Vernisáž výstavy Milana Pecáka zaplnila galerii Špejchar

CHOMUTOV (soš) — Filmové plakáty, precizní lékařské ilustrace, známé již zesnulé osobnosti, obálky knih a mnoho dalšího. Takový výtvarný rozptyl má Milan Pecák, jehož retrospektivní výstava ve Špejcharu přilákala už první den stovky návštěvníků.

„Výstava mapuje období zhruba od roku 1985. Díky tomu, že jde o retrospektivu, mohu si na ní dovolit vystavit různé věci,” přiblížil Milan Pecák. Vernisáž výstavy ve čtvrtek uvedla a zahájila Marie Hybská, která mimo jiné poukázala na fakt, že vedle některých filmových plakátů a lékařských ilustrací, jsou vystavené i originální návrhy výtvarníka. Některé tyto skvosty se již ale bohužel nepodařilo najít. „Nejstarší originál je plakát Hořící Mississippi, ten je malovaný těsně před revolucí. Tedy v době, kdy tu teprve nastupovaly počítače. Nebyla tu technika ani akrylové barvy, se kterými jinak pracuji nejčastěji. Tento plakát je tedy dělaný lakovanou temperou,” vysvětlil Pecák. K malování filmových plakátů se dostal díky práci na Barrandově a pořádné dávky štěstí. „Pracoval jsem na Barrandově jako asistent architekta Vladimíra Labského. Když se točil film režiséra Juraje Herze Zastihla mě noc, bavili jsme se o tom, co rád dělám ve volném čase. A já se zmínil, že rád tvořím filmové plakáty. Protože v té době jsem si je maloval sám pro sebe. Vladimíra Labského to zaujalo a požádal mě, abych mu je ukázal. Když se mu líbily, zeptal jsem se, zda bych mohl něco takového dělat a on navrhl, abych namaloval plakát právě pro tento vznikající film. To mi hlavou proběhlo „že by to bylo tak prosté?” — usmívá se Pecák. „Namaloval jsem tehdy dvě verze a zašel za Jurajem Herzem do střižny. Tam jsem plakáty rozložil, on se zlehka kolíbal, přejížděl si při tom prstem po tom svém orlím nose a povídá: „A víte, že to není tak špatné?” Líbily se mu oba dva. Pak si jeden vybral a já s ním vyrazil do Ústřední půjčovny filmů. Tam to tak jednoduché nebylo, protože mi tuto zakázku nikdo nezadal. Ale po všech složitých peripetiích to nakonec prošlo a pak už mi zadávali další a další práce. Dělal jsem třeba plakát k filmům Krajina s nábytkem, O princezně Jasněnce a létajícím ševci a pak samozřejmě k zahraničním snímkům. Bylo toho hodně.”

Nejraději má ovšem Milan Pecák volnou tvorbu, při které se může uvolnit a hrát si s kompozicí i různými tématy. Při jedné z autorských tvořivých chvil vznikl i portrét Salvadora Dalího od kterého se odvíjí nově vznikající série slavných zesnulých osobností. „Dalího jsem před lety namaloval, protože ho mám zkrátka rád. Vystavil jsem ho a už tenkrát mě napadlo, že bych mohl udělat sérii známých osobností. Třeba Marilyn Monroe, Andyho Warhola... Měl jsem nějaký seznam, ale ta myšlenka potom trochu zanikla. Věnoval jsem se jiným věcem. Než jsem ji znovu zmínil před Jiřím Turkem při projektu Magický čtverec. Když jsme se pak bavili o seznamu jmen zmínil, že by se mu líbila princezna Diana. A tak vznikl druhý obraz z budoucí série. Teď maluji na zakázku Alberta Einsteina. Až bude obrazů dvacet nebo dvacet pět, rád bych udělal samostatnou výstavu. Ten projekt se mi líbí, má totiž pro mě smysl malovat někoho, kdo má pro někoho svůj význam. Proto teď nemůžu říci, koho budu malovat dalšího. To záleží na budoucích majitelích obrazů,” uazvřel Milan Pecák.

Kromě jeho obrazů si můžete v galerii Špejchar prohlédnout také fotoobrazy výtvarnice ArteP. Výstava potrvá do 13. listopadu.

Foto: Soňa ŠÍMOVÁ