Příběh PATOKu Louny: Od fekálu k akciovce s pobočkou v Indii

LOUNY (PI) — O tom, že ve všech pádech skloňovaný koronavirus dokáže ovlivnit téměř všechny obory lidského konání, po událostech posledních týdnů asi pochybuje málokdo. Přesvědčili se o tom také u akciové společnosti PATOK Louny, které koronavir zkřížil plány na zásadní krok v jejím rozvoji: První březnový týden měl její majitel Josef Paclt podepsat smlouvu o založení společného podniku v Indii. Kvůli nebezpečí nákazy však indičtí partneři cestu do ČR na poslední chvíli odložili. Josefa Paclta jsme se zeptali:

Založení pobočky v Indii je bezesporu významný krok. Firma PATOK ovšem příští rok oslaví významné jubileum — třicet let na trhu. Můžete stručně shrnout, co vše předcházelo tomu, než se vaše společnost dostala tam, kde je?

V roce 1991 jsem se rozhodl opustit svou sportovní dráhu hokejisty a investoval naspořených sedm tisíc korun do ojetého sacího vozu Praga V3S (kovový model tohoto tzv. „fekálu“ má Josef Paclt dodnes vystaven v šéfovské kanceláři, pozn. red.). V dubnu 1991 jsem získal své první živnostenské oprávnění k přepravě tekutých odpadů pod obchodním názvem Pa & Tok. Tak vznikla současná společnost PATOK. Soustavným rozvíjením firmy se za léta podnikání z živnosti stala akciová společnost se 160 zaměstnanci, působící v oblasti vodovodů a kanalizací, odpadovém hospodaření, ekologizaci krajiny a pracovních postupů vysávání a čištění tlakovou vodou. Pobočky máme ve významných průmyslových podnicích po celé ČR a na Slovensku. Nejnovějším oborem, ve kterém rozvíjíme své aktivity, je výroba vozidel pro uvedené služby.

Co všechno vyrábíte?

V roce 1996 jsem se seznámil s Helmutem Andreasem Sinzem, majitelem předního německého výrobce sací techniky SINZ, a koupil od něj sací bagr. Nějak jsem mu padl do oka a on mi >na dobré slovo< poskytl na splátky velmi výkonný stroj, který u nás v té době nikdo neměl. To umožnilo skutečný rozjezd naší firmy. V roce 2017, kdy pan Sinz odcházel na odpočinek, jsme převzali značku SINZ Fahrzeugbau GmbH. V nabídce máme dva modely sacích vozů, jeden sací bagr a hybridní sací bagr. Díly nakupujeme po celé Evropě, kompletace a osazení na podvozky probíhá u nás v Lounech, kde jsme si pro tento účel postavili halu.

Souvisí váš výrobní program se založením podniku v Indii?

Ano, indická pobočka nám bude dodávat levnější nástavby pro výrobu veškeré naší pojízdné techniky. Slibujeme si od toho, že se z roční produkce, která se momentálně pohybuje v jednotkách kusů, dostaneme zhruba na úroveň sto kusů ročně. Počítáme s tím, že vozy budeme i půjčovat.

Když se ohlédnete zpět, čekal jste takový úspěch? Měl jste od začátku vizi, za kterou jste se snažil jít?

Kdepak. Já na začátku netušil, kde firma bude za deset, natož za třicet let. Vše se nabalovalo tak nějak postupně — zkoušeli jsme například i vyvážet popelnice —, ale časem se to ustálilo na tom, co bylo zmíněno v úvodu. Zjistil jsem, že mě baví hledat vše, co je v našem oboru nové a šetří to zákazníkům čas i peníze. Například jsme se začali věnovat bezvýkopové technologii oprav kanalizací a vodovodů, kterou u nás ještě před pár lety málokdo znal. Spočívá v zavedení speciální vložky z odolného plastu do poškozeného potrubí. Přitom se její vlastnosti a životnost neliší od klasických materiálů. Náklady to ovšem významně snižuje — stačí vyhloubit montážní šachty na protažení vložky, klasické překopávky chodníků či silnic nejsou potřeba.

Podobný podnikatelský záběr je jistě náročný na výběr zaměstnanců. Jaké profese v současnosti poptáváte?

V zásadě sháníme zaměstnance od uklízečky přes konstruktéra–strojaře až po manažera pro vznikající pobočku v Indii. Hodil by se nám také třeba vedoucí odpadového hospodářství.

Trvale máme zájem o obsluhu naší techniky — sacích vozů a bagrů, čistících kanalizačních vozů a kamerových vozidel. Tuto práci nemůže dělat každý; nestačí mít jen řidičský průkaz skupiny C, ale je třeba umět stroje řídit pomocí dálkového ovladače, znát řadu předpisů na téma přepravy a nakládání s různými druhy odpadů — od běžných až po velmi nebezpečné —, dodržovat velmi přísné zásady bezpečnosti práce a tak dále. Dávno neplatí pořekadlo, že „kdo se špatně učí, bude jezdit s fekálem“. Kdo současné sací a čistící vozy obsluhuje, nemůže být žádný hlupák.

Děkuji za rozhovor.

Tomáš SKŘIPSKÝ

Milníky společnosti PATOK Louny

- roku 1991 získává zakladatel a majitel firmy Josef Paclt živnostenský list na poskytování služeb sacího vozu Praga V3S, který pořídil za 7 tisíc korun

- roku 1996 Josef Paclt navazuje spolupráci se SINZ – Fahrzeugbau GmbH, Scheidegg, Německo

- od 1. dubna 2009 se živnost transformuje na akciovou společnost PATOK

- od 12. května 2010 vzniká organizační složka na Slovensku roku 2017 PATOK přebírá německou značku SINZ pro výrobu sacích a čistících vozů

Foto: PATOK, a.s. (3×)