Houbařský spolek Žatec oslavil letos 40 let! ,,Naším cílem je mykologická osvěta,“ říká předseda Pavel Dombaj

Hedvika Mašková 2019-11-04 15:00:00

Houby jsou v posledních třech měsících velkým tématem. Aby ne! Jsme přeci národ houbařů a po loňském bídném roce máme radost, že teď o houby zakopáváme při každém kroku. Vydařená sezóna je zřejmě i dárkem ke čtyřicátému jubileu Houbařského spolku Žatec. Kolik existuje v našem kraji houbařských spolků, jaké u nás v okrese rostou unikáty, jak probíhá otrava muchomůrkou zelenou a je pravdou, že jsou Češi nejvášnivějšími houbaři? Na to a spoustu dalšího jsme se zeptali předsedy místního houbařského spolku Pavla Dombaje.

    • Kterým houbám se teď v okrese Louny daří?

Stále pořád rostou hřibovité houby, ale už začaly růst i typické podzimní druhy, jako jsou čirůvky rodu Lepista (čirůvka fialová, dvoubarvá, zamlžená) a Tricholoma (čirůvka zemní, zelánka, havelka). Samozřejmě k podzimu patří i některé pavučince.

Řekl bych, že spektrum hub se od naší houbařské výstavy začátkem října značně zvýšilo.

    • Na výstavě jste říkal, že ještě nezačaly růst ani václavky, že je to letos trochu opožděné…

Václavky se objevily a tady už je prakticky po nich. Včera jsem byl ve Vroutku a ještě jsem na jednom místě krásné václavky nasbíral.

    • Rostou u nás i nějaké unikáty?

Konkrétně přímo v Žatci mi letos udělala radost muchomůrka Vittadiniho. Objevila se opět v lokalitě v Podměstí, kde jsem myslel, že již vyhynula. V lokalitě pod hradbami vyrostly desítky plodnic. Je to vzácný druh, který bychom spíše hledali a sbírali někde v Itálii nebo ve Francii.

Po výstavě mi přinesl domů kamarád krásně velkou plodnici muchomůrky ježohlavé, kterou nalezl v Žatci v Podměstí. Netušil jsem, že by se tady mohla vyskytovat. Je to velice krásná a velice vzácná houba, která rovněž patří spíše na jih. Je to zvláštní. Díky zdejšímu mikroklimatu se zde vyskytují houby, které nenajdete v celé republice.

V Blatně jsem letos po několika letech našel květnatec Archerův. To je houba, která byla přivlečená australskými vojáky v roce 1917 do Francie a začala se šířit Evropou. V roce 1963 ji našli poprvé v jižních Čechách. Já ji poprvé našel před dvanácti lety v Blatně, kde rostla dva roky a pak už jsem ji nenašel. Ona se vyvíjí z vajíčka a já letos našel místo, kde byly stovky vajíček. To mi udělalo radost (smích).

    • Kde jsou u nás nejbližší houbařské lokality? Prozradíte i svoje rajóny?

Já jezdím do Vroutku, kde houby rostou. Ony tedy teď rostou prakticky všude. Teď mi zrovna volala kolegyně z Třeskonic, že nemá pomalu kam šlápnout, protože je to tam samá houba (smích).

Také jezdím do Žihle a občas se procházím v údolí Hutné, kde rostou rovněž zajímavé druhy. Letos jsem tam neměl moc štěstí na velké zvláštnosti, ale například jsem našel podloubník siný, což je hřibovitá houba, která roste pod olšemi. To je dost vzácné.

Nejjedovatější houba

    • Rostou u nás i nějaké extrémně jedovaté houby?

Přímo v Žatci jsem v parku našel muchomůrku zelenou. Rostla tam v množství třiceti až čtyřiceti plodnic. Je to houba, která způsobuje nejvíce smrtelných otrav, protože je poměrně hojná.

    • A co má houbař dělat, když si není jistý, zdali je houba jedlá? Radši je tam nechat?

No, radši je v lese nechat, pokud nemá možnost se poradit s někým zkušenějším.

    • Jak vlastně probíhá otrava muchomůrkou zelenou?

Otrava probíhá dost špatně. Projevuje se po osmi až čtyřiadvaceti hodinách.

Začíná těžkou nevolností, úporným zvracením a průjmy. Dojde k silné dehydrataci, oslabení organismu. Člověk zeslábne, a to trvá zhruba tři dny. Potom nastane úleva, ale to už je tím, že člověk je natolik vyčerpán, že nevnímá ostatní příznaky. Umírá se vlastně na selhání jater.

Jedovaté metabolity způsobí otok mozku.

    • Dá se tomuto selhání nějak předejít? Existují protilátky?

Dá se to, ale člověk to nesmí podcenit. Musí si při prvních příznacích uvědomit, že jedl houby, a že bude asi něco v nepořádku. Pokud má třeba zbytky té houby, tak je dobré je vzít a vyhledat nejbližší lékařskou pomoc.

    • Jsou nějaké druhy hub, které jsou si hodně podobné, ale jedna je jedlá a druhá naopak jedovatá?

Jsou. Třeba muchomůrka tygrovaná a muchomůrka šedivka. Ty jsou si velice podobné, ale když je člověk pozorný, tak je rozezná. Laik je ale může suverénně považovat za jeden druh. Jedna je velmi jedovatá a druhá je vcelku slušná jedlá houba.

    • Takže při sobě nosit atlas hub?

Je nutností si pamatovat základní znaky jedlé houby. Třeba u muchomůrky růžovky (masáka) je to růžovění dužiny. Nemá žádnou pochvu jako muchomůrka zelená nebo tygrovaná. A barva klobouku bývá většinou narůžovělá. Takové znaky by měl člověk, který sbírá lupenaté houby, znát.

Babské pověry

    • Nebo se řídit tím, že když je houba již okousaná od hmyzu, tak je jedlá?

To taky neplatí vždycky (smích). Kolik už jsem viděl okousaných muchomůrek zelených a tak dále (smích).

Každý organismus má trochu jiný metabolismus. Kdyby si člověk uměl syntetizovat vitamín C a nemusel ho doplňovat ovocem nebo tabletkami, tak by pro něj také nebyla řada hub jedovatých.

Existuje ale řada různých pověr. Třeba, že když zčerná stříbrná lžička, tak je houba jedovatá a podobně. Samozřejmě to není pravda (smích).

    • A které houby jsou naopak nejzdravější?

Existuje kategorie léčivých hub, ale ty často ani nejsou jedlé. Připravují se z nich léky, čaje nebo maceráty. Těch je veliká řada, například lesklokorka lesklá, která se průmyslově pěstuje a vyrábí se z ní preparáty na zvýšení imunity. Dnes nachází veliké uplatnění při chemoterapii a radioterapii. Při odstraňování nádorů tyto houby posilují imunitu a odstraní oslabení organismu náročnou léčbou.

Další je březovník obecný, který určitě znáte. Je to takový bílý choroš na břízách.

Velice zdravá je i hlíva ústřičná, která zvyšuje imunitu. Pak je outkovka pestrá, která se hojně využívá v Japonsku a v Číně. Preparát z houby je přímo zařazen do lékopisu. U nás jsou trochu jiná měřítka. Asiati houby hodně využívají a myslím si, že úspěšně.

    • A co halucinogenní houby?

Ty nejsou v zásadě tak škodlivé jako třeba houby, které se používaly dříve – muchomůrka červená. Té potřebujete daleko větší množství. Chemická látka pak narušuje hlavně játra. Zatímco halucinogenní houby mají koncentrace psilocybinu a baeocystinu položené hrozně nízko. Jsou srovnatelné s LSD. Neškodí zdraví, ale jde spíše o psychiku člověka.

Jsme různí a známe případy, že lidé pod vlivem lysohlávek vyskakovali z oken nebo kráčeli proti autu. O tohle jde. Záleží, v jakém stádiu to člověka chytne, jak je psychicky naložen.

    • Jak hodnotíte letošní houbařskou sezónu oproti minulým rokům, obzvlášť proti loňskému?

Proti loňskému je velice dobrá. Na začátku to vypadalo nadějně, ale pak to přestalo. Jaro mě zklamalo. Bylo sucho, ale pak v červenci i srpnu pršelo a nakonec se sezóna celkem vyvinula. Teď je v přírodě relativně pořád vláha.

Další věc je, že teploty jsou příznivý. Není moc teplo, ani moc zima. Proto houby pořád rostou, dokud tedy nepřijdou mrazíky.

40 let spolku

    • Letos Houbařský spolek Žatec, jehož jste předsedou, oslavil 40 let od svého vzniku. Jak oslavy probíhaly?

Slavili jsme v Podbořánkách u Žihle, kam jsme pozvali i účastníky jiných organizací. Sešlo se nás asi šedesát. Opékali jsme buřty, druhý den jsme si udělali procházku do lesa a pak byla ještě výstava hub, opékání selete a společenský večer.

Byl proslov k výročí a také ke zdaru České mykologické společnosti. My jsme jako spolek samostatný, nejsme pod hlavičkou mykologické společnosti, ale úzce s ní spolupracujeme a hlásíme s k jejím zásadám a cílům.

    • Co vedlo k založení spolku na Žatecku?

Ještě před založením spolku zde byl mykologický kroužek. Já nebyl jeho tehdejším zakladatelem, já byl dříve členem České mykologické společnosti. Nejsem původem Žatečák, žiji zde od roku 1979 a v tom roce se kroužek vlastně založil. Já v té době neznal žádného žateckého houbaře, ale náhodou bylo, že zde byla velká parta houbařů, kteří z hub chodili na pivo na Zvon. Tenkrát seděla celá parta a bavila se o zabijačce. Shodou okolností vedle u stolu seděl Augustin Hermann, tehdejší předseda Mykologického kroužku v Kryrech, kde vznikl kroužek o deset let dříve. On byl velice zkušený houbař a mykolog. Gusta s nimi diskutoval, a když probrali zabijačku, začali se bavit o houbách. Gusta zbystřil a navrhl, aby se v Žatci také založil mykologický kroužek. 23. května 1979 tedy na Zvonu osm ustavujících členů založilo mykologický kroužek, který se registroval u České mykologické společnosti.

Ze začátku hlavně pomáhal Gusta Hermann. Aby nebyly schůze prázdné, tak měl přednášky o houbách a učil lidi, jak je poznávat a zpracovávat.

Já jsem se dozvěděl o mykologickém kroužku až od jednatele České mykologické společnosti Miroslava Smotlachy. Ten mi dal spojení na jednoho z členů, ale já ho ztratil. Pak jsem šel jednou po náměstí a viděl jsem výstavu hub v prodejně knihy. Koukal jsem, že tehdejší jednatel Jan Bartoš dával k jedné houbě cedulku ,,holubinka červená“. Já ale věděl, že je to holubinka jahodová. Zašel jsem za ním, abych ho opravil. Slovo dalo slovo a já se dostal do kroužku (smích).

V roce 1985 jsem se pak stal jeho předsedou.

    • Kdy se stal z kroužku spolek?

V roce 1994. Kroužek fungoval dříve pod zdejším kulturním a společenským střediskem, které sdružovalo i další zájmové kroužky. V tom roce si nás ale pozvala tehdejší šéfka a oznámila nám, že končí s podporou a my si museli najít svou vlastní identitu. Já chtěl tenkrát přejít pod hlavičku České mykologické společnosti, ale většina členů chtěla, abychom si vytvořili vlastní zájmové sdružení. Nakonec vznikl Houbařský spolek Žatec.

    • Jste u nás v regionu jediným spolkem?

V Ústeckém kraji jsou jen dva houbařské spolky, a to v Kryrech a v Žatci.

Dříve fungoval i v Mostě, ale ten se v 90. letech rozpadl. Stejně tak i v Ústí nad Labem.

    • Kolik má Váš houbařský spolek členů a kdo se jimi může stát?

Necelých padesát. Členem se může stát kdokoli starší 18 let. Máme stanovy, ale jsou přijatelné pro každého člověka.

Rádi bychom mezi sebou uvítali hlavně mladé lidi. Když vezmu věkový průměr našeho spolku, tak jsem jedním z nejmladších, a to je mi 67 let (smích).

    • Jaká je vlastně Vaše činnost, jaké jsou cíle spolku?

Cílem je mykologická osvěta a učit lidi správně houby zpracovávat. Samozřejmě máme ve svém vínku i propagaci ochrany lesa, životního prostředí.

    • Chystáte v dohledné době ještě nějaké houbařské akce?

Do konce roku nás čekají ještě dvě členské schůze. 14. listopadu máme degustaci nakládaných hub a 16. listopadu máme zamykání lesa, což je společná procházka lesem, sběr hub a fotografování. Pokud s námi jdou i nějací noví členové, tak se je snažíme i něco naučit. Druhá část je společenská, na Chaloupce, kdy každý přinese něco dobrého k snědku. Já dělám třeba rád houbovou tlačenku.

Podstatné znaky

    • Chodí za Vámi nebo volají Vám lidi, když potřebují identifikovat houbu, kterou si nejsou jistí?

Volají a posílají mi i snímky. Vždycky to ale není jednoduchý. Jsem radši, když se domluvíme a já houbu vidím naživo. Někdy fotky hub nejsou kvalitní. Lidé nevědí, jaké znaky jsou u houby podstatné a co by se měli snažit nafotit. Pak někomu řeknete, že je houba jedlá a ona není. To bych ztratil renomé a byla by to ode mě lehkovážnost. To se snažím nedělat.

    • Dokážete rozeznat všechny druhy hub?

To ne (smích). Ani zdaleka (smích).

    • Kolik jich vůbec existuje?

U nás asi pět tisíc druhů, ale já musím otevřeně říct, že většinu z nich jsem ani neviděl. Na jedné lokalitě jich roste třeba tisíc nebo dva tisíce druhů. I to je velký počet.

Navíc houby jsou velice variabilní materiál. Zejména holubinky. Jeden druh může mít barvu zelenou, anebo fialovou. Je to těžké. Člověk musí být opatrný.

    • Která houba je podle Vás nejchutnější?

Muchomůrka růžovka – masák. Ta se hodí úplně na všechno. Na cokoli si vzpomenu, to mi z ní chutná. Mám rád řízky, držkovou polévku, dá se dát i pod maso.

Národ houbařů

    • Platí, že jsou Češi nejvášnivější houbaři na světě?

Podle všeho ano, i když jsem byl ve Francii a při sobotní projížďce kolem lesa to tam vypadalo jako u nás. Ten samý den jsem seděl v Saint-Émilionu v hotelové restauraci a přišla tam majitelka v pláštěnce a měla zelenou přepravku na zeleninu plnou hřibů bronzových. Ty jsou u nás velkou vzácností. Ona z nich měla obrovskou radost, chodila od stolu ke stolu a všem je ukazovala. Když přišla k nám, tak jsem říkal ,,Boletus aereus“, to je latinský název. A ona kývala hlavou. Já francouzsky totiž neumím. Pak šla nahoru do kuchyně a po čtvrt hodině se linula celým hotelem krásná houbová vůně. Za půl hodinu přišla hoteliérka s obrovskou mísou a každému hostovi nandala porci hub se zeleninou. Nebyla to smaženice, ale bylo to hrozně dobrý a hrozně milý. Takoví Francouzi jsou. Srdeční a houbaři.

    • Já myslela, že houbaření je záležitostí slovanských národů…

Já měl dokonce kamaráda Němce, vysoce postaveného technického manažera, a taky chodil na houby. U Němců to jsou ale jen jednotlivci. Oni sice chodí na houby, ale neumějí je připravovat. Jednou jsem si dal v restauraci jelení na liškách. Jelení bylo výborné, ale lišky byly mdlý.

    • Kdy během dne je nejlepší vyrazit na houby? Zarytí houbaři vyrážejí většinou časně ráno, skoro za tmy…

Samozřejmě, tak je to nejlepší (smích).

    • Proto, aby jim houby nikdo nevysbíral?

To ne. Mě třeba stačí nasbírat jen košík a pak už nesbírám, jen se procházím. Čím víc času člověk má, tím více zajímavých míst objeví. Třeba z toho důvodu vycházím časně. Nechci se chlubit, ale od té doby, co mám nový mobil, tak jsem si 13. srpna zprovoznil aplikaci, která mi měří, kolik jsem nachodil. A já od té doby ušel přes 800 kilometrů po lese. Hrozně mě to baví. Les je chrám.

V létě je dobré vyrážet ráno, protože bývá ještě svěží. To je nejhezčí procházení. Ve dvanáct v poledne už je moc horko.

Do igelitky ne!

    • Povězte mi, jak na správný sběr hub?

Z hlediska přírody je to jedno. Z hlediska estetiky je lepší třeba hřibovité houby vykroutit. Ještě lepší je důlek zakrýt, aby nedocházelo k lokálnímu vysychání podhoubí. Jsou ale houby, které rostou na stromech, těžko se oddělují od substrátu, a ty musíte uříznout.

    • A ne sbírat do igelitek…

Igelitky v žádném případě! Houby musí být větrané! Obzvlášť, když je horko a vlhko. Houby by se pak zapařily a i jedlé by mohly být sekundárně jedovaté.

    • Pak se musí houby rychle zpracovat, že ano?

Houba by se měla zpracovat týž den. Když náhodou člověk nemůže, tak je třeba houby rozložit do lednice. Když je chladněji, tak třeba i na balkon. Nejzazší termín je druhý den ráno zpracovat.

Stává se totiž, že houby v sobě mají již nakladená vajíčka hmyzu, které mají v teple příhodné podmínky pro vývin. Houby, které byly jeden den zdravé, pak mohou být druhý den červivé.

Další věc je i rozklad hub. Okamžikem, kdy se houba utrhne, se odstartuje autolýza, vlastní rozklad. U některých druhů je rychlejší, u některých pomalejší. Když se třeba houby nakládají, tak je dobré je v den sběru povařit a mohou se zpracovat druhý den.

Do mrazáku by se také neměly dávat houby čerstvé. Nejdříve by se měly povařit. Tím se zabíjejí i bakterie, které mohou v houbách být. Stejně tak se potlačí i autolýza.

U sušení je pak důležité dobré dosušení. Já sice teď suším houby v sušičce, ale dříve jsem je po usušení dal stejně alespoň na pět minut do trouby, abych se zbavil případných mikroorganismů, které se normálním sušením nezabijí.

Děkuji za rozhovor a přeji ještě dlouhou houbařskou sezónu.

Hedvika Mašková


Komentáře

Nabídky práce

ŘEDITELE/KY Lounské správy plaveckých areálů

Město Louny vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce ŘEDITELE/KY Lounské správy plaveckých areálů, přísp. organizace. Pracovní poměr na dobu neurčitou, platová třída 11. Podrobné informace najdete na webu města.
Tel.: 415 621 116
E-mail: j.zuskova@mulouny.cz


UČITEL/UČITELKA mateřské školy

Základní a mateřská škola Jesenice, okres Rakovník přijme kvalifikovaného pracovníka na pozici UČITEL/KA mateřské školy. Platové zařazení dle nař. vlády č. 341/2017 Sb., v aktuálním znění, příspěvek na stravu, NÁSTUP OD 1.2.2020. Nabídky včetně strukturovaného profesního životopisu zasílejte do 30. ledna 2020.
Tel.: 724 926 290
E-mail: konir@zsjesenice.cz


PRŮVODCE A PRACOVNÍK VZTAHŮ K VEŘEJNOSTI

NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV ZÁMEK STEKNÍK hledá na hlavní pracovní poměr pro rok 2020: PRŮVODCE na 1/2 úvazek, PRACOVNÍKA VZTAHŮ K VEŘEJNOSTI na plný pracovní úvazek. Více informací najdete na webu zámku v sekci pracovní příležitosti.
E-mail: zajickova.jana@npu.cz


BRIGÁDNÍK NA VÝDEJ JÍDEL

Brigádník na výdej jídel. Víkend 1x za 14 dní, 8-14 hodin. Praxe výhodou. Volejte do 15 hod.
Tel.: 731 438 449


ZAMĚSTNANCI

Hledám zaměstnance všeho druhu (pekař, zedník, tesař, dělník, zdravotní sestra atd.) na práci do Německa. Požadujeme základy němčiny. Zajímavé platové ohodnocení, ubytování zajištěno, proplácení pohonných hmot. Možnost pohovoru na uvedeném telefonu.
Tel.: 0049 179 607 373

Poslední videa

Hrníčkování pro rodiče s dětmi v DDM Žatec

V domě dětí a mládeže se v pátek 17. 1. odpoledne hrníčkovalo s Janou Bělohoubkovou, která prozradila jednoduchý a přitom pro mnohé neznámý způsob vytvoření svého vlastního neopakovatelného hrníčku.

Přehrát video
Školáci bruslí na kluzišti v Žatci

Čtvrťáci ZŠ P. Bezruče v Žatci chodí o hodinách tělesné výchovy také na kluziště před radnicí si zabruslit. Zastihli jsme je tam v úterý 14. ledna kolem poledne....

Přehrát video