Sokolům se na komínech ČEZ daří, výjimkou byl Prunéřov

Severní Čechy – Šestnáct sokolích mláďat hlásí letos „sokolí farma“ Skupiny ČEZ. Až na jedno velmi příjemné překvapení přitom pohledy do sokolích budek na ochozech komínů či chladicích věží vyvolaly spoustu otazníků.

V některých budkách se totiž krom mladých nacházela i neoplodněná vejce, několik dosud stabilních párů se po ztrátě jednoho z partnerů rozpadlo a jeden pár za záhadných okolností zmizel vůbec. Podle ornitologa Václava Berana se asi již nepodaří zjistit, co se kde stalo. Nicméně jako vždy věří, že Příroda si poradí.

„Oproti loňským rekordním 33 mláďatům je jich letos polovina. I tak jsem ovšem spokojen. Ostatně už jsme podobné „hubené“ roky v minulosti měli. Sokoli jsou dlouhověcí a na podobné neúspěchy jsou od přírody vybaveni. Takže to snad doženou v příštích letech,“ uvedl na úvod ornitolog Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s. „Sice nám jeden pár úplně zmizel, na druhou stranu ale máme konečně první dvě sokolí slečny v Elektrárně Dětmarovice. Svým zahnízděním tam vytvořili sokoli i nový rekord coby nejvýchodnější pár v rámci Skupiny ČEZ a na průmyslové stavbě v ČR vůbec. Mám z toho velikou radost. Mláďata jsem sice okroužkoval, ale na neoznačenou samici jsem si tentokrát netroufnul. Byla dost naježená a ostrá.“

Na severu Čech ornitologa nejvíce potěšily páry z komínů v bývalé výtopně ČEZ Teplárenské v Proboštově a Teplárně Trmice. V obou případech se zde vyklubala čtyřčata – dvě samice a dva samci v Proboštově a tři samice a jeden samec v Trmicích. V elektrárnách Tušimice a Ledvice mají sokolí páry po dvou mláďatech, vždy kluka a holku. V Tušimicích se mu dokonce po utržení několika ran zobákem i pařáty podařilo neoznačenou dospělou samici okroužkovat. „Ale Elektrárna Prunéřov je pro mne velikou záhadou. Dosud se tam sokolům dařilo a nevyštval je ani raroh velký, jehož samice před časem jednu z budek dlouho okupovala. Letos jsou ovšem v obou budkách poštolky. Jenže v dubnu to tam vypadalo, že už sokolí samice sedí na vejcích. Vážně nevím, co se tam mohlo přihodit. To samé se týká chladicí věže Paroplynového cyklu Počerady. Pár tam sice zůstal a při výstupu na mne varovně pokřikoval, ale budka byla prázdná. Jen drobné kousky skořápek vajec, nic víc.“

Ve středních Čechách se tentokráte nezadařilo ani sokolímu páru v areálu společnosti Energotrans v Třeboradicích, který byl proslulý svými několikrát za sebou opakovanými čtyřčaty. Původní samec z páru zřejmě uhynul a nyní se tam drží samec s vysílačkou, který se narodil v roce 2021 v Motole. Nového ještě nezkušeného partnera tak musí nejdříve samice naučit jak na to, aby příští rok byla v budce snůška vajec a poté i vylíhlá mláďata. „Podobný případ nastal i v Jaderné elektrárně Dukovany. Tam pro změnu zmizela samice, zřejmě se nevrátila z lovu, když za ni zahříval samec čtyři vajíčka. Snažil se o to i v dalších dnech, ale protože se musel sám vydat za potravou, nezvládl to. Dnes už je s novou samicí, ale ta je mladá a ještě nezkušená a navíc na další zahnízdění je už stejně pozdě,“ dodává ornitolog.

Sečteno a podrženo, letos se na výškových stavbách Skupiny ČEZ v severních Čechách proklubalo na svět 12 sokolích mláďat. Dalšími do celkového počtu 16 jsou jediná středočeská samička z ochozu komína Teplárny Energotrans (dříve Elektrárna Mělník), jejíž matku ornitolog okroužkoval, vůbec první dva slezští sokolíci z Dětmarovic a jedna „holka“ z Jaderné elektrárny Temelín. „Celková bilance je i přes letošní výkyv ovšem úctyhodná, neboť od roku 2011 se do světa rozletělo ze staveb ČEZ již 147 sokolích mláďat a letos k nim přibude 16 dalších,“ uzavírá Václav Beran.