Chomutovský projekt sociálních bytových jednotek bere za vzor i ministerstvo. Vykupování bytů pro sociální účely je úspěšné

CHOMUTOV (soš) — Když v květnu letošního roku chomutovští radní zveřejnili záměr výkupu bytů ve městě, ze kterých měli v plánu vytvořit byty sociální, byl to krok, který neměl v České republice obdoby. Reakce tedy byly rozporuplné. Nyní, na konci roku 2019, je již dotace na byty vyčerpaná, první nájemníci bydlí a radní hodnotí toto rozhodnutí jako dobré. A nejen oni. Chomutov se stal inspirací řadě měst a zapsal se příkladem dobré praxe na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR.

Pomoci lidem v nelehké životní situaci a zároveň zamezit obchodu s chudobou. To byl hlavní záměr výkupu bytů, který město vyhlásilo v květnu letošního roku. „Začátek výkupu byl rozpačitý, ale udělali jsme kampaň a po prvních obchodech si to lidé mezi sebou řekli a v závěru se jich na nás obracelo hodně. Momentálně máme všechny finanční prostředky vyčerpány a nejsme úplně ve shodě, zda vykupovat od lidí za vlastní,“ shrnul náměstek primátora David Dinda. 

„Pokračovat určitě budeme, měli bychom mít celkem 50 sociálních bytů a zatím je jich 14. Momentálně mám signál od ministerstva práce a sociálních věcí, že budou hned z kraje roku vyhlašovat podobnou výzvu jako tu, na kterou jsme reagovali letos. Navíc by měl být dokonce příspěvek využitelný až ze sta procent. Toho samozřejmě budeme chtít využít. Zkušenosti už máme, takže by nám to mělo jít snadněji než ostatním městům,“ dodal primátor města Marek Hrabáč.

Na letošní výkup bytů pro sociální účely dostal Chomutov dotaci ve výši 7,5 miliónu korun a jednou desetinou se musel podílet. Bytové jednotky, které byly nakoupeny, musely splňovat přísné podmínky — být v soukromém vlastnictví, bez zástav a dluhů spojených s užíváním bytu, také musely být ihned obyvatelné a se základním vybavením, tedy sprchou, nebo vanou, umyvadlem, toaletou, kuchyňskou linkou, varnou deskou a troubou. Nejčastěji lidé nabízely tyto byty ze sídliště Březenecká či Písečná.

„Registr na sociální bydlení čítá kolem 240 potřebných. Ta reálná potřeba bude ale nižší,“ podotkl primátor města.

Všech 14 sociálních bytů již má své nájemníky, někteří již bydlí, další se budou stěhovat nejdéle v lednu. Aby bydlení získali, museli splnit velmi přísná kritéria. „Prvotní výběr je na sociálních pracovnících, kteří doporučí ty, kdo jsou ve stavu nejvyšší nouze. Zhruba jednou za měsíc se pak sejde výběrová komise.

Té jsou na slajdech promítnuty základní indikátory jako například — muž 34 let, žena 28 let toho času těhotná, společně mají ještě šestileté dítě, jsou na sociálních dávkách, bydlí v jednom pokoji u rodičů — to je vše, co ví. Na první pohled je to málo, protože když vám promítnou 200 těchto lidí, tak byste všechny ubytovali. Ale u 180 vám řeknou, že 10 let zneužívají pomoci neustále dokola — třeba chvíli bydlí, udělají nepořádek a utečou, nebo ví, že podmínkou přidělení sociálního bydlení je, že musí být zaměstnaní, tak si najdou práci těsně před rozhodováním, ale pak už zase nepracují. Na konci nám zůstává jeden hlavní, kterého doporučí sociální odbor, a čtyři případní náhradníci,“ vysvětlil náměstek David Dinda.

Jak doplnil, mezi velmi časté žadatele patří rodiny složené z dvou nebo tří generací. „Další ohroženou skupinou jsou mámy samoživitelky, jedna z nich, která žila s dítětem u kamaráda a neměla šanci si našetřit na kauci, zrovna byt dostala.“ Mezi velmi podstatné kritérium výběru je také bydliště a vztah k městu. „To je velmi nutné, aby všichni věděli. Není to tak, že Chomutov má sociální byty a budou sem posílat všechny z celého okresu, protože město má otevřenou náruč. Má ji otevřenou pouze pro místní, pro ty, co tu mají trvalý pobyt případně výrazné vazby k regionu. Neslouží to jako záchytná stanice pro lidi z celé republiky. Snažíme se to hlídat. Na druhou stranu byl třeba případ, kdy maminka s dětmi bydlela v Klášterci nad Ohří. Jenže se ukázalo, že byla až v takové nouzi, že skončila v azylovém domě v Klášterci, ale vazby měla v Chomutově. Hodně se také spoléháme na cit sociálních pracovnic,“ upřesnil David Dinda.

Ti, kteří dostanou šanci na sociální bydlení a nevyužijí ji, například z důvodu nevyhovující lokality nebo proto, že se nechovají dobře či nejsou schopni sehnat peníze ani na nejnižší nájemné, už pak další příležitost nedostanou.

„Město v tomhle je a bude přísné — šanci máš, ale nesmíš si ji zkazit. Měli bychom být mnohem tvrdší než stát, protože ti lidé žijí v komunitách a řeknou si to mezi sebou. Jakmile jim dovolíme zneužívat pomoc, tak to budou dělat. Dávkový systém státu není šťastným řešením. A ti lidé se naučili chovat, jak se chovají. Na druhou stranu máme už v tak krátké době i jeden šťastný konec, kdy rodina odešla ze sociálního bytu do lepšího, zklidnila se, nastartovalo ji to a motivovalo. A o to přesně nám jde,“ uzavřel náměstek Milan Märc.