Občané nechtějí jaderný odpad. Lubenec kvůli tomu svolává na 27. březen veřejnou besedu

„Z devíti zastupitelů pro usnesení hlasovalo pět. Z toho pan Zdeněk Vukliševič spoluvlastní pozemky, které se nacházejí v prostoru, kde by měl geologický výzkum probíhat a kde by se jednou mohlo úložiště stavět. Pokud by na těchto pozemcích došlo k výstavbě úložiště a tedy k jejich vykoupení, mohlo by to pro něj znamenat finanční výhodu. Ve střetu zájmů je i paní Jitka Holá, která je zaměstnankyní Správy úložišť  radioaktivních odpadů. Ani jeden z nich tyhle skutečnosti před projednáváním tohoto bodu neoznámil a nenechal tna posouzení zastupitelstva, jestli vůbec může hlasovat. Tím podle nás došlo k porušení zákona o střetu zájmu,“ zdůvodňuje svůj postoj Richard Kanta.

Starosta obce s tím nesouhlasí. „Myslíme si, že ve střetu zájmu nejsou. Nehlasovali jsme o povolení úložiště, ale jen o průzkumných pracích. Nikdo dneska ještě neví, kde přesně a v jakém rozsahu by se případné průzkumné vrty prováděly, proto nemůže dojít ani k žádnému obohacení. Usnesení revokovat nebudeme a počkáme, jak rozhodne ministerstvo vnitra,“ oponuje Bohumil Peterka.

Kantovým také vadí, že občané nebyli dostatečně informováni a tiskovinám Správy úložišť (SÚRAO) nedůvěřují. „Pořád nám říkali, že úložiště bude někde daleko v lese. Ale až po souhlasu s geologickým průzkumem se najednou objevila mapka, podle které by povrchový areál úložiště měl stát jen kousek za Lubencem. Z toho plynou pro obec samá negativa. Vrtání do skály by probíhalo nepřetržitě i v noci po dobu skoro půl roku. Další hluk by byl spojen s drcením kamene a jeho odvoz by taky nejpíš probíhal přes obec. Předpokládat se dá taky ztráta vody ve studních v Lubenci a okolních obcích a další doprovodné stavby po dobu několika let sníží kvalitu života v obci. Já původně nebyl proti, ale naštvalo mě ta hektičnost, jak se to najednou tak narychlo schválilo. Je to podezřelé, jako by na tom byl někdo zainteresovaný,“ vznáší nepřímé obvinění Kanta. „Oni pořád doufají, že si naši lokalitu nevyberou, protože je tu podzemní voda. Ale podle nás je naopak masiv Čertovky pro tento účel  velmi vhodný. Jedinou nevýhodou je vzdálenost od zdrojů odpadu. Takže, jak povolíme průzkumy, už stavbě úložiště nikdo nezabrání. A potom je Lubenec odepsaný“ dodává rozhořčeně a odkazuje na oponentní geologický posudek Jiřího Svejkovského ze Severočeských dolů Bílina.

„Obviňují mě, že z toho snad mám nějaký prospěch. Ale já v tom vidím šanci pro rozvoj obce. A předjímat dneska technické záležitosti je předčasné, nikdo neví, jak to bude. Ale možná je dobře, že se to rozvířilo, aspoň to zvýší zájem lidí, kteří se o to doteď nezajímali,“ říká Peterka. A svolává všechny občany na veřejnou besedu na toto téma, která za účasti zástupců SÚRAO proběhne 27. března v lubeneckém kulturním domě.