Zapálený kynolog

„Zatím je nás šest, ale věřím, že až se to rozjede a rozkřikne, že se k nám přidají další, protože ve Vroutku má psy hodně lidí,“ doufá nadšenec, který svůj koníček „podědil“ po svém otci. Postupně by chtěl zapojit místní chovatele psů, pořádat zkoušky ovladatelnosti psů, obranářské závody nebo ukázky psího výcviku pro děti.

Zatím ale pozemek za Husovou ulicí u trati od července připravuje k jeho novému účelu a doma vyrábí dřevěné překážky určené pro výcvik čtyřnohých hlídačů. „Stavím je doma a pak je na káře vozím na místo,“ směje se Wied se zápalem v očích. Plánuje taky vybudování zázemí pro kynology v podobě mobilní pergoly a kotců pro jejich psí miláčky.

Založením kynologického kroužku chtěl kromě jiného také navázat na činnost svého otce. „Podle starých fotek tu fungoval kynologický kroužek v roce 1959–60. Na nich je můj táta s panem Hrubým a Merhautem,“ prozrazuje. Od myšlenky k její uskutečnění je ovšem dlouhá cesta. „Nejprve jsme chodili cvičit psy ve dvou, Jiří Lněníček a já. Dlouho jsme si říkali, že bychom měli zkusit něco zorganizovat.  Pořád jsme nic nedělal, až jednoho dne jsem se do toho prostě pustil. Děkuji starostovi Kubelkovi a místostarostovi Tempelovi za pomoc a materiál. Pomáhají mi ale i další. Pan Kabele mi řeže dřevo na pile, pan Balák mi pomáhá s pergolou. Taky děkuju za pomoc panu Zischkovi a panu Kuklovi, který mi pomohl posekat hektarový pozemek,“ dokazuje kynolog, že jeho nápad má ve Vroutku podporu.

Jindřich Wied se na vznikajícím psím cvičišti  opírá o jednu vlastnoručně vyrobenou překážku. Foto: Jan Vnouček