Lubenec, Blatno – Na první veřejné debatě v Lubenci o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu si to spolu vyříkali odpůrci a zastánci povolení průzkumných prací na Čertovce z našeho regionu. Na druhém setkání, minulé úterý, se v lubeneckém kulturním domě otevřeně střetli místní odpůrci s představiteli Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která debatu pořádala. Do diskuze také výrazně zasáhl senátor za náš okres Marcel Chládek. Ten se postavil na stranu kritiků. Tedy těch, kteří volají po změně usnesení zastupitelstev Lubence a Blatna, které geologické průzkumy předběžně odsouhlasily.
A co druhá veřejná debata komu přinesla? Předně občanům docela dost informací z obou názorových stran. SÚRAO chce provést průzkumy alespoň ve 4 lokalitách, z nich v roce 2018 vybrat dvě finální. Roce 2025 pak zvolit tu nejvýhodnější, v které by od roku 2050 začala budovat úložiště. Proti nesouhlasu zastupitelstev podle slov svého vedení nepůjde. „Všude v Evropě se podařil souhlas získat. Byli bychom exotickou zemí, kdybychom šli jinou cestou,“
odmítl výslovně diktát státu zástupce ředitele správy úložišť Jiří Slovák.
Debata dále vrcholným zástupcům SÚRAO přinesla poznání, že v Lubenci narazili na poučené a dobře argumentačně připravené občany. Zvláště Richard Kanta ze sdružení Za záchranu kostela sv. Jiljí a jeho souputník geolog Jiří Svejkovský několikrát nachytali ředitele ředitele SÚRAO Jana Prachaře a jeho zástupce na švestkách a doslova je usvědčili z některých polopravd a protiřečení si. A to paradoxně pouze konfrontací jejich slov s citáty z oficiálních technických dokumentů správy úložišť. Vedení tohoto státního podniku by si mělo uvědomit, že odbornou přednáškou a naléháním na to, že „někam se to uložit musí“, nikoho nepřesvědčí. Potom nemohl mít úspěch ani jejich předpokládaný trumf, kdy veřejně přislíbili, že souhlas s geologickými průzkumnými pracemi není souhlasem s vybudováním úložiště.
Občanům je vždy bližší košile než kabát. Proto je v současné chvíli více zajímala praktická stránka věci. Jak dlouho a jakým způsobem by se vrtaly 500 a 1000 m hluboké průzkumné vrty? Jak se přitom naruší jejich životní pohoda a v jaké míře se zničí okolní příroda? Podle Slováka by se vrtalo jen 12 hodin denně z jednoho nákladního auta. Podle oponentů nepřetržitě v rozsáhlém vypanelovaném areálu. Pravda je ovšem taková, že s podobnými hlubinnými sondami u nás zatím nemá nikdo zkušenosti, což nepřímo přiznal i Slovák.
Dále diskuze přinesla tvrdý slovní střet starostů Lubence Bohumila Peterky a Blatna Václava Beneše se senátorem Chládkem. Ten je nařknul, že nehájí zájmy svých občanů. Ti mu to vraceli tím, že kdyby se v Senátu zasloužil o schválení spravedlivého rozpočtového určení daní, nemuseli by hledat finanční příspěvky za kompenzace od SÚRAO. Senátor také podrobil zdrcující kritice tuto státní instituci, že nedostatečně informuje o bezpečnostních rizicích nehod a důsledcích pro cenu místních nemovitostí.
Diskuse též odhalila zkalené osobní vztahy mezi některými Lubeneckými. Peterka si postěžoval, že mu chodí vulgární emaily a že mu kdosi odcizil z emailové schránky korespondenci se SÚRAO. Ta už tou dobou putovala internetem. Nutno ovšem dodat, že nic kompromitujícího neobsahuje.
Zklidňující hlas do rozpravy přinesl Jaroslav Pálek z Lubence. Vyzval starostu a zastupitele, jestli jsou ochotni po tom, co vyslechli, změnit názor. Načež Peterka veřejně přislíbil konání ankety nebo referenda, aby se zjistilo skutečné veřejné mínění. „Kde jste ale všichni byli, když se o tom již několik let jednalo, a proběhlo několik veřejných setkání? Jak jsem měl znát váš názor, když jste ho veřejně neprojevovali?“ neodpustil si poznámku.
Je ale možné, že celé vzbouření je zbytečné, protože jak Blatno, tak Žihle mají ve svých usneseních, že souhlasí s geologickým průzkumem pouze za podmínky, že proběhne v „dalších“ (Blatno) a ve „všech“ (Žihle) vytipovaných lokalitách. A toho SÚRAO nemůže nikdy nedosáhnout. Navíc Tis u Blatna je proti.
