Je mi ctí reprezentovat, říká Lucie Svěcená

před jedním rokem  |  Rozhovory | Sport | Zprávy |   0 komentářů

svecena-portret-web-ok-nahled V pátek 5. srpna budou slavnostně zahájeny XXXI. Letní olympijské hry v Riu de Janeiru. Do Brazílie tak v létě dorazí nejlepší sportovci světa a mezi nimi i plavkyně Lucie Svěcená. Osmnáctiletá hvězda plaveckého oddílu SK Jazzmani Žatec si nominaci vybojovala na trati sto metrů motýlkem v novém národním rekordu. Je to obrovský úspěch, kterým přepsala i sportovní dějiny našeho královského města, protože je vůbec první ženou, jíž se to povedlo. Studentku žateckého gymnázia teď čekají ještě dva mezinárodní podniky, Mistrovství Evropy v Londýně a závody v Norsku, po nich český šampionát a pak už směr Rio. Program má opravdu nabitý, přesto nám ochotně před odletem do Anglie odpověděla na pár dotazů.

 

Lucie, už jste si zvykla na zájem medií?
Na mediální zájem si asi nikdy moc nezvyknu, snažím se, ale jde to pomalu.
Tušila jste před závodem, že olympijský limit zdoláte už v Pardubicích?
Cítila jsem, že bych se mohla přiblížit k času zaplavanému v rakouském Grazu. Ale že to dám, to jsem rozhodně nečekala. Bylo to pro mě velké překvapení a pořád je.
Měla jste čas to oslavit?
Týden po Pardubicích jsme měli posezení s trenéry a 30. dubna grilování s přáteli. Takže nějaký ten čas se našel.
Komu ještě vděčíte za svůj úspěch?
Tak rozhodně své mamce, která mi teď taky hodně pomáhá, co odešel taťka. Také svému příteli Davidovi Urbanovi, trenérům a také učitelům, kteří mi vycházejí vstříc.
V kolika letech jste s plaváním začala a kdo vás k němu přivedl? A měla jste někdy chuť skončit?
Začala jsem v 8 letech, přivedl mě k tomu můj bratr – dvojče, který s plaváním v tu dobu začínal. Vyloženě skončit s plaváním mě ještě nikdy nenapadlo, ale nějaké to chvilkové volno po dlouhé dřině si občas v duchu přeji.
Nominaci máte úspěšně za sebou, co Vás do odletu na olympiádu ještě čeká? Další závody, nebo se už soustředíte jen na přípravu?
Od 14. do 22. Května startuji na Mistrovství Evropy v Londýně, kde poplavu 50 a 100 metrů motýlkem a v polohové štafetě žen. Hned na to mi navazují závody v Norsku a 1. července startuji na Mistrovství České republiky v Pardubicích, ale to už spíš jen tréninkově.
Jak konkrétně bude vypadat Vaše předolympijská příprava?
Příprava mi začíná červnovým soustředění s reprezentací v Turecku, pak proběhnou nějaké tréninky v Česku a nakonec soustředění s mým žateckým trenérem Karlem Urbanem ve Španělsku.
S jakým cílem do Ria poletíte? Pomýšlíte třeba i na finále?
Budu ráda, když na stovce motýlkem zaplavu čas kolem toho mého rekordu. Kdyby tam padl český rekord, bylo by to asi velké překvapení. Budu tu atmosféru zažívat poprvé a myslím si, že i časový posun bude mít na mé výkony nějaký vliv. Postup do semifinále by pro mě byl obrovským úspěchem. A finále? To je ještě někde ve hvězdách. Musela bych zaplavat čas kolem 57,5. (Lucie se nominovala časem 58,54).
Máte před závodem trému? Vnímáte před startem své okolí?
Trému mám už celý den před závodem. Na blocích se pak snažím už na nic nemyslet, ale okolí samozřejmě vnímám.
Těšíte se na olympijské městečko, slavnostní zahájení, a že se potkáte s dalšími českými reprezentanty?
Bude to určitě nezapomenutelný zážitek. Nevím, jestli slavnostní zahájení a nástup naší výpravy stihnu, protože hned druhý den, 6. srpna, mi začínají závody. Určitě bych se ráda potkala třeba s překážkářem Petrem Svobodou a těším se, že si prohlédnu dominanty Ria.
Jak vypadá Váš běžný tréninkový den? Máte vůbec čas kromě školy a plavání na nějaké koníčky?
Tak můj normální den vypadá tak, že v pět hodin vstávám na ranní trénink, ten mám od šesti do půl osmé, pak odcházím do školy. Po vyučování posilovna a další dvouhodinový plavecký trénink. Domů se dostanu tak kolem 19. hodiny, najím se a snažím se něco naučit do školy. Takže na koníčky, přátelé nebo nějakou zábavu, nemám čas ani pomyšlení.
Odpočinete si vůbec během roku? Máte třeba o prázdninách delší volno od plavání? Pokud tedy není zrovna olympijský rok.
Od roku 2011, co mi začaly první velké plavecké soutěže, jsem neměla pořádné velké letní prázdniny. Někdy toho lituji, že nemůžu být s přáteli a dohnat ten čas, který jsem se jim nemohla věnovat ani v těch ostatních měsících. Ale zase za tu dřinu, co do plavání celý rok dávám, je pro mě dobrý závod velkou odměnou, takže mi to za to všecičko stojí. Nejdelší prázdniny jsem měla minulý rok, celé dva týdny.
Co stravování? Máte předepsaný jídelníček? Spolupracujete v této oblasti s nějakým poradcem? A když můžete hřešit, jaké jídlo si dáváte nejraději?
Od ledna jsem přešla na jinou stravu, vše se to hlídá a hodně jídel jsem omezila. Plus jsem přidala nějaké doplňky stravy. Pomáhá mi s tím jeden specialista z Prahy. Cítím se teď moc dobře, plná síly. Tak já moc často nehřeším (smích). Když už to mám dodržovat, tak pořádně, aby to za to stálo. Já ani tu nezdravou stravu moc nemusím, to je moje výhoda. Ale samozřejmě mi chybí můj milovaný guláš od maminky (smích).
Zasahují Vám teď před olympiádou do přípravy i jiní trenéři?
Během minulého a letošního roku se mi ozvalo hodně trenérů z ciziny, abych začala trénovat u nich, že mají skvělé podmínky pro přípravu na OH atd. Z Čech do toho zasahovali trenéři jen na začátku ledna. S mým oddílovým trenérem Karlem Urbanem jsme si ale řekli, že to nechceme a zvládneme to i bez nich. Samozřejmě, že na reprezentačních srazech, mě mají pod kontrolou jiní, s jinými tréninkovými metodami. Když ten trénink je ale napsaný přímo pro ty vzdálenosti, které já plavu a má hlavu a patu, tak mi to vůbec nevadí.
Je výhodou mít za přítele také plavce?
Rozhodně. Ví, co náš sport obnáší i jak pomoci.
Dorazí za Vámi do Ria i někdo blízký?
Tak to vůbec netuším. Chtěla jsem tam svého žateckého trenéra, ale nejspíše ho nepustí z práce. Přítel a rodina zas tolik peněz nemají, aby si to mohli dovolit. Takže zůstanou nejspíše koukat u televize.
Už několik let okupujete přední příčky v anketě Sportovec okresu Louny. Na vyhlašování ankety Vám to pokaždé moc sluší, řešíte módu?
Snažím se aspoň jednou, dvakrát za rok zapadnout mezi normální lidi. Mít suché, učesané vlasy a vypadat jak holka (smích).
Studujete druhým rokem žatecké gymnázium. Už jste přemýšlela, kam po maturitě?
Asi na fakultu tělesné výchovy a sportu, to je tak jediné nad čím teď přemýšlím.
Těší Vás, že jste se jako první žatecká sportovkyně probojovala na olympiádu?
Je mi ctí, reprezentovat takové městečko, jako je Žatec. A bylo to i dost velké překvapení, když jsem se dozvěděla, že jsem první žena v historii ze Žatce, která se letní olympiády zúčastní. Je to určitě prima pocit.
Děkuji za odpovědi a přeji mnoho dalších úspěchů. 
Iveta Drlíková

 

 

Sdílet: Facebook

Tisknout článek

0/5 bodů (0 hlasování)

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Váš komentář

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Potvrďte, že nejste robot: