U Hrádku vysvětili kapličku. Její opravu financovali přátelé letectví

Raná (ves) Na podzim loňského roku proběhla vcelku potichu zajímavá akce, která jakoby navazovala na opravu a vysvěcení kapličky v obci Raná - Hrádek. Uskutečnilo se vysvěcení výklenkové kaple (na snímku) zasvěcené Josefovi Kopertinskému.

„Samotnému vysvěcení předcházela opět dlouhá oprava, kterou po řadu měsíců vedl a financoval Petr Kodýtek z obce Raná se svými partnery, přáteli letectví, za což mu patří velký dík a uznání,” řekl starosta obce Raná Jaroslav Veselý. Podle jeho slov všichni účastníci s úctou hodnotili vysvěcení, odvedenou práci i samotný slavnostní akt vysvěcení. Ten vedl generální vikář Mons. M. Davídek za účasti děkana Římskokatolické farnosti Děkanství Postoloprty R. Vondráčka a asistenta J. Filipa a široké veřejnosti z okolí. Doprovodný hudební program vyplnil s Vítkovým kvartetem Jan Šulc.   

„Nenápadná, ale velmi zajímavá akce na sebe vázala shodou okolností a náhod i příběh vázající se právě k našemu okolí, k naší krajině, historickým stavbám, příběh člověka, kterého právě oprava výklenkové kapličky přivedla až k nám na místo oprav, na místo do naší obce. Jeho příběh, jeho vyznání, o které se s vámi chci podělit, přiblížení se našemu kraji, příběh člověka, který si náš kraj zamiloval a chce se stát i aktiv-ním členem hledajícím kořeny společnosti našeho okolí, tradic i historických zašlých staveb, za což mu patří velký dík stejně tak jako Petru Kodýtkovi,” vysvětlil J. Veselý.

Cestu Jana Šulce z Prahy ke kapličce u Hrádku si přečtěte v následujícím "dopise čtenáře. "

Dovoluji si popsat mou cestu z Prahy až ke Svěcení „Božích Muk“ u Hrádku u Rané.

V 90.tých letech jsem pracoval jako lékař v Kardiocentru v Motole, bydlel v malém bytě na Barrandově. Chtěl jsem vždy velkou rodinu. V březnu 1997 jsem na inzerát koupil od restituenta velmi zanedbaný chmelařský statek v obci Břínkov. Statek, postavený v roce 1885, sloužil v letech 1950 až 1989 místnímu JZD jak k hospodářským účelům (chov dobytka, koní, chmelařství), tak k bydlení. Po letech užívání však byly budovy statku prakticky zničeny, obytné prostory vybydleny; tehdejší místní samospráva statek dokonce připravila k demolici. Statek mě hned napoprvé ohromil velkolepostí své koncepce. Zamiloval jsem si i lounský kraj, pravěké, zčásti keltské osídlení a též úsilí našich předků.

Absolvoval jsem (posléze s rodinou) řadu výletů po okolí, poznal jsem historická hradiště Dřevíč, Třeskonice, Levousy, Rovina s Kounovskými kamennými řadami a kapličkou Sv. Vojtěcha a vystoupil jsem též na kopce Oblík, Raná a Milá. Už tehdy jsem si všiml neudržované kapličky na úpatí Milé.

Hned na jaře 1997 započala přestavba Břínkova, za pomoci kamarádů, celé vesnice a mého, tehdy dvanáctiletého syna Vašíka z prvního manželství. Brzy jsem se znovu oženil a postupně se nám narodily 4 děti (nejmladšímu je nyní 11 let). Po osmi letech jsem opět začal pracovat v oblasti vědy a výzkumu (grantové projekty) a v soukromém sektoru. Práce však nebyla dobře honorovaná; související finanční problémy se nám podařilo překonat s pomocí přátel. Na rodinu však měl stres z několika let nejistot následky. V roce 2011 odešla manželka s dětmi do Prahy a začala budovat další rodinu. O statek se začal starat nejstarší syn Václav a jde mu to dobře. Znovu jsem se oženil a po létech jsme se ženou v mě důvěrně známém kraji objevili, že se někdo o malou kapličku u Hrádku u Rané stará.

Dotazem u obcí Raná, Bečov-Milá jsem postupně zjistil, že Boží Muka opravil pan Petr Kodýtek z Rané. Nebylo těžké se s ním seznámit a dozvědět se, že brzy bude kaplička – „Boží Muka“ vysvěcena. Nabídl jsem svou pomoc a účast své kapely Vítkovo kvarteto (jsem zakládajícím členem). Ostatní bylo již jen otázkou dohody a trochu ochoty všech zúčastněných. Obřad proběhl v sobotu 23. listopadu 2019, vysvěcení celebroval generální vikář litoměřické diecéze Mons. Davídek. Na tuto akci budeme všichni, včetně Vítkova kvarteta, dlouho vzpomínat a též čerpat sílu ze vzácného a nevšedního společenského setkání. Já a moje manželka zdejší kraj milujeme a rádi bychom se sem vrátili natrvalo. Jan Šulc