Na poli u Lužce skončil odpad z výstavby obchvatu. (Ne)patří tam?

Na pole u Lužce se opět navezla skládka ze stavby obchvatu u Lubence. Není to nic dobrého, co by ornici nějak zhodnotilo. Je to jen zvětralá hornina bez jakékoli příměsi humusu, dále úlomky cihel, plasty a porcelánové střepy. Tvrdí to například Jiří Svejkovský, geolog z Lubence. Také Leo Peterka, bývalý podbořanský zastupitel, podnikatel z Hluban, upozorňuje, že na pole u Lužce se svážel nepořádek z podloží obrovské skládky z lubenecké porcelánky. I podle něj je to nebezpečný odpad, který v žádném případě nepatří na pole. Kvůli skládkování tohoto odpadu se údajně musel značně navýšit rozpočet stavby obchvatu Lubence.

„Na to, co se naváží u Lužce, jsem se byl několikrát podívat. V žádném případě se nejedná o něco, co by mělo jakkoli zvýšit bonitu půdy. Naopak! Jedná se o vybagrovanou zeminu z prostoru kolem bývalé lubenecké porcelánky tvořenou především eluviem zvětralých proterozoických břidlic smíchaným s materiálem skládek deponovaných v době výroby porcelánu. Makroskopicky je to písčito-jílovitý materiál s úlomky porce-lánových střepů, cihel a plastů. Takový typ kontaminované zeminy se musí likvidovat jako nebezpečný odpad a v žádném případě nepatří na ornou půdu! Zcela jistě bude vybagrovaná zemina z podloží bývalých skládek obsahovat zvýšené obsahy těžkých kovů kobaltu, chromu, olova, rtuti a arsenu. Bohužel se tak děje kvůli chamtivosti majitelů pozemků. Tuny materiálu ze stavby lu-beneckého obchvatu už leží u Buškovic a Valče,“ tvrdí Jiří Svejkovský.

Podle ÚKZÚS a inspekce nic neporušili

„My máme k dispozici výsledky nových laboratorních zkoušek, které prováděl ÚKZ ÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský), a podle nich je možné zeminu využívat jako pomocnou látku k zemědělským účelům. V obdobném případě provedla nedávno Česká inspekce životního prostředí šetření a neshledala porušení zákona,“ uvedl na dotaz naší redakce František Jurča, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Podbořany.

„Ostatní odpad” a „zemina tříděná”

Také zástupci firmy Strabag, která obchvat stavěla, tvrdí, že odpad není nebezpečný. „Při nakládání s výkopkem ze stavby R6 Lubenec se řídíme platnou legislativou a postupujeme s ohledem na ochranu životního prostředí. Výkopek z této stavby je z velké části použit zpět do stavby jako součást zemních konstrukcí, zčásti je klasifikován jako „ostatní odpad“ a odvezen na řízenou skládku a zčásti je zatříděn jako „zemina tříděná“, kterou je možné použít na zlepšení bonity okolních zemědělských nemovitostí. Místním zemědělcům poskytujeme tříděnou zeminu, která splňuje legislativní požadavky (včetně posouzení akreditovanou laboratoří) a má registraci příslušného orgánu státní správy, a to výhrad-ně na jejich vlastní žádost a pro využití na jejich nemovitostech. Zemědělci využívají tuto zeminu ke zlepšení bonity půdy v lokalitách, kde byla stávající humózní vrstva buď velmi malé mocnosti anebo nekvalitní. Třídění zeminy provádíme s maximální péčí. Pokud se v této zemině ocitnou nedopatřením elementy, které do ní nepatří (střípky porcelánu či úlomky cihel), nemá to vliv na vlastnosti zeminy a nečiní to z ní nebezpečný odpad. Z těchto inertních prvků se do zeminy neuvolňují žádné škodlivé látky a nevzniká nebezpečí kontaminace zemědělských produktů nebo spodních vod,“ uvedla Edita Novotná, mluvčí skupiny Strabag.

Podle ní „využití tříděné zeminy v zemědělství je přístupem, který je ekologicky vhodný a správný“. „Naopak – vyvážením kvalitní zeminy vhodné pro zemědělské využití na řízené skládky dochází k nenávratnému poškozování půdního fondu v České republice. Ročně z důvodu eroze ztrácíme v ČR bezmála 21 milionů tun orné půdy. Vodní erozí je v ČR ohrožena až třetina celkové plochy zemědělské půdy. Je proto žádoucí tam, kde je to možné, navracet zeminu do půdního fondu a alespoň částečně tak brzdit tento úbytek. Kvalitu či závadnost zeminy mohou kvalifikovaně posoudit pouze akreditované laboratoře. Toto posouzení nelze provést pouhým pohledem (byť by to byl pohled geologa) bez provedení patřičných zkoušek a rozborů. „Nebezpečný odpad“ je v českém právním řádu jednoznačně definován obsahem škodlivých látek (jako jsou těžké kovy, aromatické uhlovodíky, obsah dusíku a další) a zemina, která je u Lužce využita pro zemědělské účely se svými vlastnostmi kategorii nebezpečného odpadu ani zdaleka neblíží,“ uvádí Novotná.

Politováníhodná skutečnost?

K záležitosti se vyjádřilo i ministerstvo dopravy. „V případě obchvatu Lubence zhotovitel poskytl výkopek registrovaný jako zemina tříděná pro zemědělské využití místním zemědělcům (na jejich žádost) ke zlepšení bonity půdy na jejich nemovitostech. Ve spolupráci s nimi bylo vybráno několik lokalit, kde byla stávající humózní vrstva buď velmi malé mocnosti anebo velmi nekvalitní. Zemina použitá pro zemědělské účely svými vlastnostmi nedosahuje limitů, které by ji klasifikovaly jako ostatní odpad, natož jako nebezpečný odpad. Pokud se v tříděné zemině i přes snahu zhotovitele ocitnou části prvků, které do ní bezesporu nepatří (porcelánové střepy, cihly, plasty), jedná se o politováníhodnou skutečnost, která však nemá vliv na vlastnosti zeminy. Z těchto inertních prvků se do zeminy neuvolňují škodlivé látky, nevzniká nebezpečí kontaminace zemědělských produktů nebo spodních vod,“ uvedl pro Region Tomáš Lukašík, tiskový mluvčí Ministerstva dopravy ČR.

Na další pozemky, bez souhlasu

Lidé z Podbořanska, kteří upozornili na odvážení vytěženého materiálu, ovšem nejsou se stanovisky firmy a ministerstva spokojeni. „Tvrzení o tom, že výkopek z obchvatu Lubence byl použit buď na zpětné zásypy, odvezen na řízené skládky nebo na základě žádosti místních zemědělců jim poskytnut na zlepšení bonity půdy, neodpovídá skutečnosti. Minimálně v blízké lokalitě Nepomyšl - Buškovice došlo k masivnímu ukládání desetitisíců kubíků výkopku na pozemky soukromých majitelů proti jejich výslovnému a opakovanému nesouhlasu. Podklady k tomuto tvrzení máme v tištěné podobě přímo od majitelů dotčených pozemků. Někteří majitelé se obrátili na Stavební úřad v Podbořanech i na Policii ČR, ale nápravy se bohužel nedomohli. Pro ilustraci - do této lokality byl bez souhlasu majitelů pozemků vyvezen výkopek v objemu cca 50 000 m3 zeminy. Poplatky na Skládce Vrbička za vyvezenou zeminu by činily cca 13 milionů korun. Firma, která se tohoto jednání dopustila, dostala pokuty ve výši cca 30 000 korun. Tyto skutečnosti se ale pravděpodobně na Ministerstvo dopravy nedonesly,“ tvrdí Leo Peterka.

(foto: J. Svejkovský)