Zdeněk Kutner působí na postu starosty Domoušic již téměř 30 let!

Obec Domoušice má jen 650 obyvatel, ale řídit ji není lehké. Své o tom ví starosta Zdeněk Kutner, který zde působí již téměř třicet let. Rozpočet obce není bezedný a svým počínáním se nelze zavděčit všem. Jak moc je těžké se v zastupitelstvu dohodnout na prioritách, jaká je jeho spokojenost s občanskou vybaveností Domoušic, co zde místním ještě chybí a jaká je rada zkušeného starosty na závěr? O tom a mnohém dalším jsme si Zdeňkem Kutnerem popovídali v následujícím rozhovoru.

    • Pane Kutnere, jak dlouho již působíte na postu starosty Domoušic?

Od roku 1990, takže již skoro 30 let. Volby byly tenkrát někdy v listopadu.

    • Kolikrát jste byl tedy zvolen?

Asi devětkrát.

    • Probíhala volba pokaždé hladce?

Dá se to tak říct. Většinou kandidátka, na kterém jsem byl, vyhrála s přehledem.

    • Jak to bylo na přelomu let 1989 a 1990?

Ono to bylo tehdy trochu složitější. Můj předchůdce v březnu 1990 zemřel a došlo k výměně. Stalo se, že jsem chvíli působil jako tajemník.

    • Co jste dělal před tím, než jste se stal starostou?

Pracoval jsem na Okresním národním výboru v Lounech na stavebním úřadě, kde jsem dělal investice.

V podstatě jsem dělal něco podobného jako nyní na postu starosty (smích). Některé stavby si doteď dozoruji sám. Mám stavební vzdělání, takže si některé stavby i sám připravuji.

Rodák Domoušic

    • Jste rodákem Domoušic?

Ano, jsem rodákem. Již šedesát let.

    • Kolik členů čítá zastupitelstvo vaší obce?

Máme patnáct členů zastupitelstva a pětičlennou radu.

    • Je těžké se dohodnout na prioritách?

Myslím si, že to není těžké. Máme připravený a schválený investiční plán na rozvoj obce, takže se podle toho řídíme. Přizpůsobujeme ho rovněž tomu, jaké jsou vypisovány dotace, protože z obecního rozpočtu bychom toho moc nevybudovali. Vždy je totiž lepší sehnat dotace a obecní peníze jen přidat. Pak se dá dělat mnohem více.

    • Na jak dlouhou dobu máte naplánované investice?

Určitě na dalších pět let dopředu. Teď jsme schvalovali nový investiční plán.

    • Za dobu vašeho působení můžete jistě mezi jednotlivými zastupitelstvy porovnávat…

Ano, zastupitelstvo se obměňuje. Před třiceti lety jsem začínal s lidmi, kteří dnes, bohužel, už třeba nejsou mezi námi. V tu dobu mi bylo třicet. Byl jsem takovým vytaženým zajícem z klobouku (smích) a většina lidí byla starších. Dnes už jsou kolem mě zase naopak lidé mladší (smích).

    • Co  nebo  kdo rozhoduje o tom, co se bude dělat nejdříve a co počká?

Na konci a na začátku následujícího roku vždy procházíme dotační tituly, které budou vypisovány. Akce, které bychom chtěli zrealizovat, máme připravené. Pak to přednesu na radě, a ta doporučí, na co podáme žádost o dotaci. Zastupitelstvo pak žádosti schvaluje.

    • Jak často se rada a zastupitelstvo schází?

Rada každý měsíc, případně podle potřeby a zastupitelstvo pětkrát do roka, ale někdy také vícekrát.

Kulturní dům

    • Jste spokojen s občanskou vybaveností v obci?  Je něco co tu ještě chybí?

S občanskou vybaveností obce jsem vcelku spokojen. Chtěli bychom ale nějakým způsobem opravit náš kulturní dům. Je to sokolovna, která patří Tělovýchovné jednotě Sokol. Snažíme se Sokolu pomáhat s opravami, ale bylo by dobré, kdybychom dokázali budovu získat a přizpůsobit ji trochu moderním podmínkám.

Budova by chtěla zateplit a potřebovala by zrekonstruovat topení, protože je to jediná budova občanské vybavenosti, která nemá moderní topení.

V Solopyskách jsme postavili nové multifunkční kulturní zařízení spolu s multifunkčním sportovním hřištěm.

Jinak de facto všechno máme. Máme obchod, hospodu, základní a mateřskou školu, kino,…

    • A co Solopysky, které jsou částí vaší obce?

Co se týče Solopysk, tak tam chceme udělat ještě kanalizaci s čistírnou odpadních vod. Hledáme i jiný způsob řešení, protože když jsme projekt začali připravovat, v obci bydlelo daleko více lidí než teď. Zvažujeme proto ekonomiku stavby na počet trvale žijících obyvatel, protože dotační titul je dělaný tak, že je tam maximálně 63% dotace a podíl obce je dost vysoký. A ještě je potřeba v Solopyskách dořešit obchod.

    • Jak jste na tom s lékařskou péčí pro obyvatele?

O doktora jsme přišli, ale máme ho nejblíže ve Hřivicích, kam si lidé dojíždějí. Někteří dojíždějí i do Žatce. Jinak provozujeme sociální službu, kdy lidem dovážíme léky od doktora až domů.

    • Co je v současnosti největší problém, který se nedaří  vyřešit?

Usiluji již kolik let o to, aby se udělaly nové komunikace. Máme teď opravené všechny mosty a propustky. Vše se provádí systematicky, takže doufám, že teď konečně dojde ze strany kraje i na samotné komunikace.

Máme také obecní lesy, ve kterých se aktuálně snažíme zbavit kůrovce. Už těžíme dřevo i na palivo. Část dřeva máme připravené k prodeji.

    • Jakou plochu lesa obec vlastní?

Začínali jsme s 33 hektary a už jsme se dostali nad padesát. Než, aby se tu někdo snažil skoupit les, vymýtit ho a zmizet, tak jsme se ho snažili koupit sami.

Spousta plánů

    • Jaké máte priority na příští rok?

Připravujeme tři projekty. Prvním je zateplení obytného domu, který jako jediný obec vlastní. Budeme provádět rovněž výměnu oken, dveří, zateplení střechy, nový zdroj vytápění a nový ohřev vody – tepelné čerpadlo. Teď jsme ve stádiu, že jsme vypsali výběrové řízení na dodavatele a doufáme, že se nám někdo se solidní cenou přihlásí. Cena by se měla pohybovat kolem 4 milionů korun.

Další akcí je stavba nové hasičárny. Získali jsme od státu dotaci ve výši 4,5 milionu korun a 450 tisíc od Ústeckého kraje. Odhadovaná cena je kolem 13 milionů korun. Nová hasičárna vznikne v areálu bývalého statku. Budeme demolovat dřívější sušárnu chmele a stodolu a namísto nich vybudujeme garáže pro auta, sociální zázemí, šatny a v patře v jedné části objektu také zasedací místnost a zázemí pro klubovou činnost.

Třetí věcí je koupaliště, respektive požární nádrž. Máme podanou opětovnou žádost o dotaci na dvou místech – na kraji a na Ministerstvu zemědělství. Věříme, že někde uspějeme a koupaliště doděláme. Chceme mu vrátit původní ráz, kdy v osmdesátých letech byla čtyřhranná požární nádrž vydlážděná žulou, pak se tam daly panely. My chceme navrátit přírodní ráz a vydláždění žulou. Areál bude oplocen a bude tam nový přívod vody.

    • A nějaké další akce?

Připravujeme protipovodňové opatření, rozhlas a hlásiče. Je to jedna z dalších věcí. My tu totiž trpíme na přívalové deště. Celá obec je svažitá, takže když přijde nějaký liják, tak se nám rozvodní potok Hasina, který je často znečištěn. Přispívají tomu hlavně chmelnice, protože řady jsou podélně svahem, takže když přijde liják, tak spláchne hlínu do potoka. Propustky na Hasině každé tři roky čistíme, ale když přijde velká voda, tak vyběhne všechno ven a ohrožuje to zejména zahrádkářskou kolonii.

Na příští rok připravujeme ještě spojit nádraží se školou a vybudovat chodník s bezpečnostními prvky. Na nejkritičtějších místech bude navíc zábradlí a přechody s osvětlením.

Kvalita vody byla problém

    • Co se vše se podařilo za doby vašeho starostování vylepšit a máte z toho největší radost?

Když jsem se ujal pozice starosty, tak Domoušice neměly dostatek pitné vody a byl velký problém s kvalitou vody. Ve vodě byl radon, takže to bylo první, co jsem začal řešit. Vzpomínám si, že jsem říkal, že jako první postavíme vodojem na nejvyšším místě, protože SČVK (Severočeské vodovody a kanalizace) tam měli tehdy vodojem s kapacitou 25 kubíků a já navrhoval, že tam postavíme sto kubíkový vodojem. Když jsem jednal se SČVAKem, tak mi říkali, že to nebude fungovat a vůbec nám to nepomůže. My vodojem na náklady obce postavili, připojili ho k řádu a následně zjistili, že to skutečně funguje. Zásoba vody se zvýšila. Před tím byl totiž velký problém o víkendech, kdy přijeli chalupáři a začali napouštět bazény. V sobotu a neděli pak netekla voda. SČVK a SVS pak od nás vodojem odkoupily a začali ho provozovat.

Pak jsme připravovali i vodovodní přivaděč, abychom nahradili stávající zdroj vody. Napojovali jsme se na holedečský podzemní zdroj. Pak se nám podařilo předat investorství Severočeské vodárenské společnosti, která přivaděč postavila. A v Solopyskách jsme pak udělali rozvody vody po obci. Ty neměly v tu dobu vůbec žádný vodovod. Hrdý jsem i na nový sběrný dvůr a jeho vybavení.

    • A největší ohlas od občanů? Z čeho měli oni největší radost?

Lidé berou jako samozřejmost, že obec něco udělá. Občas jsou ohlasy, ale mám takovou zkušenost, že čím víc člověk pro lidi dělá, tím chtějí víc.

    • Takže vám nechodí žádné děkovné dopisy?

Vy znáte nějakého starostu, kterému chodí děkovné dopisy (smích)?

Možná bych nějaké našel, ale většinou jsou od rodáků, kteří se přijeli po letech do obce podívat a poznali, jak se to tu změnilo.

Jinak si vzpomínám, že jsme měli celkem velký ohlas za pietní místo na návsi. Původně tam stál pomníček z roku 1968. My stále řešili, že zde máme celkem slavného rodáka Václava Bergmana, stíhacího pilota a účastníka Bitvy o Británii. Byl velitelem jedné z československých stíhacích perutí RAF. Prvotně jsme chtěli umístit pamětní desku na dům, kde původně bydlel, ale ten se nenachází na hranici s místní komunikací. Chtěli jsme mu udělat pietní místo, ale většina obcí má na návsích pomníky obětem válek, takže jsme udělali sdružené vzpomínkové místo. Jedno je věnováno panu Bergmanovi, druhé obětem válek a třetí vzniku Československé republiky.

    • Jaké cíle jste si ještě vytyčil do budoucnosti, pokud byste se stal opět starostou?

Jsme teprve na začátku volebního období, ale samozřejmě nějaké plány by ještě byly. Když jdu po vesnici, tak vidím, co bych ještě chtěl udělat.

Jednou z věcí, která se nám například podařila, bylo zrekonstruování márnice na hřbitově. Udělali jsme z ní kolumbárium, kde se budou moci umísťovat urny. Dalším cílem je opravit kostel, který byl v majetku církve, ale my jsme se na zastupitelstvu dohodli, že ho zkusíme převzít, protože církev nemá údajně na opravy peníze. Kostel by nám za chvilku spadl, takže ho chceme opravovat. Stejně tak i hřbitovní zeď, která je památkově chráněná.

Domoušické kamenné řady

    • Na co lze nalákat návštěvníky vaší obce a okolí?

Zřejmě na přírodní a kulturní památky, co tady máme. Nedaleko je zřícenina hradu Pravda a jsou tu takzvané Kounovské kamenné řady. Jenže ony nejsou kounovské, ale jsou domoušické. Nachází se totiž na katastru Domoušic a Domoušice se také starají o naučnou stezku. Kounovské kamenné řady se jmenují jen proto, že je tenkrát objevil učitel Antonín Patejdl z kounovské školy, který se jimi začal zaobírat a nazval je Kounovskými kamennými řadami. Obec Kounov se tedy chlubí cizím peřím (smích).

    • Jak hodnotíte spolupráci s krajem a okolními obcemi?

S krajem si myslím, že máme spolupráci velice dobrou. Snažíme se využívat co nejvíce dotací z programů vypsaných krajem. Celkem jsme úspěšní a to znamená, že se nám s podporou kraje daří naše obce zvelebovat.

Co se týče okolních obcí, tak máme založený Mikroregion Lounské Podlesí, kde je sdruženo deset obcí. V rámci něj se pravidelně scházíme, na valných hromadách a řešíme společné problémy. Děláme také společné projekty. V letošním roce jsme získali dotaci na kompostéry, které jsme dali do zápůjčky občanům.

    • Určitě tedy pořádáte i nějaké společné akce…

Minimálně jednou do roka nějakou akci uspořádáme. Dříve jsme dělali i plesy, ale zájem klesal. Soudržnost mezi občany z okolních obcí nefunguje, a to je jedna z věcí, která mě hodně štve. Vymizela chuť a dobrovolnost. Pak si lidé stěžují, že jako obec nic neděláme, ale já na to vždy odvětím, že musí chtít oni sami. My jako obec pořádáme zájezdy do divadel a už 29 let obecní plesy. Podílíme se i na akcích organizovaných místním spolky, jako např. rozsvícení vánočního stromku, drakiáda v Solopyskách a dalších.

Mladí lidé přicházejí

    • Některá menší města a obce se dnes potýkají s vylidňováním. Jak jsou na tom Domoušice?

Kolísáme plus mínus dvacet lidí. Nedochází k vylidňování. Pořád se držíme na stejném počtu obyvatel. Když jsem začínal, tak jsme měli nějakých 640 obyvatel, pak jsme měli i 690 a teď máme nějakých 650.

    • Jaká je zde struktura obyvatel? Jste spíše mladou obcí nebo komunitou starousedlíků?

Jsou zde spíše starousedlíci a bohužel tu moc mladých nezůstávalo. Teď sem ale pomalu začínají přicházet mladí lidé z měst. Nedávno jsme zrovna prodávali dvě parcely na rodinné domy. Parcely jsou zde levné právě proto, abychom sem přitáhli mladé lidi. Uvidíme, co to udělá, protože samozřejmě mladí žijí zcela jiným způsobem života.

    • A slovo starosty na závěr?

Vzhledem k tomu, že pracuji ve funkci starosty již hodně dlouho, tak snad mohu trochu poradit začínajícím starostkám a starostům. Myslete na to, že se nikdy nezavděčíte všem. Nenechte se otrávit kritikou a snažte se realizovat vše, co jste si na začátku volebního období vytyčili. Ono se to ne vždy podaří, ale zase zrealizujete jiné pro obec potřebné projekty. Na konci volebního období Vám bude odměnou dobrý pocit při pohledu na to, co se Vám podařilo.

Děkuji za rozhovor. Ať se Vám ve Vaší funkci daří i nadále!

Hedvika Mašková