Několik otázek pro Jiřího Krále, vedoucího Dopravního inspektorátu Louny

před dvěma roky  |  Rozhovory | Zprávy |   0 komentářů

jiri-kral-di-louny-nahled Nehoda autobusu s dětmi, k níž došlo minulý týden u Panenského Týnce, opět upozornila na téma nutnosti dostavby komunikace D7. Dané téma je velice široké. Předmětná komunikace I/7 prochází celým okresem Louny je jeho nejdůležitější dopravní tepnou. Máme zde již dostavěný úsek dálnice D7 o délce necelých sedmi kilometrů, který pokračuje dalším dostavěným úsekem přes okres Chomutov, a zde prakticky policie neeviduje žádné závažné dopravní nehody. Proto můžeme konstatovat, že dostavba dálnice D7 je více než žádoucí pro bezpečnost a plynulost silničního provozu, neboť dálnice vzhledem ke svým technickým parametrům znemožňuje prakticky vznik dopravních nehod s nejvážnějšími následky, které policie eviduje na silnici – nedostavěném úseku – I/7. Několik otázek k tomuto tématu jsme položili vedoucímu Dopravního inspektorátu Louny Jiřímu Královi.

 

Jaký je nejrizikovější faktor úseku nehody?
Je nutné upřesnit, že ohledně předmětné dopravní nehody autobusu dne 9. března, převážejícího děti, k ní nedošlo na dálnici D7, neboť celý úsek obchvatové komunikace obce Sulec, i když se jedná o směrově rozdělený čtyřpruh budoucí D7 je stále veden jako silnice I/7. Právě průtahy v dostavbě D7, kdy zde vznikají jednotlivé úseky čtyřpruhu, které zase zpět přecházejí do dvoupruhové silnice I/7, jsou z hlediska bezpečnosti nejrizikovějším faktorem, neboť právě jejich „přechodové úseky“ jsou vysoce nebezpečné.
Co je většinou příčinou nehod na nedostavěném úseku?
Řidiči obecně málo vnímají dopravní značení a prakticky jediným prvkem v dopravě, který dokáže ovlivnit chování řidičů, je právě stavební uspořádání komunikace. V praxi jednoduše řečeno: řidič, který vjede na směrově rozdělený čtyřpruh, toto vnímá jako impuls ke zvýšení rychlosti na 130 km/h i více, i když je zde opakovaně upozorněn svislým dopravním značením o maximální rychlosti 90 km/h a následně po jednom kilometru jízdy tento opět končí a následuje přechod do jednoho jízdního pruhu a postupné snížení rychlosti až na 60 km/h směr Praha. Řidiči se zde do poslední chvíle předjíždějí jako o závod a někdy demolují i dopravní zařízení v podobě plastových balisetů zdůrazňujících dopravní stíny V13a. Pokud se k těmto okolnostem přidají ještě nepříznivé povětr-nostní podmínky v podobě namrzající mlhy a podobně, je k neštěstí již jen krůček. Pokud by řidič takovým úsekem projel v přímém směru jízdy po dokončené D7 a nebyl nucen nijak měnit směr ani rychlost jízdy, zřejmě by k žádné dopravní nehodě nedošlo a správce komunikace by měl i více času komunikaci chemicky ošetřit.
Je úsek u Panenského Týnce něčím specifický?
Úsek silnice I/7 kolem P. Týnce je specifický zejména následky dopravních nehod, kdy zde došlo k mnoha smrtelným dopravním nehodám a k historicky nejtragičtější dopravní nehodě našeho okresu, kdy dne 13. února 2008 v 18:30 hodin v místě stoupání vozovky dvou jízdních pruhů ve směru na Louny zahynulo vinou jednání třetího účastníka dopravní nehody při čelním střetu dodávky s kamionem celkem osm mužů. Jsou zde i další rizikové faktory, neboť se zde mění terén v okolí vozovky, který nám přechází ze zářezu okolní krajiny do odhaleného vedení komunikace po úseku mezi poli se studeným prouděním vzduchu a rizikem dřívější tvorby námrazy, je zde rovněž i podstatná změna nadmořské výšky, to vše ještě zhoršuje nebezpečnost této komunikace.
Celý rozhovor čtěte v dnešním vydání Lounského pressu na straně 2

 

Sdílet: Facebook

Tisknout článek

0/5 bodů (0 hlasování)

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Váš komentář

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Potvrďte, že nejste robot: