Další oběť obchodu s chudobou? Třetímu domu v Nových Ervěnicích hrozí krach

JIRKOV (soš) — Před dvěma lety padly v Nových Ervěnicích za oběť obchodu s chudobou dva domy. Temná čtvrť na okraji Jirkova se v té době zároveň zapsala do takzvané bezdoplatkové zóny, od které si místní slibovali, že by mohla pomoci od problémových nájemníků a snad trochu odradit i spekulanty od nákupu dalších bytů v lokalitě. To se ale bohužel nestalo, a tak dalšímu zdejšímu domu hrozí, že se stane prázdným smutným mementem politické neschopnosti problematiku obchodu s chudobou řešit.

Dva vchody o celkem 24 bytech v Šimkově ulici se možná na jaře ocitnou bez teplé vody. Nájemníky by tak čekal stejný scénář, jako ty z domů v ulici Fr. Schmieda a K. H. Máchy. Ty kvůli několika milionovým dluhům před dvěma lety nejprve postupně odpojili od dodávek teplé a studené vody a elektřiny a ještě než majitelé stihli budovy zajistit, staly se terčem vandalů a podivných živlů. Jednoho z opuštěných domů hrůzy se nakonec ujali investoři, kteří ho rekostruují a chtějí zde nabídnout bydlení jen slušným pracujícím lidem.

„Je to vlastně jediná možnost, jak by se ta lokalita mohla uzdravit, pokud bude jen jeden vlastník celého domu a ubytuje nájemníky, kteří nebudou všechno devastovat. Třeba jako v Chomutově na Kadaňské. Ta byla po revoluci také vybydlená, a když si tam pár lidí postupně zrenovovalo byty, postupně se to zlepšilo. Trvalo to, ale po dvaceti letech to je slušná čtvrť,“ míní místostarostka Jirkova Dana Jurštaková.

O tom, jak to dopadá, když se dům zrenovuje, ale vlastníky bytů nezajímá, koho tam nastěhují, ostatně může podat svědectví právě budova v Šimkově ulici. „V tomhle problémovém vchodě má dvanáct bytů celkem šest majitelů, z čehož je jen jeden bezproblémový, který tu má dvě jednotky a pronajímá je slušným lidem. Tenhle dům prošel před dvěma lety kompletní rekonstrukcí za více než dva milióny. Následovala další za téměř dvě stě tisíc před deseti měsíci. Mimo jiné jsme vyklidili 20 tun odpadu, všechno vydezinfikovali, byly tu nainstalované kamery, nové vchodové dveře…“ vypočítává správce SVJ Miroslav Rozsypal. „No a podívejte se teď. Dveře už byly několikrát vylámané, teď je někdo zapálil. V prázdných bytech spali cizí lidé.

Rozkradli a zničili, co se dalo. Sice to řeší policie a pojišťovna, ale stejně to nikam nevede,“ říká Rozsypal. Ten si před týdnem zdokumentoval i sklepní prostory, kam migrující nájemníci vyházeli nepotřebné věci. Ty sice ostatní obyvatelé následně vyklidili, ale nový nepořádek je tu jen otázkou času. „Bordel tu dělají i feťáci a bezdomovci, nebo mladí lidé, co tu nebydlí. Když nám vchod zabezpečili, tak dveře někdo prostě zapálil. Bydlím tu v přízemí pět měsíců a nevím, jestli bych se neměla odstěhovat.

Když hořelo, bála jsem se, že mi to tu chytne, navíc sklep je pořád plný cizích lidí, kteří tam chlastají a dělají bordel. Když přijde pošta, hledám ji venku, protože i schránky nám zlikvidovali,“ rozčiluje se jedna z nájemnic, která jen za holé nájemné platí 13 tisíc korun. „Jinak by tu byl klid, v tomhle vchodě už jsou obsazené jen čtyři byty,“ dodává.

V tomto vchodě vázne dluh přes 700 tisíc korun po dvou spekulantech, kteří SVJ neplatili od prvního dne a nepomohl ani soud. V současné době má o vchod zájem investor, který má záměr přivést sem další slušné lidi. „Ovšem pokud se mu nepovede vyjednat dobrou cenu a koupě se tak neuskuteční, celý dům to položí.

Včetně druhého vchodu,“ upozorňuje Rozsypal s tím, že v něm žijí dva starší starousedlíci, pro které bude situace o to smutnější. „My jsme výboru samozřejmě doporučili, aby tomuto páru navrhl podání žádosti do našeho pečovatelského domu pro seniory, aby měl případně kam jít, pokud se situace zhorší,“ říká Dana Jurštaková. Ta situaci sleduje dlouhodobě, bohužel ve stavu nouze momentálně město mnoho udělat nemůže. „Dříve jsme této lokality chodili s úřadem práce, sociálkou a městskou policií na kontroly do bytů a mohli tak alespoň částečně přispět k řešení tohoto problému. To bohužel v době covidové skončilo. Můžeme tak řešit jen to, co někdo ohlásí. Ta práce v terénu tam zkrátka chybí,“ vysvětluje místostarostka a dodává, že problém není jen s domem v Šimkově ulici, ale má informace i o dalším v Ervěnické. „Pokud se odstěhují poslední slušní obyvatelé, kteří situaci stále řeší a byty skoupí další spekulanti, kteří nemají vztah ani k Jirkovu a je jim jedno, koho sem nastěhují, je to ztracené.“

Řešení, které se ukázalo jako liché, je i takzvaný institut třetího příjemce, kdy mohla SVJ požadovat úhradu poplatků přímo od Úřadu práce. Agenda byla pro většinu správců příliš složitá a časově náročná. Navíc o vyplacení neuhrazeného příspěvku museli žádat každý měsíc. „Ta dávka na bydlení často nakonec ani nebyla v potřebné výši. Stát sice povolil bezdoplatkové zóny, které se zavedly, možná snížil i příspěvky na bydlení, ale tihle nájemníci si nakonec vymůžou jiné dávky. Stát prostě lemply podporuje a nikdo ten tok peněz nekontroluje. Nikdo nenastaví pořádná pravidla pro čerpání dávek. A co si budeme povídat, běžný pracující člověk na nájemné v bytech spekulantů nedosáhne.

Je to začarovaný kruh, se kterým my obyčejní lidé nic neuděláme, dokud nebudeme mít oporu v zákonech a stát rapidně neomezí dávky. Chce po nás každých pět let výměnu vodoměrů, revize a další věci, ale není schopen zajistit, aby se dávky na bydlení dostávaly skutečně, kam mají a ne do rukou spekulantů, kteří pak neplatí,“ uzavírá Rozsypal s tím, že takto stát likviduje lokality, snižuje tím ceny nemovitostí a slušní lidé pak nemají šanci se z těchto podmínek odstěhovat, natož žít klidný život.

Na snímcích ohrožený dům čp. 1131 v jirkovské Šimkově ulici. Foto: Soňa ŠÍMOVÁ