Elektrárna Počerady: Další sokolí potěr v rámci Skupiny ČEZ

před třemi týdny  |  Zprávy |   0 komentářů

sokoli-prdola-nahledPočerady (otys) Sokolího bratrance či sestřenici má v Elektrárně Počerady nedávno mediálně sledovaný ledvický junior. V úterý 14. června to osobně zjistil ornitolog Václav Beran, který monitoruje výskyt ohroženého sokola stěhovavého v lokalitách elektráren Skupiny ČEZ. K budce na ochozu komína ve výšce 163 metry vylezl jednak proto, aby zjistil, jak na tom vlastně sokolí pár s mladými letos je a také, aby zde umístil jednu z fotopastí. Ty si mohli ornitologové z ALKA Wildlife, o. p. s., pro sledování sokolů zahnízděných na výškových stavbách pořídit díky finančnímu grantu od Nadace ČEZ.

 

„V budce je jedno vejce a jedno vylíhlé mládě. Ještě nevím, zda je to kluk či holka, protože je zhruba pět dní staré. To znamená, že pokud sokolí pár nebude vyrušen něčím nepředvídaným, tak je tu ještě malá šance, že by se mohlo něco vyklubat i z druhého vejce. Určité procento naděje tu je, byť podle mne zřejmě bude vejce neoplozené,“ konstatoval Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor zoologické sbírky Muzea města Ústí nad Labem a coby ornitolog spolupracovník ALKA Wildlife, o. p. s. Neopomněl ani okomentovat jídelníček počeradských sokolů. „ Našel jsem nahoře zbytky racka chechtavého, sluky lesní, jejíž výskyt v této lokalitě je poměrně vzácný, dvou kosů a samozřejmě holubů.“
Na ochoz komína se ornitolog vydá znova kvůli okroužkování sokolíka. „Samozřejmě musím počkat, až trochu zesílí a dokáže se udržet na vlastních nohou. Ten pravý čas mi prozradí fotografie pořízené fotopastí. Každopádně jsem teď vedení elektrárny požádal, aby případné současné aktivity spojené nějakým způsobem s údržbou komína či lezeckým cvičením tamních profesionálních hasičů na nějaký čas odložili. Prakticky až do okroužkování, by sokolí rodinka neměla být nějak rušena.“
V dohledné době čeká Václava Berana ještě návštěva Elektrárny Prunéřov. Zde chce umístit na ochozu komína rovněž fotopast a hlavně zjistit, jak na tom sokolí pár je. Musel si totiž stejně jako vloni vybojovat své místo na slunci se samicí raroha velkého. Zatímco vloni po jejím odletu se mu jako jedinému ze 17 párů hnízdících na výškových stavbách v ČR již úspěšně zahnízdit nepodařilo, letos to vypadá, že ano. „Při poslední kontrole jsme zahlédli hlavičku malého mláděte, takže sice prunéřovští sokoli hnízdí opožděně, ale přece. Kolik mají mláďat, ale zatím nevíme,“ říká Václav Beran.
Ještě ve 40. letech 20. století byla populace sokolů stěhovavých na našem území velmi silná, její ústup měl však přímou souvislost s plošným užíváním aromatického organochloridu DDT
v zemědělství a celosvětovým poklesem sokolí populace. Od 60. let v České republice sokoli hnízdili velmi nepravidelně či vůbec. Příznivější trend se zejména díky programům na aktivní podporu opětovného nárůstu sokolí populace začal objevovat až o dvacet let později. Dravec se tak po dlouhých letech, během nichž prakticky vyhynul, vrací zpět do Čech ze sousedního Německa. Protože tam jsou pro něj přirozená hnízdiště i ta v průmyslových a městských aglomeracích již obsazena, snaží se zahnízdit jinde. Středem jeho pozornosti se tak logicky staly i výškové stavby v elektrárenských komplexech Skupiny ČEZ.
Od roku 2011, kdy byla na ochozu chladicí věže Elektrárny Tušimice umístěna vůbec první kovová sokolí budka v České republice, se již na výškových elektrárenských stavbách (komínech či chladicích věžích) Skupiny ČEZ podařilo sokolům odchovat 47 mláďat, čímž se bez nadsázky staly největším hnízdištěm kriticky ohroženého druhu. Podle ornitologa Berana patří ČEZ bezesporu i mezi průkopníky ochrany sokola stěhovavého v průmyslových lokalitách. Teprve poté následovaly instalace dalších budek na jiných průmyslových stavbách v republice a probíhají dodnes.
„V roce 2016 byl přitom na celém území ČR doložen výskyt 89 párů sokolů, z toho 17 na výškových stavbách. Na 70 lokalitách bylo hnízdění doloženo přímým nálezem snůšky nebo mláďat a na 5 bylo hnízdění předpokládáno. Ze všech nalezených hnízd, včetně budek na výškových stavbách tak vloni vylétlo minimálně 121 mláďat. Zbylých 14 párů bylo hodnoceno jako teritoriální pár, z nichž prokazatelně10 nehnízdilo, a u zbylých čtyř máme nedostatek dat. Jeden pár měl teritorium na našem území, ale hnízdil bezprostředně za státní hranicí,“ uzavírá statistikou Václav Beran.

 

 

Sdílet: Facebook

Tisknout článek

0/5 bodů (0 hlasování)

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Váš komentář

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Potvrďte, že nejste robot: