„Chřipečka“ nebo hrozba? Jak to vidí vyléčení

CHOMUTOV (soš) — Počet nakažených nemocí COVID–19 na Chomutovsku neustále narůstá. Kapacity čtyř dosud otevřených „Covid oddělení“ v chomutovské nemocnici jsou takřka vyčerpány, uplynulé pondělí proto bylo vyčleněno další s kapacitou 20 lůžek. Mnoho lidí se také léčí doma. Každé pondělí pravidelně zasedá Krizový štáb města Chomutova, aby koordinoval informace a případné kroky spojené s epidemiologickou krizí v našem městě a blízkém okolí. Ten mimo jiné řeší i situaci v chomutovské nemocnici, je bylo podle posledních informací hospitalizováno 120 pacientů. Dalších 16 vyžaduje intenzivní péči a 7 z nich pak umělou plicní ventilaci. Pacienti, jejichž zdravotní stav to umožňuje, jsou průběžně propouštěni do domácího ošetřování. Akutní péče je poskytována bez omezení.

Zeptali jsme se nakažených z okresu Chomutov, jak se u nich onemocnění projevilo, kde se nakazili a co by vzkázali těm, kteří se s nemocí ještě nesetkali.

Zdeňka, zdravotní sestra z Chomutova a celá její rodina: Jako první se objevila ztráta čichu a chuti. Necítila jsem ani jinak velmi zapáchající desinfekci Anticovid či parfém. Měla jsem křeče a pálení v nosních dutinách, poté se objevila dušnost. Každý nádech byl namáhavý a šel jakoby ztěžka, jako kdyby hrudník nedával plicím dost prostoru. K tomu jsem byla unavená a trpěla bolestmi hlavy, na které nezabral žádný z léků. Postupně se přidal pocit velmi těžkých končetin, pohyb byl omezen, jako kdyby se zvýšila gravitace. Také se mi objevila bolestivá vyrážka puchýřů přes spodní část obličeje.

Do druhého dne se objevily bolesti kloubů — nejhorší to bylo na rukou — a pak bolest kolen, která se pocitově stala velmi citlivá a bolestivá; v noci jsem kvůli ní a dušnosti nemohla spát. Vzít do ruky například hrnek s čajem bylo obtížné, byl najednou velmi těžký. Někdy během toho se objevil silný průjem, což byla k mé nemohoucnosti další velmi nepříjemná komplikace.

Momentálně stále nejsem v pořádku.

Po odeznění akutních problémů s dýcháním a střevními obtížemi zůstává výrazná bolest kloubů znemožňující pohyb v plném rozsahu a tempu pro mě běžném. A prozatím se nevrátila chuť ani čich na normální úroveň. Kde jsem se nakazila, netuším. S největší pravděpodobností v práci. Možná od někoho, kdo neměl výrazně projevy natolik, aby to na době poznal.

Manželovi se příznaky nákazy objevily den po mně a příznaky vykazují i naše děti. Ty naštěstí mají průběh téměř neznatelný. Na zlehčování, že jde jen o chřipku, mohu říci, že klasickou, běžnou chřipku už jsem měla a všechny její projevy jsou rozdílné od projevů COVID–19. Ani jedno není banální onemocnění. Lidé by měli v zájmu svého zdraví dodržovat doporučení a chránit sebe i své blízké. Ani plně zdravý člověk nemůže vědět, jak u něj bude toto onemocnění probíhat. Já se před ním s ničím neléčila, jsem zdravá, mladá a přesto moje klouby stále odmítají fungovat normálně a bezbolestně.

Michal, pracovník ve fabrice na Chomutovsku: Koronavir jsem chytil před třemi týdny v práci, kde nás je na pracovišti asi čtyřicet. Chytlo nás to asi 15 kluků. Každý měl jiný průběh. Vážný nikdo. Doma to ode mě nechytila ani žena ani děti, ale byl jsem týden sám v jedné místnosti, chodil jsem ji jen pro jídlo a na toaletu. Dva dny jsem byl celkově slabý jako při klasické chřipce. Provázela to bolest kloubů a kůže plus horečky. Třetí den už mi nic nebylo. Ten den jsem byl na testech a po příjezdu domů jsem začal ztrácet chuť a čich. To trvalo sedm dní, dnes se tyto smysly vrátily tak na 50 procent. Dva z kluků v práci měli dýchací problémy a několik dní čtyřicítky horečky. Myslím, že 90 procent lidí tuhle nemoc v pohodě zvládne, ale ostatní, kteří mají vážnější průběh, opravdu lituji.

Jako normální chřipku to neberu, je to nemoc, kterou neznáme a nevíme, jaké následky to v nás může zanechat. Jsem rád, že to nechytila rodina a hlavně rodiče, kteří na tom nejsou zdravotně dobře a určitě by to nebylo v pohodě, kdyby onemocněli.

Zaráží mě ta kvanta „odborníků“ na něco, co vlastně nikdo nezná. Nikdo se s tím ještě nesetkal a nevíme, co to udělá v příštích letech. Také mě zarážejí komentáře lidí, že to nic není. Možná proto, že se jich to ještě nedotklo, a kdyby nemoc náhodou chytil někdo jejich blízký, budou udivení. Nejvíce asi, pokud by jim někdo na COVID–19 zemřel, protože i to se mým dvěma přátelům stalo. Oba byli sice starší lidé, ale neměli před tím žádné vážnější zdravotní komplikace.

Nikomu to nepřeji a jsem opravdu rád, že jsem si tím v mé rodině prošel jen já. Co se mi nelíbí, je chaotická celková situace, kterou stát absolutně nezvládá. V mém případě hygiena ani nevolala a moje lékařka rozhodla, kdy se mám vrátit do práce, aniž bych podstoupil další kontrolní test. U těch navíc není jistota správného vyhodnocení.

Darina Kováčová, starostka Jirkova: Prošla jsem onemocněním od 8. do 22. října, pozitivní test jsem měla 13. října. Nakazila jsem se nejspíš v práci, ale přítel ani rodina ode mě naštěstí koronavir nechytili. Měla jsem lehký průběh — zvýšené teploty, únava, rýma, bolest hlavy a následně ztráta čichu a chuti. Vše proběhlo zhruba v rámci jednoho týdne. Byla bych ráda, kdyby všichni dodržovali nařízená opatření, protože ne každý má lehký průběh jako já. Doufám, že se COVIDu–19 co nejdříve zbavíme.