Šlo mi hlavně o propojení různých aktivit a lidí, říká Jan Žalud, provozovatel restaurace na vrchu Červeňák

před jedním rokem  |  Rozhovory | Zprávy |   0 komentářů

rozhovor-2616-nahled Vrch Stříbrník nebo též Červený vrch u Loun, či zkrátka Červeňák, je oblíbeným výletním místem nad obcí Dobroměřice u Loun. Na vrcholku totiž stojí jediná horská chata na Lounsku, a to Ejemova chata s rozhlednou, postavená roku 1911. Slavnostní otevření chaty na Stříbrníku se konalo za velké účasti lidu dne 4. června 1911. Nynější provozovatel, jímž je Jan Žalud, se snaží o co největší využití rozhledny jak pro turistiku tak i pro kulturní a sportovní akce. Skromné ale kvalitní občerstvení s důrazem na lokální výrobky a zachování neokázalé jednoduchosti v interiéru jsou mottem současného nastavení. Ve stráni pod rozhlednou už se pravidelně v sezoně chovají kozlíci a udržují výhled čistý.

 

Mladého „hostinského” Jana Žaluda jsme se zeptali, co vše provozování restaurace na Červeňáku obnáší a co vše návštěvníkům nabízí.
Rozhlednu na Červeňáku provozujete již čtvrtým rokem. Jaké byly tyto zahajovací sezony?
Pro mě byla každá trochu jiná, hlavně podle toho, jakého člověka se mi podařilo sehnat do provozu. Snad nejlepší byla ta první. Jednak díky počáteční energii a očekáváním, ale i kvůli kamarádovi, který tam celou sezonu bydlel a vyřešil spoustu věcí. Byla to taková malá vítězství nad tristním stavem téměř všech součástí rozhledny. Hlavně je ale vidět, jak sezónu od sezóny přibývá návštěvníků i akcí. Začíná se vědět, že rozhledna obstojně funguje a na zajímavém místě se tu dají podnikat různé věci.
Proč jste se rozhodl provozovat restauraci na tak odlehlém místě?
Ono to spíš bylo naopak. Oslovilo mě to místo a představy, jak by celý ten kopec mohl fungovat v kontrastu k tehdejšímu provozu. A děsnou náhodou zrovna v tom čase vlastníci z Klubu českých turistů Louny začali hledat nešťastníka, který si to vezme. O provozování restaurace jsem tehdy měl jen onu naivní mužskou představu, že je to ta nejbáječnější životní náplň na světě. Tedy spíš koníček, od začátku mám Červeňák jako volnočasovou aktivitu k mému zaměstnání v Praze. Spíš mi ale šlo o ta různá propojení – hudební produkce, filmy, ekologická výchova, výběhy do kopce, dobré jídlo, různé občanské aktivity – dá se toho na rozhledně vymyslet hodně. Něco se povedlo, víc věcí je zatím jen v hlavě a není na ně čas. Přitom musí pořád fungovat ten základ, mít otevřeno co nejvíc a pravidelně pro běžné návštěvníky.
Po vystoupání na kopec určitě každý míří za občerstvením. Jaké pivo točíte a co dobrého si návštěvník může dát?
Snažím se jít cestou maximálně jednoduchého, ale co nejkvalitnějšího občerstvení, pokud jde o suroviny. A když to jde, i z lokálních zdrojů. Takže třeba točíme žatecké pivo, chleba k párkům ten nejlepší od Stolínů, mošty z Loun, sýry z Létající kozy. Vím, z jakých špekáčků se dělají moji utopenci a naše hermelíny soutěžily i na Velké sýrové nakládačce.
Od začátku letošní sezony se na rozhledně uskutečnilo již několik akcí. Na co dalšího se mohou návštěvníci těšit?
Letos na jaře jsme měli hodně rychlý rozjezd, akci každý víkend. Koncerty, projekce v rámci Jednoho světa, závody, do toho nějakou tu svatbu a soukromé veselice. Takže asi zvolníme, přes prázdniny možná letní promítání pod širou oblohou. Na podzim bychom mohli uspořádat nějaký zajímavý hudební večer, lákalo by mě na Červeňáku nechat hrát vážnou hudbu. Když něco vymyslíme, bude to na www.cervenak-rozhledna.cz nebo na facebooku.
Je těžké přilákat nové turisty? Co se jim musí nabídnout, aby dorazili?
Domácí turistika je na vzestupu a myslím, že i když nejste na top místě typu Hluboká, dá se leccos nabídnout. V první řadě musíte ukázat jistou serióznost a stabilitu. Zkrátka když má být otevřeno, tak je. Když se k tomu přidá poctivé občerstvení, tak ještě lépe. A pokud někde vidíte, že to nedělají pro peníze, ale spíš pro nějaký pocit, dostane to místo atmosféru. A tu lidi zpravidla vyhledávají.
Konají se na rozhledně nějaké pravidelné akce – scházejí se zde nějaké spolky, které prostředí využívají ke svým činnostem?
Z těch, kde se podílím na organizaci, je už etablovaný běh do vrchu Červeňák a promítání v rámci festivalu Jeden svět. Ještě delší tradici tu mají akce Sokola a KČT, jako je otevírání a zavírání Červeňáku, hojně navštěvovaný dětský den a čarodějnice. Druhým rokem už se tu schází lesní školka a plánuje zahájit pravidelný provoz. To je taky jedna z možností kopce, ukázat dětem něco z přírody. V okolí Loun moc lesů není a tady u nás aspoň kousek. Máme tu i výběh s kozlíky a chystáme se na včely.
Zmiňoval jste, že jste spolupořadatelem sportovní akce Běh na Červeňák. Jsou sportovní akce jednou z možností, jak přilákat i jiné návštěvníky než „klasické turisty“?
No jasně, o tom mluvím. Tím že jsme takhle blízko městu, může se tu potkávat mnoho lidí při různých aktivitách, kulturních i sportovních. Ale i s turisty občas bývá zábava, abych je pořád neodsouval na druhou kolej. Nejradši mám ty scénky z Postřižin: „Ale pane správče, měl byste se zlepšit…“
Jak vás v tom všem podporuje vaše rodina?
Pomáhá mi se vším, na co si troufne, za což jsem velmi vděčný. Pravda, nejčastěji dobře míněnou radou „Už se na to prosímtě vykašli“, ale nikdy mě v tom nakonec nenechají. Taktická chyba ovšem byla předat účetnictví mé přítelkyni. Od té doby co zjistila, že kromě času to celé dotuju i penězi, hovoříme o krásách Červeňáku doma poněkud častěji.
Kromě Červeňáku, máte i nějaké další aktivity, například politiku?
Odevšeho trochu a nic pořádně.. Pravda, vidím dost věcí které by se v Lounech měly zlepšit a naopak dost politiků a úředníků, kteří tvrdí že už není co zlepšovat. A to mě provokuje. Navíc, ono by to šlo, měnit i věci zdánlivě zabetonované, stačí na to mít čas a energii. To spíš myslím jako pozvánku do politiky pro mladší ročníky. Já jsem si to zkusil v komunálních volbách, ale jelikož se neumím moc dobře prodat, odpracovávám si to spíš zdola. V měst ských komisích se snažím o větší otevřenost radnice k občanům a např. o udržitelnost dopravy. Města s dobrou adresou neřeší jen místo pro auta a peníze pro MHD, ale i to aby se po městě dobře pohybovalo cyklistům a chodcům. Až budou moci moje děti jezdit bezpečně do školy na kole, začnu šťourat do něčeho jiného.
Děkuji za rozhovor.
Lucie Steklá

 

 

Sdílet: Facebook

Tisknout článek

0/5 bodů (0 hlasování)

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Váš komentář

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Potvrďte, že nejste robot: