Sympatické dámy soutěžily v televizi aneb Sestřičky z Podbořanska vědí, Co na to Češi

před jedním rokem  |  Zprávy |   0 komentářů

sestricky-v-tv-soutezi-nahled Podbořany – Kdo sleduje televizní soutěž Co na to Češi, jistě si minulý týden všiml na obrazovce známé tváře „od nás“, týmu Sestřičky z Podbořan. Pět zdravotních sester z našeho regionu, Erika, Ivana, Dana, Klára a Zdeňka, si skvěle zasoutěžily – porazily Řízky, postoupily a důstojně se rozloučily s dalším soupeřem – Bulhary.

 

„Byl to nápad Eriky Šrédlové, zdravotní sestřičky z Mediciny, sestavily jsme pětičlenný tým – další tři sestry z Mediciny, z nichž jedna je moje dcera Klára, a já z Pečovatelské služby. Přihlásily jsme se, pozvali nás nejprve na casting, pak poměrně brzy na natáčení do barrandovských ateliérů,“ vypráví vedoucí Pečovatelské služby v Podbořanech Ivana Sýkorová. Jak říká, samotné natáčení bylo pro ni výjimečnou a náročnou událostí. Nicméně zážitek s odstupem času skvělý.
„Natáčelo se jeden celý den, dohromady deset družstev, která se postupně mezi sebou před kamerou utkala. Všichni jsme hádali nejčastější typické odpovědí Čechů na nejrůznější otázky. S děvčaty jsme šly na řadu první – proti vítězi z předchozího dne, týmu Řízci z Jižních Čech. Ty jsme nakonec porazily a postoupily dál, i když bez výhry 50 tisíc korun, pro kterou musíte získat určitý počet bodů. Další náš soupeř, tým Bulhaři, také byl skvělý, prima kluci. Nakonec uhodli lépe, co na to Češi,“ usmívá se paní Ivana, která svou práci se seniory miluje a věnuje se jim v Pečovatelské službě již téměř třicet let.
Na natáčení Sestřičky vezli manžel a bratr Ivany. „Takže jsme měli podporu z domova. Manžel a brácha byli pak s námi i v pavilonu, kde se natáčelo, v publiku, které však na kameru neukazují, jen byl slyšet jejich hlasitý potlesk a další zvuky vystihující reakci diváků,“ dodává paní Ivana. Ráda poznala moderátora soutěže Tomáše Matonohu. „Vystupuje příjemně, takový svůj, inu, herec,“ s úsměvem poznamenává.
Během natáčení se stávaly i kuriózní věci, jako například příliš vysoká židle, na kterou Ivana doslova šplhala, pak se potýkala s problémem nasadit si sluchátka do uší. „Spoustu toho vystřihli, časově se nevešlo. Jinak jsme měli přesně daná pravidla natáčení, která se musí dodržet. Veselá historka o tom, jak jsme s děvčaty sklidily naší kamarádce okurky na úplně cizí zahrádce, nebo jak jsem před léty mluvila do obráceného sluchátka telefonního aparátu, pobavila i televizní diváky,“ směje se paní Sýkorová.
To, že je na ulici lidé více poznávají, zastaví a poplácají po rameni, Ivanu Sýkorovou těší, i proto, že spolu s kamarádkami mohla reprezentovat městečko Podbořany, kde ráda žije již 50 let. Ona sama s rodinou a vnuky sledovala vysílání soutěže na chalupě. Také všech 36 klientů Pečovatelské služby sledovalo svou paní vedoucí a její kolegyně v televizi. „I když všichni věděli, že to není přímý přenos a jak to dopadne, stejně byli napjatí a fandili. Babi, tys to nedala… byli zklamáni vnoučci. Věřte, že i já, bylo mi líto, že jsem poslední otázku netrefila, ale to je život, a život je hra! Byla to zajímavá zkušenost, ale jednou to stačilo. Vím, že další kluci z Podbořan se přihlásili do televizní soutěže, takže možná zanedlouho uvidíme další Podbořanské, což je jen dobře,“ loučí se paní Ivana.

 

 

Sdílet: Facebook

Tisknout článek

0/5 bodů (0 hlasování)

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Váš komentář

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Potvrďte, že nejste robot: