divadlo NaOko Chomutov přijelo s pohádkou Popelka a podvečer zahráli také pro dospělé – Když blesk udeří. Hrála bluegrassová kapela Cobblestone.

Všechny akce, kterými vesnička spolu se svými příznivci ukončila prázdniny, pořádal Okrašlovací spolek Stebno 2020. Podpořilo jej město Kryry příspěvkem na činnost, dále Ústecký kraj, MAS Vladař a na sochu v rámci programu opomíjených památek přispěla i Nadace Občanského fóra. Mediálními partnery se staly Region Podbořanska a Rádio Blaník. 

Napsal(a): Lucie Bartoš

Komentáře

Nabídky práce

ŘEDITEL/ŘEDITELKA MŠ Peruc

Bližší info na webu obce Peruc. Nástup 1. srpna 2024, přihlášky zasílejte do 17. května 2024.
WWW: https://peruc.cz/
E-mail: podatelna@peruc.cz


ŘEDITEL/ŘEDITELKA ZŠ A MŠ Vilémov

Bližší informace na webu Obce Vilémov u Kadaně.
Tel.: 474398146
WWW: https://www.obec-vilemov.cz/
E-mail: vilemov@obce-cv.cz

Poslední videa

Valentýnský koncert v žateckém divadle rozněžnil i rozpálil

Klavír Jiří Knotte a housle Milan Brouček... Bravo!

Přehrát video
V 1.A ZŠ P. Bezruče v Žatci děti s učitelkou v kroužku probíraly první vysvědčení

Ve středu 31. 1. 24 se rozdávaly pololetní vysvědčení - přesněji Výpisy vysvědčení. Třídní učitelka 1.A Nikola Martinovská si se svými prvňáčky v poslední hodině po předání o tom povídala...

Přehrát video