Věřím, že tenhle rok přežijeme. Otázkou je, co bude následující měsíce, říká zakladatel klubu Budík Ota Blail

Iveta Drlíková 2020-12-10 20:25:00

Kvůli plošné karanténě bojují o přežití už podruhé v letošním roce nejenom podnikatelé, ale i řada spolků a neziskových organizací, které nefungují pouze nárazově, ale celoročně, a navíc v pronajatých prostorách. V Žatci k takovým patří čajová, kulturní a vzdělávací klub Budík sídlící na Hošťálkově náměstí. Vznikl před pěti lety a kromě velmi příjemného klubového prostoru pro setkávání lidí podobného naturelu se zabývá mnoha dalšími činnostmi například pořádáním koncertů, besed, přednášek a workshopů. Další odnoží jejich spolkové činnosti je kroužek programování pro děti Baltík a na něj navázaný letní příměstský tábor. Budík není zahleděný sám do sebe, spolupracuje i s dalšími organizátory. Často tak vznikne netradiční propojení, jako třeba letos v srpnu, kdy na terásce před klubem zněly naživo indické hudební nástroje a po nich jazzové a taneční melodie, a kdy se v hledišti sešli posluchači opravdu napříč generacemi. Díky nadšencům ze spolku to na náměstí za radnicí alespoň občas žije a zamíří sem i lidé, které jinak nezávislá kulturní scéna míjí, natož návštěva strnulého koutu žateckého centra. Jak teď fungují, když od poloviny října museli klub zavřít, a zda přežijí covidový rok 2020, jsme se zeptali velkého srdcaře a zakladatele Budíku, Oty Blaila.

Vaše kulturní, čajové a vzdělávací centrum se od října proměnilo v obchod. Proč jste změnili svoji činnost? Může za to hlavně covid?

Je to tak. Upřesnil bych, že jsme činnost spíše rozšířili - klub nezaniká, jen nyní fungovat nesmí, ale nájem a ostatní náklady běží dál beze změny, takže byly jen dvě možnosti: ukončit nájem a aktivity klubu Budík, nebo využít toho, že spolek má živnostenské oprávnění i pro maloobchod, a nabízet rozšířený sortiment klubu ve formě, kterou jsme nazvali „Budikrámek“. Tento záměr jsme samozřejmě pečlivě ověřili jak na hygieně, tak na Živnostenském úřadě a na obou místech nám potvrdili, že je to v pořádku. Vnímáme tak paradoxně covid i jako příležitost právě pro toto rozšíření, neboť umožňuje dostat do města sortiment, který jsme si sem přáli přinést, ale v klubovém režimu to příliš nefungovalo.

Jak prodej ve vašem obchůdku vlastně funguje?

Celý projekt Budíku je nadšenecká aktivita, takže závislá zejména na volném čase mém a mých dvou kolegyň ze spolku, které se věnují hlavně kroužkům programování a robotiky pro školáky. Z toho důvodu funguje Budikrámek trochu atypicky. Páteří jeho činnosti jsou objednávky lidí přes internet (e-mail, Facebook), které si posléze chodí vyzvedávat v tzv. výdejních hodinách. Do toho ale občas přijdou i lidé spontánně, takže se snažíme otevírací dobu nějak ukotvit alespoň do dvou pravidelných odpolední týdně. Někdy vyjde i víckrát - o tom vždy informujeme fandy na Facebooku Budikrámku i klubu Budík. Celkově však přichází lidí zatím velmi málo. Tato část města po dekády trpí malým zájmem občanů i radnice; mírně se to lepší až poslední rok, dva (například vybudováním předzahrádek), a je tedy ekonomicky téměř impotentní, o čemž se přesvědčujeme již pět let s klubem Budík. Měli jsme dokonce po dva roky stálé zaměstnankyně přes úřad práce, takže otevírací doba byla kromě nedělí každý den od rána do večera, ale s minimálním efektem.

Co za sortiment nabízíte?

Stejně jako v klubu Budík je to sortiment s důrazem na „srdcařství“ výrobců, kvalitu surovin, výrobních postupů, určitou unikátnost, lokálnost, šetrnost vůči přírodě a další vlastnosti, které se tímto snažíme propagovat. Nevychází nám sice aplikovat všechna tato kritéria na veškeré naše zboží, ale snažíme se a určitě u nás nelze koupit věci, se kterými bychom neměli osobní pozitivní zkušenost a nebyli přesvědčení o jejich kvalitě. Pokud mám být konkrétnější, pak nabízíme například kvalitní sypané čaje, výborná vína z Vičic u Nechranic, exkluzivní kávu od malé rodinné firmy ze Salvadoru, chemie prosté ovocné koncentráty a kvašené limonády, cidery z Polabí, řemeslné pivo z Litoměřicka, výtečnou chilli produkci z Brna, bylinné směsi žatecké výroby, ale také třeba vykuřovací směsi a kadidla z Ománu, Etiopie a dalších zemí či rukodělné šperky z přírodnin. Některé naše zboží se sice může zdát poněkud dražší, než standardní výrobky podobného typu, ale jednak je to vyváženo onou kvalitou a jednak to vnímáme tak, že koupí si lidé nejen zpestřují své spižírny, ale také právě vědomě podporují udržitelnost klubu a jeho aktivit.

Budík provozujete na spolkové a dobrovolnické bázi. Dosáhne teď vaše organizace vůbec na nějakou státní pomoc?

To je velká mrzutost. Spolky s vedlejší hospodářskou činností nebyly doposud zahrnuty do žádné z forem státních kompenzací. Při jarní vlně jsme tak neměli šanci vůbec, nyní se zdá být určitou nadějí program Covid - nájemné 2, kde jsme na doporučení úřadů zkusili podat žádost a jsme velmi napjatí, jak to dopadne. Jinou podporu zatím nemáme, tedy samozřejmě kromě mnohdy opravdu nadstandardních (a nadstandardně zaokrouhlených nákupů od lidí, kteří nám fandí. Být jich více, bylo by to zdaleka nejlepší, nemuseli bychom se spoléhat na stát, klub by si lidé udrželi svépomocí a měli bychom o jednu obří starost méně. Ale krámek začíná, tak věříme, že hlavně kolem Vánoc by sháňka po zajímavých dárcích mohla mít pro naši udržitelnost větší efekt.

A jak jste přežili pozastavení činnosti během první vlny šíření koronaviru?

Jarní vlnu jsme zvládli jednak díky dříve vytvořeným rezervám a také díky letos vyššímu příspěvku na činnost od Komunitního plánování, jehož jsme s charakterem našich aktivit součástí. Nejprve jsme měli radost, že trochu vylepšíme technické vybavení klubu pro naše zejména hudební akce, ale pak přišel covid a téměř vše šlo do nákladů na provoz, které samozřejmě zůstaly. Ještě musím zmínit velice vstřícný přístup Nadace Tesco, která nám přispěla na jednu plánovanou akci. Kvůli kovidu jsme ji ale museli zrušit a oni sami od sebe nabídli, abychom příspěvek použili na naši udržitelnost - díky tomu tu vlastně ještě jsme. To je dle mě velice příkladné jednání, a chtěl bych jej tímto s poklonou vyzdvihnout.

Kolik akcí jste stihli letos uspořádat?

Bylo to sice méně než jiné roky, ale zase ne o tolik - zejména díky tomu, že v červnu a září, tedy hlavních měsících našich venkovních akcí, přišlo rozvolnění. Svou roli také sehrál fakt, že, bohužel, dlouhodobě zoufale nízký rozpočet Kulturní komise neumožnil, abychom dostali podporu pro více akcí. Realizovali jsme takto několik koncertů, se štěstím i šestý ročník Pestrofestu, již tradiční akci pro děti Hošťálkohraní, podíleli jsme se též na „Dočesné jinak“, a nyní se snažíme stihnout do konce roku co nejvíc akcí vzdělávacího charakteru, samozřejmě online.

Co vlastně všechno pod hlavičkou Budíku probíhá v Žatci v průběhu celého roku?

Pokud vezmu oblast činností pro školáky, tak jsou to zmíněné kroužky programování v Baltíku a robotiky a s nimi související příměstské tábory. V samotném klubu a před ním na městské předzahrádce pak probíhají koncerty, workshopy, besedy, společné akce více organizací (např. Putování, Žatecké dvorky aj.), dále literární akce Noc literatury, též zmíněné Hošťálkohraní (akce s tvořením, divadlem a hudbou pro děti) a různé další spontánní nápady. Hlavní naší akcí je pak každoroční Pestrofest, ten byl několik ročníků na profesionálním pódiu, letos však nebylo dost peněz, tak se odehrál v menší variantě opět na předzahrádce. Dělávali jsme třeba i bleší trhy a celkově širší spektrum akcí, ale v současnosti pohltí spoustu času a sil právě snaha o samotnou udržitelnost. I tak máme na kontě za pět let fungování kolem stovky akcí rozličného charakteru, témat a velikosti.

S jakou vizí jste Budík před lety otevírali a jak dlouho už na Hošťálkově náměstí váš klub funguje?

Vize vlastně vychází z názvu: probudit a oživit veřejný prostor, zejména tedy v centru, skrze vlastní akce, ale hlavně, v ideálním případě, rozvíjet klub jako zázemí pro nápady obyvatel města. Byla určitá víra, že město by projekt mohlo vnímat jako, jak my říkáme, „své ruce v ulicích“, tedy příležitost realizovat skrze něj některé své strategické záměry (zejm. právě oživování centra a zpestřování života obyvatel) a celkově že se tu probudí občanský segment využívající nejen dramaturgii naši vlastní, ale především přinášející právě vlastní vize. A jak jsem již uvedl, fungujeme již pátým rokem, až je neuvěřitelné, že se nám tam opravdu stále daří přežívat, ale vždycky, když je nejhůř, přijde nějaká vzpruha, která nám životnost prodlouží. Patrně upřímně prováděným činnostem „nebesa“ přejí.

Jaká je vaše cílová skupina?

Je prakticky nevymezená. Přichází k nám lidé všeho věku, vzdělání, přesvědčení, původu, ba i vyznání. Ale převažují, byť ne o mnoho, spíše lidé mladšího věku, s otevřenou hlavou, svobodnou myslí a kreativní duší. A také poměrně dost turistů, kteří bývají z atypického stylu našeho klubu většinou dosti nadšení, a také jsme prý mnohdy jediné místo na náměstí, kde se dá v podvečerních a večerních hodinách sehnat drink.

Myslíte, že Budík přežije rok 2020?

To uvidíme po inventuře (smích). Ne, vážně, pokud vyjde covid nájemné, tak v přežití roku věřím, otázkou je spíš, co bude měsíce následující. Není už moc kde brát, všechny dřívější zdroje mají nyní na každém prstě deset projektů k zachraňování a řada z nich je samozřejmě mnohem důležitějších. Snažíme se hledat další zdroje, přesněji řečeno zájemce o podpoření takového typu aktivit. Stojíme totiž hlavně o podporu vycházející z vnitřní motivace donora, aby i on byl rád, že může podpořit aktivitu, která je mu sympatická, a šlo tak o oboustranně vítaný akt, nikoli o žadonění o peníze. Tím si samozřejmě situaci trochu komplikujeme, ale ten „komunitnotvorný“ rozměr je pro nás důležitý. Zmíněné příspěvky od komisí či Komunitního plánování v tomto smyslu vnímáme trochu jinak - zde totiž svou činností přímo naplňujeme určité kapitoly strategických dokumentů města, čili tady jde spíše o jakousi symbiózu, kdy nám město poskytuje alespoň část prostředků nutných pro realizaci jeho zájmů. Zde se primárně jedné o oživování městského centra, udržování zařízení pro mladé lidi a veřejné akce - ty financujeme z příspěvků kompletně. V přežití tedy věřím, musím, je to obrovský požírač času, zatím s mimořádnou podporou a tolerancí ze strany mé rodiny, a kdybych věřit přestal, musel bych s tím okamžitě skončit. Má tvrdohlavost tedy předurčuje, že konec nastane až se zaplacením nájemného poslední budíkovou korunou.

Děkuji za odpovědi a přeji, ať Budík „drnčí“ i nadále. Iveta Drlíková

Komentáře

Nabídky práce

ŽATEC, DĚLNÍK NA DRCENÍ, MLETÍ PLASTŮ

Wastemat s.r.o. Žatec přijme DĚLNÍKA NA DRCENÍ, MLETÍ PLASTŮ. TEL.: 728880155. EMAIL: wastemat@seznam.cz
Tel.: 728880155
E-mail: wastemat@seznam.cz


VÝKUPČÍ DRUHOTNÝCH SUROVIN, ŽATEC

Wastemat s.r.o. Žatec přijme výkupčího druhotných surovin.TEL: 728880155; EMAIL: wastemat@seznam.cz
Tel.: 728880155
E-mail: wastemat@seznam.cz


Hledáte práci v Žatci?

Základní umělecká škola Žatec hledá HOSPODÁŘKU - ROZPOČTÁŘE. Práce na plný úvazek, od 1.8.2021. Požadavky: minimálně střední vzdělání ekonomického směru, znalost MS Office (Word, Excell, Outlook), orientace v účetní, mzdové a daňové oblasti. Nabízíme: příspěvek na stravování, 5 týdnů dovolené, možnost dalšího vzdělávání a příjemný kolektiv. Své životopisy zasílejte do 10.5.2021 na email: i.maresova@zuszatec.cz
Kontakt: Irena Marešová
E-mail: i.maresova@zuszatec.cz


OPERÁTOR VÝROBY a SKLADNÍK

Pracovní příležitost v Podbořanech, mzda až 26 500,- Kč! Pracujte u jednoho z nejlepších zaměstnavatelů na Podbořansku! Valeo Podbořany nabírá SKLADNÍKY a OPERÁTORY VÝROBY. Smlouva na neurčito, 28 dní volna, vhodné pro ženy, muže a absolventy, plně hrazené stravenky, práce na 3 směny.
Kontakt: Zdenka Hlavánová
Tel.: 415 232 268
E-mail: zdenka.hlavanova@valeo.com


KUCHAŘ/KA

Restaurace U ŽIDA, Česká 182, Louny hledá kuchaře/ku. Info: uzida@restauraceuzida.cz; tel.: 603193198.
Tel.: 603193198
E-mail: uzida@restauraceuzida.cz

Poslední videa

Očkovací centrum v Podbořanech

Ve čtvrtek 1. dubna se začalo očkovat - MUDr. Nabbout a sestřička při práci - pacient z Rakovníka.

Přehrát video
Místo, kde hodil útočník kámen do vlaku

Místo, kde hodil útočník kámen do vlaku

Přehrát video