Nejlepší kočárky jsou od popelnic, říká s úsměvem sběratelka dětských kočárků Jana Holštajnová z Klučku

Hedvika Mašková 2021-02-18 13:30:00

Sběratelství je o vášni a emocích. Zápal pro sbírku starých kočárků si vypěstovala i Jana Holštajnová z Klučku. Společně se svým manželem Pavlem renovují a navrací lesk retro kočárkům ze 30. až 90. let. Nádherné kousky ze sbírky Jany Holštajnové jste dokonce mohli již několikrát vidět na výstavách putujících naším okresem a v tomto roce by snad již měla vzniknout také stálá expozice v Klučku. Od kdy se paní Holštajnová sbírání kočárků věnuje, jak dlouho zabere dát nalezený starý kočárek do původního stavu a kde se vlastně staré dětské kočárky shánějí? O tom jsme si povídali s manželi Holštajnovými.

    • Vím o vás, že jste vášnivou sběratelkou a máte doma již slušnou sbírku. Prozraďte, co všechno se v ní skrývá?

Jana: Všemožné poklady (smích). Zejména kočárky ze 30. až 90. let. Ty miluji!

    • Ale ve vaší sbírce nejsou jen kočárky. Zahlédla jsem i hračky…

Jana: Sbírám i další věci, ale vše se musí vždy točit jen kolem kočárků, tedy panenky s šatičkami, peřinky, zavinovačky, chrastítka, dudlíky,… To vše potřebuji, abych měla kočárky kompletní.



Kromě dětských kočárků se ve sbírce paní Jany Holštajnové nacházejí také panenky, chrastítka, dudlíky, zavinovačky a další poklady.

    • Od kdy se sbírání kočárků věnujete?

Jana: Někdy od roku 2011. V tomto roce, kdy bylo výročí obce, Základní a mateřská škola v Liběšicích uspořádala výstavu a já na ni dodala dva kočárky.

Pavel: Žena se sbírání věnuje odmalička, když vozila kočárky sousedkám (smích).

    • Vášeň v kočárcích máte již tedy od dětství…

Jana: Ano, od dětství. Mám dokonce fotku, kde jsem se svým prvním kočárkem, který jsem jako malá dostala. A od té doby mě to nepustilo (smích).

    • A máte ještě onen kočárek?

Jana: To nemám, ale mám šatičky, které jsem měla na sobě, když mě s kočárkem fotili.

    • Co bylo tím impulsem pro začátek vaší sbírky? Jaká věc se jako první ve sbírce objevila?

Jana: V roce 2004 se mi narodil syn a už jsem si s myšlenkou pohrávala. Sehnala jsem si kočárek, který byl dělaný na zakázku. Pocházel z dílny Daniely Pilipové, která vyrobila dokonce i kočárek pro arabského šejka ve zlatě s porcelánovou rukojetí. Vždy se mi líbily retro kočárky. Ona právě košatiny a další historické kočárky vyráběla.

    • Nešlo ale o historické kousky ale o nové…

Jana: Ano, byl nový. Pak jsem si ale sehnala retro kočárek, ve kterém jsme malého vozili. Začala jsem si dávat sbírku do kupy. Pak jsme se však pár kousků zbavili.

    • Na zakázku dělaný kočárek stále máte?

Jana: Ten mám. Byl i na výstavách a vždy se moc líbil. Je to kočárek jak pro Addamsovu rodinu (smích).

Pavel: On je totiž černý.

Jana: Je šedočerný. Měl černé peřinky, ale ty jsem sundala a nahradila je bílými.

Pavel: Byly na něm i volány a černé mašle.

Jana: To jsem ale všechno sundala (smích).

Sběrné soboty a internetové aukce

    • Kde se vlastně shánějí staré kočárky?
Jana: Nejlepší kočárky jsou od popelnic (smích). I tam odtud kočárky máme (smích).

    • Takže když jsou sběrné soboty, sednete do auta, zapřáhnete přívěs a objíždíte region?

Jana: No, měli jsme jednou o sběrnou sobotu hromadu krámů u našeho domu, přijel sem chlap a vybíral si železo. Na svém autě měl starý kočárek, tak jsem mu ho hned rvala z auta (smích). Vyměnili jsme kus za kus.

    • Stalo se vám, že jste při těchto příležitostech objevila nějaký pěkný kousek?

Jana: Taky se mi to stalo. Nějaké jsem za pár korun sehnala na Bazoši nebo na Aukru.

Pavel: Jeden můj kamarád, který jezdí autobusem na trase Žatec – Praha, tak v Drahomyšli viděl vyhozený kočárek a hned mi volal.

Jana: Jo, říkal, že je tam pěkný kočárek, který se mi bude určitě líbit.

    • Je hezké, že vás manžel takto podporuje. Myslela jsem, že spíš nadává, že už mu domů žádný kočárek vozit nemáte…

Pavel: Říkám, že už toho máme doma hodně. Jen v chodbě je zaparkováno šest kočárů! Už to není kam dávat. Náhradní díly na kočárky se pak válí na zahradě. Dříve jsme dokonce měly doma všechny kočárky.

Jana: Ano, měly jsme je v obýváku, v pokoji, na verandě,...

    • Kočárky zaberou spoustu místa. Nejsou zrovna nejskladnější…

Jana: Byly už naskládány na hromadě, čímž hodně trpěly a já s nimi. Uvítala jsem proto nabídku volného prostoru, od pana starosty Valenty.

    • Nosí vám staré kočárky i sami lidé, když třeba doma vyklízejí a najdou nějaký pěkný kousek, co by se vám mohl hodit?

Jana: Ano, nosí. Kolikrát domu přijedu a před vraty už mi stojí postýlka nebo kočárek (smích). Ani nevím, od koho věci jsou.

    • Necháváte si všechno nebo se některé kočárky už nedají zachránit a vyhodíte je?

Jana: My s manželem hodně zachraňujeme. Z kočárku se dají vybrat i náhradní díly.

Několik dnů práce

    • Většinou se kočárky asi nenachází v perfektním stavu...

Pavel: Dokud drží chrom, je to dobrý. Když ale sleze, tak začne konstrukce rezavět. Pokud však není děravá a sežraná jako papír, dá se zachránit.

    • Kolik času například zabere takové restaurace jednoho kočárku?

Jana: Jeden kočárek zabere třeba čtrnáct dní práce.

    • Restaurujete je sami nebo vám někdo pomáhá?

Pavel: Konstrukci, blatníky, kolečka necháváme vždy opískovat.

Jana: To by byla jinak šílená práce.

Pavel: Když je konstrukce opískovaná, já ji stříknu barvou a manželka opraví čalounění.

Jana: Z koženky ušiji slídu a boudu.

Pavel: Hlavně se snaží vše dělat původní. Někteří lidé totiž dělají vše kompletně nové.

Jana: Snažím se zachovávat původní materiál.

    • Stává se, že vám například chybí nějaká důležitá součástka na kočárku? Vyrobíte ji nebo ji pracně sháníte?

Pavel: Je jednodušší, že se dnes staré nýty, které se musí roztlouct kladivem, vyrábějí. Křídlovky jsou také dneska k sehnání. Většinou jsou to obyčejné šrouby.

Jana: Křídlové matice hlavně chybí u proutěných kočárků.

Pavel: Nějaké speciální součástky si může, když je člověk šikovnej, sám vyrobit.

Jana: A manžel je moc šikovnej! Spraví a doplní vše, co je potřeba.

Pavel: Není na tom nic složitého. U starých kočárků jsou jednoduché konstrukce. Spodek je stlučen z dřevěných prkýnek, takže když je nějaké uhnilé, dá se lehce nahradit. Konstrukce je pak spojena nýty a šrouby.

Liberta, Stegner, Zekiwa

    • Který typ či značka kočárků se vám, paní Holštajnová, líbí nejvíce?

Jana: Mám ráda kočárky Liberta ze 70. letech, takové ty na vysokých kolech. Ty jsou moje srdcovka. Kočárky Stegner jsem měla na děti, takže to je taky srdcovka a ještě se mi líbí kočárky od značky Zekiwa. Jeden jsem měla na dceru. Jinak košatiny jsou hezké, každému se líbí, ale já mám raději prošívané kočárky.

Jedním z kousků ze sbírky paní Jany Holštajnové je tato okénková Zekiwa ze 70. let dovezená z východního Německa.

    • A máte ve sbírce třeba i kočárky na dvojčata?

Jana: Mám pět kočárků na dvojčata. Jeden je dokonce z 60. let.

    • Vyráběly se i na trojčata a další vícerčata?

Pavel: Dělaly. I na čtyřčata a trojčata.

Jana: Na internetu najdete i starý prošívaný kočárek na čtyřčata. Měla jsem jednou dokonce možnost mít kočárek na trojčata, ale prošvihla jsem ho. Paní ho nabízela, ale než jsem se ji ozvala, tak ho mezitím vyhodila.

    • Máte ve své sbírce také kočárky pro panenky?

Jana: Ano, také mám. Raději mám ale kočárky na děti.

    • Jak je to s chrastítky a dětskými hračkami, které máte také ve svých sbírkách? Shání se snadno nebo je jich nedostatek?

Jana: Musí se hledat. Někdy jsem narazila dokonce na chrastítka, které byly ještě zabalené s cenovkami. Mám hračku a kočár po manželovi a po sobě hračku. Po svých dětech mám i oblečení, hračky, dudlíky a jiné věci.

Víte co, ono to jde ke mně nějak samo. Kdybych chtěla asi sbírat něco jiného, tak to ke mně nepřijde. Vždyť my jsme se nastěhovali dokonce do domku, kde dříve bydleli Kočárkovi!

    • Dovolila jste například svým dětem, když bývaly menší, že si mohou se starými hračkami hrát?

Jana: Jen když byly opravdu hodně malé. Když s nimi začaly bouchat o zem, tak jsem jim je sebrala.

    • A je nějaký kočárek, který vám ve sbírce chybí? Toužíte po nějakém?

Jana: Kdybych dostala kočárek Silver Cross, tak bych se vůbec nezlobila (smích).

    • Jsou u nás tyto kočárky vůbec k sehnání?

Jana: Dají se sehnat, ale ten si pořídím asi až v době, kdy nebudeme mít do čeho investovat (smích).

    • Kolik takový kočárek stojí?

Jana: Třeba dvacet i třicet tisíc. Viděla jsem ale i za dvanáct tisíc. Jde ale o to, jak je starý a v jakém je stavu.

Žádný byznys

    • Stává se vám, že vám volají lidí, že mají doma starý kočárek a chtěli by ho od vás jen opravit?

Jana: Stává se to, ale mě osobně se nechce.

    • Nechcete si z restaurování kočárků udělat byznys?

Pavel: Byznys určitě ne!

Jana: Víte co, ta práce se nedá zaplatit!

    • Takže jste nikdy ani nalezený poškozený kočárek neopravili a nevystavili třeba na internet k prodeji?

Pavel: To vůbec ne!

Jana: Jsem na facebooku v různých skupinách a jsou tam ženské, které renovují kočárky a pak je prodávají. Já to tak ale nechci.

Hodně svých kočárků mi darovali i lidé z vesnice. Když jsem dělala výstavu na pouti, tak jsem obešla lidi z Liběšic i z Klučku, kteří mi dali kočárky a já jsem je vypucovala a vystavila. Nemůžu přeci udělat, že kočárek dostanu a pak prodám.

    • Kde všude vlastně mohli lidé vaší sbírku kočárků vidět?

Jana: První dva kočárky jsem měla vystavené ve škole v Liběšicích, to mě nakoplo! Pak jsem vystavovala na pouti, pak se kočárky převážely do Krásného Dvora, z toho jely do Mostu do muzea, potom do Stekníku na zámek a nějaká část do Jimlína, kde měla také velký úspěch.

Pavel: Pak si měla výstavu ještě na zámku ve Valči.

Jana. Ano, ve Valči taky byly. V Žatci jsem vystavovala v Galerii Sladovna pro Klokánek. Takovou výstavu bych si chtěla určitě ještě jednou zopakovat. A ještě bych s nimi někam ráda vyrazila, třeba i do ciziny.

    • Jsou některé vaše kousky ve stálých výstavách v republice? V nějakých dlouhodobých zápůjčkách?

Jana: S Jimlínem jsme se tenkrát domlouvali. Nebráním se tomu, kdyby někdo chtěl kočárky zapůjčit do výstavy, do které by se hodily. Nepůjčila bych je ale někomu, koho vůbec neznám nebo nějaké instituci, která nemá se zacházením s historickými předměty zkušenosti.

Jinak půjčuji kočárky Liberty babičkám a maminkám na ježdění nebo na focení.

    • Myslíte si, že dříve byly kočárky lepší než ty, které se prodávají teď?

Jana: No jasně! O tom žádná! Víc vydrží a pérují.

Pavel: Některé dnešní kočárky jsou z plastu, který praská.

Jde o vzpomínky

    • Kolik například stály staré kočárky ve své době? Zřejmě si je nemohl dovolit každý...

Jana: Třeba moje teta říkala, že když měli kočár, tak šel od jednoho dítěte k druhému. A hlavně dříve nebyly! Když mi lidé kočárky darují, tak říkají, že na něj čekali a nemohli ho vůbec sehnat. Byla to drahá záležitost.

Já nejsem znalcem historie a všech značek kočárků. Mě hlavně baví, že lidi přijdou a zavzpomínají, že v určitém kočárku vozili své děti. Nepotřebuji mít ve sbírce jeden typ kočárku ve všech barvách nebo všechny kočárky od jedné značky. Nehoním se za tím, aby mi kočárky do sbírky přesně pasovaly. Spíše, aby si lidi zavzpomínali, jak třeba kdysi jeli pro kočárek do Německa (smích).

    • A pátráte po kořenech kočárků, které máte ve sbírce? Víte třeba, kdo se v nich vozil?

Jana: Ano, já si dělám cedulky a vím, kdo se v kterém kočárku vozil. Zejména mám přehled o kočárcích od místních obyvatel. Snažím se to ale zjistit i o kočárcích, které jsou zdaleka.

Stálá expozice

    • Doslechla jsem se, že byste rádi v Klučku vytvořili stálou expozici starých kočárků…

Jana: Ano, plánujeme takové menší muzeum, ale pořád nám chybí čas. Do jara bych chtěla zvládnout potřebné zednické práce v prostorech, kde výstava vznikne a už bychom snad mohli přivítat první návštěvníky. Také uvidíme, jak se bude vyvíjet současná situace a co nám dovolí. Už si ale připravuji věci – peru, žehlím, oprašuji a třídím si panenky. Připravuji kočárky na výročí 100 let liběšické školy.

    • Plánujete svou stálou expozici po nějaké určité době vždy přetvářet?

Jana: Ano, chtěla bych výstavu stále obměňovat, aby nebyla pořád stejná. Ráda bych, aby byly výstavy zajímavé. Ještě přemýšlím, zda budu vystavovat třeba jen kočárky jedné barvy nebo jedné značky. Uvidím.

Děkuji za rozhovor.
Hedvika Mašková

Komentáře

Nabídky práce

MISTR/TECHNOLOG, OPERÁTOR CNC-KOVO, OPERÁTOR EDM-DRÁTOVKY, OPERÁTOR EDM-HLOUBIČKY, NÁSTROJAŘ-RUČNÍ, PROGRAMÁTOR pro CAM

Volné pracovní místo - Vroutek, plat 30-50 tisíc. Firma Abuko s.r.o. přijme zaměstnance na pozice MISTR/TECHNOLOG, OPERÁTOR CNC-KOVO, OPERÁTOR EDM-DRÁTOVKY, OPERÁTOR EDM-HLOUBIČKY, NÁSTROJAŘ-RUČNÍ, PROGRAMÁTOR pro CAM. Vzdělání minimálně SOU, zkušenosti v oboru kovoobrábění nebo nástrojař, manuální zručnost. Náplň práce: Obsluha strojů, kontrola odvedené práce, montáž a sestavování funkčních celků.
Tel.: 724 358 612
E-mail: info@abuko.cz


STROJNÍ ZÁMEČNÍK, SKLADNÍK, OPERÁTOR CNC

Chmelařství, družstvo Žatec nabírá zaměstnance. Kompletní nabídku prací najdete po kliknutí na odkaz.
Kontakt: Ing. Milan Vlček
Tel.: 415 733 207
E-mail: prace@chmelarstvi.cz


MZDOVÁ ÚČETNÍ

Pracovní nabídka na pozici Účetní - Žatec. Pavel Dvorský, poradenství v oblasti daní, vedení účetnictví přijme MZDOVOU ÚČETNÍ. Minimální mzdová praxe 3 roky. Nabídky doplněné životopisem zašlete na uvedený email.
E-mail: pavel@paveldvorsky.cz


STROJNÍK

Pracovní nabídka v Žatci s dobrým platovým ohodnocením, řadou prémií a 13. platem! HANZL ELEKTROMONTÁŽE, s.r.o. přijme zaměstnance na pozici STROJNÍK - OBSLUHA STAVEBNÍCH STROJŮ. Pozice zahrnuje nákladní automobil MAN kontejner, Tatra jeřáb AD20, smykový nakladač na stavbě, běžné opravy a údržby stroje. Požadujeme: ŘP sk. C, profesní průkaz, časovou flexibilitu a schopnost pracovat v kolektivu, praxe strojníka vítána. NÁSTUP DLE DOHODY. Nabízíme smlouvu na neurčito, jednosměnný provoz, dobré platové podmínky, prémie, 13. plat, příspěvky na penzijní připojištění, příplatky za práci o víkendu.
Tel.: 774 234 007
E-mail: montaze.elektro@email.cz


PEČOVATEL/KA A PRACOVNÍK/CE VÝCHOVNĚ NEPEDAGOGICKÝCH ČINNOSTÍ

Pracovní příležitosti v Žatci! Domov pro seniory v Žatci hledá do svého týmu PEČOVATELE/PEČOVATELKU na dobu určitou do směnného provozu. Podmínkou je dokončený kurz PSS a trestí bezúhonnost, praxe výhodou. Dále PRACOVNÍKA/PRACOVNICI VÝCHOVNĚ NEPEDAGOGICKÝCH ČINNOSTÍ (ERGO). Podmínkou je minimálně středoškolské vzdělání, vítáno vzdělání v oboru ergoterapie. Přihlášky formou životopisu zasílejte do 26. 2. na uvedený e-mail nebo doručte na adresu: Domov pro seniory, Šafaříkova 852, 438 01 Žatec.
E-mail: antoni@dpszatec.cz

Poslední videa

Hravá katecheze na faře Podbořany :-)

Děti si spolu s učitelkou hudby Hanou Řeřichovou, která zavítala na hodinu, zahrály hru Hádej, kdo jsem!

Přehrát video
Stavění sněhuláka v Žatci - 14. ledna ráno napadl sníh

Odpoledne už nebylo tak bílo, ale radost děti měly. Vašek s maminkou stavěl sněhuláka :-)

Přehrát video