Sezóna na zámku Krásný Dvůr již skončila, ale návštěvníci mohou ještě tento víkend dorazit na Svatokateřinské slavnosti

Zámek Krásný Dvůr nebyl jen vášní a chloubou rodu Černínů na konci 18. století. Je dodnes skvostem celé střední Evropy, a to zejména díky svému rozlehlému krajinářskému parku, který oživuje několik romantických staveb. Jednou z nich je i Novogotický templ, který prošel v minulých letech celkovou rekonstrukcí, která dopomohla k nárůstu návštěvnosti zámeckého areálu o čtyřicet procent. Jak zhodnotila letošní sezónu kastelánka zámku Michaela Hofmanová, co ji vedlo k vystavení sochy Mizení od Kryštofa Kintery na zámeckém dvoře, a na jaké novinky se můžeme těšit v příštím roce? To a mnohem více v rozhovoru.

Romantika nebo dřina? 

Jak dlouho pracujete jako kastelánka?

Jako kastelánka pracuji na zámku v Krásném Dvoře od podzimu 2007, takže už přes deset let.

Co všechno je náplní vaší práce a denní rutinou?

Nedá se říci, že by práce kastelánky byla každodenní rutina, protože každý den je jiný.

Náplní mé práce je řízení provozu celého zámeckého areálu, návrhy na stavební obnovu areálu, projekty rozvoje, řízení zaměstnanců, kulturní program. Nejedná se jen o budovu zámku, ale i o zámecký park o ploše sto hektarů, kde jsou další stavby – hájovny, Novogotický nebo Panův templ, Gloriet a tak dále.

Je práce kastelánky stejně romantická jako je tomu ve filmech nebo se jedná spíše o tvrdou dřinu?

Romantická někdy může být, ale to je jen pár procent veškerého objemu práce. (smích)

Možná si lidé řeknou, že je romantika bydlet na zámku, ale ani to tak není, protože člověk bydlí za mřížemi v temném přízemním bytě, ve kterém si nemůže dělat, co chce, nejen, že není jeho, ale především proto, že se nachází na národní kulturní památce, a tak na veškeré stavební úpravy potřebuje mít závazné stanovisko krajského úřadu. Navíc je člověk vlastně stále v práci, kdyby mě však má práce nebavila a nenaplňovala, nedělala bych ji. Zatím bych neměnila.

Nebojíte se na zámku? Nepřekvapilo vás někdy něco?

Nebojím, zůstávám však pokorná vůči historii tohoto místa. Začátky byly trošku těžké, protože jsem se na zámek přestěhovala na podzim a od prvního prosince jsem už byla v areálu úplně sama, protože si lidé zaměstnanci začali vybírat dovolenou. Přiznám se, že to jsem trochu v úzkých byla. Například, když otevřené okno v druhém patře spustilo poplach a já jej musela jít v noci zavřít.

Nyní žiji na zámku s rodinou. Bydlí tu ale i kolegyně, kterou jsem posléze přibrala do týmu. Už tu člověk není sám. Navíc máme 24hodinovou ostrahu.

Vždycky mě zajímalo, kolik má takový kastelán na svém svazku klíčů?

Na svém svazku jich zas tak moc nemám. (smích)

Samozřejmě má vše svůj klíč, ale máme je schované v kanceláři, a když člověk někam potřebuje, tak si bere jen onen potřebný svazek.

Lákalo by vás žít v 18. století, kdy byl zámek v největším rozkvětu?  

Velmi by mě lákal výlet do 18. století, abych mohla vše vidět v té podobě, jakou tehdy zámek, park, ale i celá okolní krajina měly a abych se mohla seznámit s tehdejšími majiteli panství. Ale žít bych v té době celý život nechtěla. (smích)

Nevíte, jaký je poměr kastelánů a kastelánek v České republice? Kasteláni zřejmě převládají, že? Víte o dalších kastelánkách?

Znám hodně kastelánek napříč republikou a myslím si, že tvoří tak čtvrtinu, namátkou Stekník, Ploskovice, Jezeří, Sázavu, Vizovice, Konopiště, Duchcov řídí ženy.

Kolik celkem osob se stará o údržbu tak velkého areálu? 

Je nás celkem dvanáct. Sedm lidí se stará o údržbu parku. Na léto jsou zde sezónní průvodci, kteří nám vypomáhají.

V létě nám také jezdí pomáhat britští dobrovolníci.

Barokní skvost

Jak zámek při vašem příchodu vypadal?

Jak jsem již zmínila, nastupovala jsem na podzim s koncem návštěvnické sezóny, zámek i park na mě působily tehdy velmi pustě. Konalo se zde velmi málo kulturních akcí, téměř žádné svatby a stavební obnova tehdy probíhala pouze na střeše hlavní budovy zámku.

Já jsem ráda, že se nám za tu dobu podařilo mnoho věcí změnit. Moc si vážím rekonstrukce Novogotického templu, který je skutečně velmi unikátní stavbou v rámci celé střední Evropy. Konečně se také podařilo zahájit dlouho plánovanou rekonstrukci toalet, by měla být hotova před začátkem nové návštěvnické sezóny v následujícím roce.

Je mobiliář v interiéru zámku ryze původní?

Bohužel není. Je zde jen část původního mobiliáře, ale ta je doplněna o spoustu předmětů z jiných zámků, které neměly to štěstí, aby se zachovaly, jako například Zámek Ahníkov nebo Zámek Doupov nebo ze zámků, které dnes slouží jinému účelu například jako – domov pro seniory, psychiatrická léčebna, ubytovací zařízení a podobně.

Jaké statky k budově zámku patří? 

Zámecká zahrada a park. Dřív bylo panství samozřejmě mnohem větší, stručně řečeno od Mašťova až k Žaboklikům. Patřila k němu i úrodná půda, cukrovar, pila a mlýny, z jejíchž výnosů si mohl pan hrabě dovolit vybudovat tak krásný park s tolika atrakcemi. V dnešní době je proto takový areál těžko udržitelný jen z výnosů ze vstupného.

Jmenujte jednu věc z mobiliáře zámku, kterou máte nejraději…

Mám ráda zdejší kachlová kamna a také krásnou letní jídelnu se schodištěm do zahrady, ale konkrétní mobiliář?...

Asi atlasy! Máme zde na zámku několik atlasů ze 17. století, které byly vytištěny a ručně kolorovány v Holandsku. Jsou to úžasná tiskařská a kartografická díla.

Čím zámek Krásný Dvůr vyniká oproti ostatním?

Každopádně parkem, ale i svým vnitřním zařízením z konce 18. století. Výjimečnost parku spočívá v důmyslném skloubení přírodních motivů, krajinného rázu a množství dochovaných romantických staveb. Navíc díky Janu Rudolfovi Černínovi, svému zakladateli, patří k nejstarším krajinářským parkům v Čechách.

Tehdy to byl takový zábavní park s umělým vodopádem, zvonkohrou, gondolami, ale třeba i s najatým poustevníkem.

Rekonstrukce

Zámek prochází postupně rekonstrukcí. Před rokem byl po třech letech komplexně stavebně obnoven Novogotický templ. Jak jste byla s výsledkem spokojená, a co říkají návštěvníci?

Já jsem především spokojená, že k té rekonstrukci došlo, a že byla úspěšně dokončena. Jsem ráda, že se nám podařilo obnovit vyhlídkovou lávku a také vitráže z ručně foukaného válcového skla a navrátit hlavu soše polního maršála v interiéru nebo zajistit noční osvětlení templu.

Návštěvníci obnovu Novogotického templu velmi oceňují a dokazuje to i neskutečný nárůst návštěvnosti zámeckého parku. Minulý rok přímo Novogotický templ, byť byl otevírán až na konci května, navštívilo šest a půl tisíce lidí.

Jaké další rekonstrukce chystáte v nejbližší době?

Snažíme se sehnat finance na celkovou obnovu zámeckého parku. Jedná se jak o stavby, tak o přírodní složku. Všechny stavby byly naposled zásadnějším způsobem opravovány v 60. a 70. letech minulého století, a proto si obnovu zaslouží. Jedná se také o zpřístupnění Poustevníkovy rokle, která je dlouhodobě zavřená. Tam je potřeba obnovit cestní síť, poustevnu i podzemní chodbu ke kostelíku. Rádi bychom také obnovili samotný kostelík a Čertovu lávku přes rokli.

Projekt už byl v loňském roce zpracován. Přihlásili jsme ho do IROPu, ale peníze jsme nezískali. Přesto se nevzdáváme a snažíme se najít jiný vhodný program, v rámci kterého by bylo možné tyto plány realizovat. V příštím roce chystáme ještě dílčí projekt obnovy drobných staveb v parku, který bude zaměřen na obnovu hraběcí studánky, pamětní desky, Glorietu nebo voliéry. V horizontu nejdéle dvou let by měla být zahájena též rekonstrukce střech a krovů bočních křídel zámecké budovy.

V tuto chvíli probíhají dílčí opravy – rekonstrukce při jižním průčelí zámku, tak i při severním průčelí. Obnova obou schodišť by měla být prezentována s novou návštěvnickou sezónou v příštím roce. Díky rekonstrukci schodiště budeme moci zpřístupnit severní terasu zámku, kam jsme, z důvodu havarijního stavu schodiště, nemohli návštěvníky dříve pouštět.

Sezóna

Jaké akce se na zámku či v zámecké zahradě letos pořádali?

Letos proběhly tradiční akce, které už pořádáme několik let, jako jsou Pohádkové Velikonoce, Jablečný den nebo Strašidelná cesta parkem, také koncerty, Hradozámecká noc, Víkend otevřených zahrad, ale také noční prohlídky a výstava o šlechtických sídlech na severu Čech.

Návštěvnost všech našich tradičních akcí předčila očekávání. Vzhledem k zájmu o Strašidelnou cestu parkem jsme museli přidat ještě jeden den navíc. Zjistili jsme tak, že návštěvníci mají velký zájem o noční akce v parku. V příštím roce se tedy chceme na tento fenomén zaměřit a přidat do kalendáře noční procházky parkem.

A ještě nějaké novinky na příští rok?

Chtěli bychom přidat Slavnosti strdí – medové slavnosti, které se budou konat v červnu. V zámeckém parku totiž v 19. století vznikla první včelařská jednota na území Českých zemí. Působil zde v té době významný včelař Johann Nepomuk Oettl. Chtěli bychom proto v rámci slavností ukázat, jaké má med blahodárné účinky a jak je včelaření užitečnou aktivitou.

Součástí slavností bude nejen jarmark, ale také například odborné přednášky v oboru včelařství.

Také bych ráda obnovila Slavnosti Jana Rudolfa, které tentokrát provoní levandule z francouzské zámecké zahrady.

Do kterých projektů se zámek Krásný Dvůr letos zapojil?

Tento rok se zámek zapojil do projektu Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, a to tak, že jsme pořádali akci Z Istanbulu na Krásný Dvůr. Jednalo se o noční prohlídky s degustací orientálních pokrmů. Tím jsme chtěli upozornit na to, že Heřman Černín, který zámek zakoupil v roce 1649, byl císařským vyslancem v Istanbulu na dvoře tureckého sultána.

Příští rok se zapojíme do projektu, který se bude týkat rodu Clam-Gallasů, který působil především v severních Čechách. Spojitost, která nás k tomuto rodu váže je taková, že Jan Rudolf Černín – zakladatel zámeckého parku v Krásném Dvoře – byl členem Společnosti vlasteneckých přátel umění stejně jako hrabě Clam-Gallas, který patřil k zakládajícím členům tohoto spolku. 8. června následujícího roku se tak u nás bude konat tematická přednáška, kostýmovaná procházka parkem, koncert dobové hudby i noční vycházka k osvětlenému Novogotickému templu.

Zámek Krásný Dvůr nabízí také edukační programy. O co se vlastně jedná, a pro koho jsou určeny?

Animační programy na zámku jsme rozjeli zároveň s obnovou Novogotického templu. Na zámku vzniklo několik různých programů, které jsou určeny pro žáky mateřských škol, základních škol i studenty středních škol a gymnázií. Zaměřují se na poznání historie, ale i dalších oborů a jsou u žáků i učitelů velmi oblíbené. Žáci se hravou formou naučí fakta z české historie, učí se spolupracovat a zároveň si vytváří pozitivní vztah ke zdejší krajině.

Za tento produkt „Krásnodvorské výpravy za poznáním“ jsme v letošním roce získali i certifikát od Destinační agentury Dolní Poohří.

Jak byste zhodnotila letošní sezónu? Patřila mezi ty lepší?

Určitě letošní sezóna patřila mezi ty lepší. Návštěvnost nám poslední dobou totiž neustále stoupá. Minulý rok, díky otevření Novogotického templu, návštěvnost vzrostla o čtyřicet procent. Ten, kdo chtěl vidět obnovenou rozhlednu, tak se vydal do Krásného Dvora minulý rok, ale i přesto se tento rok podařilo dosáhnout téměř stejného výsledku.

S návštěvností jsme tedy velmi spokojení.

Máte statistiky, kolik navštívilo zámek tento rok návštěvníků?

Pro srovnání – v roce 2013 jsme měli 12 491 návštěvníků, v roce 2014 12 643 návštěvníků a v roce 2017, díky otevření Novogotického templu, 23 973 návštěvníků a nyní ještě nejsme úplně na konci sezóny, protože nás čeká ještě jedna akce, ale máme pro zatím 22 527 návštěvníků.

Sezóna již skončila, ale vy přesto plánujete ještě jednu akci. Co se bude dít?

Ve dnech 24. a 25. listopadu se na zámku uskuteční Svatokateřinské slavnosti. Speciální prohlídky zámku zaměřené na před adventní zvyky s malým hudebním překvapením a také doprovodným jarmarkem na nádvoří zámku. Po oba tyto dny bude též otevřen Novogotický templ a 24. listopadu se odpoledne ve velkém sále zámku odehraje pohádka O Červené karlkulce.

Svatby na zámku

Kolik u vás během sezóny proběhne svateb?

Zájem o svatby v zámeckém areálu neustále roce, ale jsme omezení tím, že termíny svateb musíme vždy sladit s matrikou v Podbořanech. Tenhle rok měli snoubenci zájem především o svatby v Novogotickém templu. Celkem se tento rok u nás konalo 14 svateb.

A jaká další místa na zámku si k sňatku mohou snoubenci vybrat?

Svatba je možná v interiérech zámku – ve velkém sále, ale nyní převládá trend svateb venku, takže se snoubenci mohou nechat oddat i v zámeckých zahradách.

Setkala jste se někdy s nějakým netradičním přáním ze strany snoubenců?

Nesetkala jsem se nikdy s takovým přáním, které bychom nedokázali splnit. Dělali jsme také svatby u Glorietu, který nemáme přímo v nabídce míst a dováželi jsme tam nevěstu v kočáře s koňmi.

Měli jsme zde netradiční přání ze strany tatínka nevěsty, který ji sem chtěl dopravit malým sportovním letadlem. Nakonec si ale nápad rozmyslel.

Současné umění

Tento rok byla na dvoře zámku nainstalovaná socha Disappearing (Mizení) od Krištofa Kintery. Co vás k jejímu vystavení vedlo?

Zámek i park v Krásném Dvoře je významnou národní kulturní památkou. Kulturním dědictvím naší země, o které pečujeme, abychom jej zachovaly pro budoucí generace. Zároveň však tento prostor není, nemůže být ani nikdy nebyl skanzenem, který by se s ubíhajícími léty neproměňoval. Byť se společenský vývoj promítá v obrazu zámku mnohem pomaleji. Neustále se díváme na tradiční umění, ale v současnosti žijeme už v jiné době. Lákala mě proto spojitost nového a starého. Čestný dvůr zámku ke kontaktu nové doby se starou přímo vybízel.

Prvotním záměrem nebylo dát na zámek dílo Krištofa Kintery. Prvotním bylo dát na dvůr nějaké dílo současného českého výtvarníka. A tím, že se sem podařilo umístit dílo Kryštofa Kintery, tak nemohlo být současnějšího a známějšího českého výtvarníka.

Jsem ráda, že jsme projekt takto zahájili. V příštím roce by mělo duo Jiří Franta – David Böhm vytvořit výtvarné dílo přímo pro Krásný Dvůr. Dílo sem už nebude odněkud dovezeno, jako tomu bylo v případě sochy Mizení. Tento počin bude zároveň natáčet Česká televize v dokumentárním pořadu Průvodce výtvarným územím.

Bylo těžké návštěvníkům vaše rozhodnutí umístit sochu na dvůr vysvětlit?

Od začátku bylo jasné, že to bude trošku kontroverzní. Reakcí bylo neskutečně mnoho. Spousta z nich byla dost rozpačitých a negativních, ale dílo takovou reakci předpokládalo. Zároveň mělo návštěvníky vyburcovat k nějaké reakci a k uvědomění si toho kontrastu. Tím, že sem bylo dílo umístěno pouze na sezónu a nejednalo se o nic, co by tu snad mělo zůstat, tak já doufám, že to návštěvníci pochopili. Jsem ráda, že mnohé přimělo k zamyšlení nad výtvarným uměním a jeho funkcí v současné době.

Děkuji za rozhovor! Přeji klidnou zimu a zámku do příštího roku minimálně stejně úspěšnou návštěvnickou sezónu jako letos.