Jak je to vlastně se vznikem Loun? Proč město nemá datum svého založení?

Ladislav Bába 2020-11-06 08:00:00

V dnešní době snad není město či obec, která by nehledala v historii svůj zrod. A když už není nějaký oficiální datum, hledá se po archivech a kronikách významná historická událost, která by dala základ k městské nebo obecní slavnosti. Není jistě bez zajímavosti, že ani Louny nemají oficiální datum svého založení. Proto jsme požádali dr. Jana Mareše z lounského archivu o vysvětlení, jak je to se vznikem města.

Proč Louny nemají datum svého vzniku? 

S výročími vzniku měst je to obvykle složitější, než se na první pohled může zdát. Počátky každého města jsou totiž jiné, většinou navazují na starší osídlení poblíž důležitých hradů, svou roli také hraje výhodná poloha u cest a vodních toků, majetkové poměry v jeho okolí a mnoho dalších vlivů. Bývá zvykem hledat nějakou zakládací listinu, kterou ale města až na nepočetné výjimky nemají. Když totiž král nebo jiný zakladatel pověřil specializovaného podnikatele, aby založil město, dohoda proběhla ústně a jen v některých případech byla později sepsána na pergamen. Navíc to byla dohoda mezi králem a dotyčným podnikatelem, nikoli městem, protože to vlastně v té době ještě neexistovalo. Je také rozdíl mezi první písemnou zprávou o daném místě a dokladem o jeho existenci jako městě. Proto například nejstarší písemná zmínka o Lounech z roku 1115 (navíc vzniklá o několik desetiletí později, než do jaké doby se sama hlásí) se ještě netýká města, ale pouhé vesnice; o Lounech coby městě hovoří až poněkud mladší listina krále Václava II., na rozdíl od některých starších zpráv přesně datovatelná do roku 1295. Příslušný rok, kdy na návrší nad řekou dorazil podnikavý lokátor a pomocí provazu a kolíků vytýčil obrysy budoucího královského města, tak bohužel neznáme. Pokud ovšem budeme hledat datum, které mělo pro počátky Loun rozhodující význam, je to rok 1325. Tehdy král Jan Lucemburský městu potvrdil písemně důležitá práva, která dávní Louňáci dostali od předchozích králů, a údajně je nerozvážně ztratili. O tom si sice můžeme myslet své, ale každopádně právě tato listina byla po celý středověk a dlouho do novověku základním stavebním kamenem Loun.

Dají se z historie vypátrat nějaké městské oslavy, na které lze navázat?

Oslavy všeho druhu jsou vytržením z běžného života, jsou to výjimečné události, které přitahují lidi dnes stejně jako před mnoha staletími. V dobách, kdy se život města řídil církevním kalendářem a křesťanství bylo zcela samozřejmou součástí života prakticky všech lidí, nepřekvapí církevní charakter většiny svátků. Pro Louny bylo ve středověku kromě velkých křesťanských svátků Narození Páně či Velikonoc zásadním datem 14. září, kdy se slavil svátek Povýšení svatého Kříže. Městem procházela slavnostní procesí, konaly se okázalé bohoslužby, ale třeba i významné právní akty. Podobný význam měl výroční týdenní trh, zahajovaný 8. září. Oslava v souvislosti s dostavbou kostela svatého Mikuláše v roce 1538 v pátek před svatou Markétou (12. července) se zřejmě Lounským zalíbila natolik, že si ji tehdejší měšťané každý rok rádi zopakovali. Velmi brzy se ovšem z církevní slavnosti stala záležitost zcela světská, po-dle mladší zprávy se Louňáci s velkou oblibou scházeli před Žateckou branou a slavili tam ,,s drzou prostořekostí.“ Vzniklo dokonce bratrstvo sv. Markéty, které parodovalo soudobá církevní bratrstva a svým členům doporučovalo holdovat vínu, ženám a zpěvu. V dnešní době je zřetelně přitažlivější světská varianta oslav, ačkoli příklad dávných svatomarkytánských pijáků rozhodně nelze doporučovat. Podle mého názoru by si město zasloužilo spíše než jeden velký svátek třeba několik menších akcí, rozložených rovnoměrně v průběhu roku tak, aby trochu oživlo centrum a Louny po páté hodině odpolední přestaly být městem duchů. Není nutné je uměle vázat na dávno neexistující tradici, ale přesto by některá data stála za oživení: ,,charta svobod“ pro město z 22. dubna, smlouva se Žatcem a Slaným o spojenectví z 15. června, jarmark 8. září…

       Děkuji za rozhovor

                                     Ladislav Bába


Napsal(a): Ladislav Bába

Komentáře

Nabídky práce

UKLÍZEČKA

Hledá se UKLÍZEČKA - brigádně! 1x týdně a o víkendu na 4 hodiny. Autoservis Jirkov.
Tel.: 604 217 296


PRÁCE S NAKLADAČEM

Firma AZS přijme muže pro práci s nakladačem v Libočanech.
Tel.: 737 225 655


STROJNÍK PÁSOVÉHO BAGRU

Volné pracovní místo - Žatecko! SP BOHEMIA přijme do pískovny v Roztylech u Žatce STROJNÍKA PÁSOVÉHO BAGRU. Strojnický průkaz podmínkou.
Kontakt: p. Sýkora
Tel.: 602 151 166


ELEKTRIKÁŘ A ELEKTROZÁMEČNÍK

Přijmeme elektrikáře i bez vyhlášky a elektrozámečníky, na jakýkoliv úvazek i brigádně.
Tel.: 777 167 336


ZAMĚSTNANCI

Hledám zaměstnance všeho druhu (pekař, zedník, tesař, dělník, zdravotní sestra atd.) na práci do Německa. Požadujeme základy němčiny. Zajímavé platové ohodnocení, ubytování zajištěno, proplácení pohonných hmot. Možnost pohovoru na uvedeném telefonu.
Tel.: 0049 179 607 373

Poslední videa

Cvičení žen v tělocvičně 3. ZŠ Žatec

Ve čtvrtek 8. 10. vpodvečer se cvičilo v menší skupině. Ta první 10členná skupina se sešla v pondělí. Cvičení je pro ženy radost a velká motivace, pro někoho až takto: "to co mě drží při životě".

Přehrát video
ZŠ P. Bezruče Žatec: Anglická písnička v podání druháků

...při zahájení předávání certifikátů Cambridge english

Přehrát video