Pavla ze Žatce zasáhla ve 49 letech mrtvice a zůstal zcela ochrnutý. Rodině by moc pomohlo speciálně upravené auto

Hedvika Mašková 2021-09-24 10:00:00

Mrtvice zasáhne do života nejen pacientovi, ale také celé rodině. Doslova ze dne na den se obrátí život úplně naruby a vyrovnání se s následky je velice těžké. Nelehké jsou poslední dva roky rovněž pro paní Alenu Vohánkovou, jejíhož partnera, se kterým žije již jedenáct let, zasáhla cévní mozková příhoda a zůstal zcela ochrnutý. Rozhodla se proto založit sbírku a oslovit všechny dobrosrdečné lidi, kteří by jí i její devítileté dcerce Márince pomohli vrátit život alespoň trochu do normálu díky speciálně upravenému automobilu.

    • Paní Vohánková, mohla byste v krátkosti představit vaši rodinu?

Naši rodinu tvořím já, můj partner Pavel a naše dcera Márinka, které je devět let a chodí na Základní školu Petra Bezruče v Žatci.

    • Vašeho partnera Pavla však zasáhla mrtvice a zůstal zcela ochrnutý. Kdy k této nešťastné události došlo a kolik bylo v té době Pavlovi let?

Stalo se to v říjnu roku 2019, kdy bylo Pavlovi 49 let.

,,Příznaky nerozpoznali ani doktoři“

    • Je důležité rozpoznat příznaky a rychle jednat, mrtvice totiž není otázkou věku, ale může zasáhnout kohokoli z nás… Jak jste vytušila, že s ním není něco v pořádku?

Příznaky zpočátku nerozpoznali ani doktoři. Prý většinou v tomto nízkém věku dané symptomy nepřisuzují mrtvici.

Pavel nebýval nikdy nemocný, nikdy neměl nic zlomeného, ani nebyl na operaci a netrpěl na vysoký tlak. Byl zcela zdráv.

Pamatuji si, že celé to začalo, když Pavla pobolívaly zuby. Objednala jsem ho proto k zubaři na vyšetření. To bylo někdy v září roku 2019. Potom si začal stěžovat, že ho bolí hlava. Seděl doma na gauči a ještě si i měřil teplotu a měl ji mírně zvýšenou. Znáte ale chlapi, jací jsou bolístky, takže jsem nad tím mávla rukou. Nicméně přišel víkend a já jela s kamarádkou a dcerou na výlet do Krásného Dvora, Pavel s námi jet nechtěl, že mu není dobře. Přišlo mi to u něj divné, protože vždycky s námi rád jezdil a trávil čas raději venku než doma. Vrátily jsme se s dcerou k večeru a Pavel najednou špatně mluvil a zadrhával. Odvezla jsem ho proto do Chomutova, kde ho hospitalizovali na neurologii. Po veškerých vyšetřeních mi bylo řečeno, že proběhla takzvaná TIA (tranzitorní ischemická ataka).

    • Jak dlouho byl v nemocnici hospitalizován?

Strávil tam čtyři dny a ve čtvrtek 10. října ho propustili. Cítil se mnohem lépe a už druhý den chtěl jít do práce. Ale další den se probudil a kulhal, přestala ho poslouchat pravá strana těla. Pavel pořád říkal, že je to dobrý a že je to tím, že už není na kapačkách a musí se srovnat. Já ho ale chtěla odvézt zpátky do nemocnice a nedalo mi to, tak jsem zavolala neurologovi. Dle lékaře jsem měla pokračovat v dávkování léků, co mu předepsali a kdyby se to zhoršilo, měla jsem zavolat záchranku. Celý den se snažil Pavel vše rozhýbat a dařilo se mu to. Hýbal rukama, nohama, mluvil, nezadrhával se. Pravidelně jsem mu měřila tlak a vše se zdálo být v pořádku. Večer se najednou začal strašně moc potit a přestal úplně mluvit. Neváhala jsem a zavolala záchranku.

,,Stav se výrazně zhoršoval“

    • Co následovalo?

Odvezli ho zpět na neurologii, kde mu dělali nespočet vyšetření. Jenže jeho stav se výrazně zhoršoval. Lékaři to nedokázali zastavit a Pavel skončil na oddělení ARO s respiračním selháním a v umělém spánku.

První informace od lékařů byla, že se nachází v takzvaném vegetativním stavu, ale když jsem mu ukázala fotku naší dcery, projevil výrazné emoce a plakal. Znám ho, znám jeho reakce a jsem přesvědčená, že vnímá, ví a slyší vše, ale nemůže mi odpovědět ani se hýbat. Na neurologii strávil necelé dva měsíce a 26. listopadu 2019 byl převezen do Ostrova na oddělení DIOP (dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče).

    • A tam došlo k nějakému zlepšení?

Pavel začal komunikovat nejprve mrkáním a poté také kýváním hlavy. Vnímal a věděl úplně všechno. Uměl hodiny, pamatoval si, kdy se kdo narodil, znal adresu,... Také se zbavil tracheostomie.

V DIOPu strávil rok a stále zůstal zcela ochrnutý. Usilovala jsem proto o přeložení do rehabilitačního zařízení, ale odmítali ho přijmout. V té době měl již značné proleženiny a byl odkázán na nepřetržitou péči. Bylo mi však řečeno, že je na tom Pavel zdravotně dobře a může jít na oddělení LDN. To jsem řekla, že v žádném případě a před loňskými Vánocemi jsem se rozhodla vzít Pavla domů. Věřila jsem, že psychika a domácí prostředí udělají hodně.

    • Jak se po rozhodnutí vzít si partnera domů změnil život vám?

Samozřejmě jsem si neuvědomila spoustu věcí. Že už nebudeme moci s dcerou podnikat pro mnohé lidi zcela obyčejné věci, jako například jít si hrát na hřiště nebo jet společně nakoupit.

Začátky byly velmi těžké. Trvalo než jsem se všechno naučila. Hodně mi pomáhala kamarádka Hanka a sestra Marie, především s péčí o Márinku. V prvních měsících bych se jinak nedostala nikam. Také se k nám na Pavla přijela podívat vrchní sestra z DIOPu Michaela Eisenhammerová, která měla velký zájem.

Kvůli Pavlovým proleženinám jsem musela například každé dvě hodiny vstávat a otáčet ho. Vařím mu dodnes domácí stravu, ale také má peg do žaludku na tekutiny, kvůli potížím s polykáním. Rovněž s ním každý den cvičím a není den, kdy by se mu nechtělo. Má obrovské odhodlání.

,,Stále nemluví a nehýbe se“

    • Jaké pokroky za dobu od prodělané mrtvice váš partner udělal?

Dnes už Pavel zvládne sedět pět až šest hodin v křesle bez opěry hlavy, proleženiny se zahojily, přibral, chce chodit ven, avšak stále nemluví a nehýbe se. Komunikuje kýváním hlavy na odpověď ano/ne. Dokonce i dle logopedky, která ho vyšetřila, vnímá vše, bohužel, ale bez možnosti fyzické reakce. Logopedka zjistila, že umí číst a ví, o čem je řeč.

    • Za odborníky ale musíte s partnerem dojíždět, je to tak?

Ano, za klinickou logopedkou dojíždíme do Chomutova a na neurologii také do Chomutova. A k nám domů docházejí zdravotníci z agentury ARNIKA, kteří s Pavlem provádějí rehabilitační cviky. Tímto bych jim chtěla za jejich péči moc a moc poděkovat.

    • Co říkají na aktuální stav vašeho partnera lékaři a jaké jsou jejich prognózy?

Nikdo neví. Prý je to člověk od člověka.


,,Auto nám pomůže“

    • Nedávno jste se rozhodla založit sbírku. Prozraďte, co vás k tomu vedlo a na co byste vybrané peníze chtěla použít?

S možností založení sbírky přišla Pavlova dcera Barbora z prvního manželství, a to ještě v době, kdy byl v nemocnici. Oslovila platformu Donio, přes kterou si lze založit sbírku nebo kampaň. Je však potřeba vědět, kolik peněz a na co přesně je chcete vybírat.

Před tím jsme hlavně potřebovali závěsný systém, abych mohla s Pavlem manipulovat v obývacím pokoji, ložnici a koupelně. Dále jsme potřebovali plošinu, jelikož bydlíme ve třetím patře bez výtahu. Peníze jsme však získali ze státní sociální podpory – úřadu práce. Když se totiž člověku něco stane, stát mu přispěje částkou 850 tisíc korun. My ale peníze vyčerpali, jelikož plošina vyšel na půl milionu korun a závěsný systém na tři sta tisíc.

Sbírka, kterou jsme pro Pavla založili, je určená na nákup speciálně upraveného automobilu, konkrétně Walkswagen caddy maxi v ceně 867 403 korun.

    • K čemu všemu byste auto primárně využívali?

Auto nám pomůže nejen s přepravou na zahradu, kterou máme pronajatou kousek za městem a kde rádi všichni trávíme čas, ale zejména na rehabilitaci, k lékařům a za rodinou. Pavel má totiž bezmála dva metry a s vozíkem se do běžného auta nedostane.

Jelikož bydlíme v Žatci kousek od řeky, nemám potřebnou sílu, abych vozík vytlačila na náměstí natož třeba na polikliniku, kde má Pavel nárok na rehabilitace. Když tedy vyrazíme někam ven, tak maximálně kolem cyklostezky nebo do Podměstí.

    • Jak vám mohou lidé pomoci? Kam a jak lze zasílat peníze?

Na stránce www.donio.cz probíhá sbírka ,,Pomozme Pavlovi, kterého zasáhla mrtvice“, kam lze přispět pomocí platební karty nebo bankovním převodem jakoukoli částkou. Nebo lze poslat peníze na účet, kterou Pavlovi založila společnost Koito, kde před tím dlouhá léta pracoval, ale majitelkou účtu jsem já. Číslo účtu je 1230941020257/0100.

    • Přes platformu Donio to tedy funguje jak?

Sbírka přes Donio je spuštěná na dva měsíce, spustila se 31. srpna. Po šedesáti dnech skončí a budu si moci peníze vybrat.

    • Co kdyby sbírka vynesla více peněz? Víte, na co byste je využili? Je něco, co by vám ještě usnadnilo vaše dny?

Denně s Pavlem cvičím a protahujeme celé tělo, ale kvůli našemu výškovému rozdílu není jednoduché s ním manipulovat. A proto pokud by nějaké peníze přebývaly, půjde zbytek peněz na intenzivní rehabilitaci a elektrický pohon na vozík, jelikož, jak jsem výše zmínila, už i mírný kopec mi dělá problém zvládnout vytlačit.

    • A co když se patřičný obnos peněz vybrat nepodaří? Je možné sbírku prodloužit? Nebo peníze použijete pouze na zmíněné jiné věci?

Pokud by se celá částka nevybrala, chtěla bych oslovit ještě někoho jiného, protože priorita je pro nás v tuto chvíli auto. Jde hlavně o naši dcerku, která přišla o plnohodnotného tátu a byla bych všem vděčná, kdyby nám pomohli vrátit náš život alespoň trochu do normálu.

,,Pavel býval velmi ochotný“

    • Je to první sbírka, která na pomoc vašeho partnera proběhla?

Je to první sbírka, nicméně Koito založilo Pavlovi účet, se kterým disponuji. V prvních dnech mi peníze od společnosti a jeho kolegů z práce hodně pomohly.

Minulý týden jsem se rovněž dozvěděla, že proběhlo rodičovské sdružení na Základní škole Petra Bezruče v Žatci, kam chodí dcera Márinka, a třídní učitelka Marcela Holotová řekla náš příběh na poradě a všichni učitelé s ním seznámili během schůzek rodiče. Chtěla bych jim za to moc poděkovat.

    • Jaký byl váš partner dříve? Co ho bavilo?

Pavel byl velmi akční. Po práci přišel a hned šel s malou ven na hřiště nebo jezdit na kole. Nechtěl prostě sedět doma.

Byl vždycky hrozně ochotný, každému pomohl a byl zvyklí spoléhat se sám na sebe. Teď se musí spoléhat jen na mě, což pro něj musí být hrozně těžké.


    • Jak trávíte společný čas nyní? Co má rád?

Snažíme se chodit ven na procházky a doma se dívá na televizi. Jelikož čte a rozumí psanému textu, tak sleduje i filmy s titulky.

Děkuji za rozhovor a držím palce, ať se vám ve sbírce podaří vybrat co nejvíce.

Hedvika Mašková

Komentáře

Nabídky práce

PRACOVNÍK/PRACOVNICE VÝCHOVNĚ NEPEDAGOGICKÝCH ČINNOSTÍ

DPS Žatec hledá do svého týmu PRACOVNÍKA/PRACOVNICI VÝCHOVNĚ NEPEDAGOGICKÝCH ČINNOSTÍ (ERGO) na dobu určitou. Podmínka: minimálně středoškolské vzdělání, vítáno vzdělání v oboru ergoterapie. Přihlášky formou přiloženého životopisu zasílejte do 31. října 2021 na uvedený e-mail nebo adresu.
Kontakt: Domov pro seniory, Šafaříkova 852, 438 01 Žatec
E-mail: antoni@dpszatec.cz


PRACOVNICE NA EKONOMICKÉM ÚSEKU

Stavební bytové družstvo Chomutov přijme PRACOVNICI na ekonomický úsek. Požadujeme SŠ vzdělání, komunikační schopnosti a komplexní znalost účetnictví. Přihláška musí obsahovat strukturovaný profesní životopis. Přihlášky posílejte pouze na e-mail.
E-mail: dostal@sbdcv.cz


ADMINISTRATIVNÍ PRACOVNICE

Stavební bytové družstvo Chomutov přijme na ekonomický úsek ADMINISTRATIVNÍ PRACOVNICI. Požadujeme SŠ vzdělání, základní znalost účetnictví, komunikační schopnosti a znalost MS Office. Vhodné i pro absolventy. Přihláška musí obsahovat strukturovaný profesní životopis. Přihlášky posílejte pouze na e-mail.
E-mail: dostal@sbdcv.cz


TURISTICKÝ PRŮVODCE

Chrám Chmele a Piva v Žatci přijme PRŮVODCE 1. Na hlavní pracovní poměr 2. Na dohodu pro pravidelnou výpomoc (vhodné i pro aktivní seniory, studenty, osoby na mateřské/rodičovské) Požadujeme ochotu pracovat o víkendech a svátcích, cizí jazyk výhodou. 5 týdnů dovolené, platové ohodnocení dle legislativy. Nástup možný ihned.
E-mail: havelka@chchp.cz


TOPIČ - Technik energetických zařízení

Žatecká teplárenska, a.s., přijme TECHNIKA ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ (TOPIČE). Náplní práce je obsluha kotlů a pomocných zařízení, organizování provozu kotle a horkovodní soustavy, spolupráce na odstraňování poruch a provádění odstrukování a odpopelnění.
Tel.: 412375414
E-mail: ztas@ztas.cz

Poslední videa

Nová prodejna Normy v Podbořanech - stavba už má střechu

Nakoukli jsme na staveniště, kde vyrůstá nová prodejna řetězce Norma. Středa 6. 10. Právě skončil kontrolní den...

Přehrát video
Moštárna v Podbořanech: jak se dělá mošt

Nahlédli jsme do městské moštárny v Podbořanech, kde dva Honzové pracovali na výrobě moštu pro Martina, Martinu a jejich kolegy z Mostu (y)

Přehrát video