Šéf investic Povodí Ohře: Silnici u Nechranic jsme zavřít museli, na Kryrech intenzivně pracujeme

Chomutov – Státní podnik Povodí Ohře spravuje rozsáhlé území od Karlovarsko přes Ústecko po Liberecko. Investičního ředitele Miloslava Šmolíka jsme se ptali na to, co se v nejbližší době chystá, jak pokračují opravy Nechranic, kdy bude postavena přehrada v Kryrech a na mnoho dalšího.

Jste investičním ředitelem. Jaké investiční akce má Povodí Ohře rozjeté?

No, to bychom tu byli dlouho, kdybychom se měli bavit o všech (úsměv). Celé povodí Ohře se nachází ve třech krajích, Ústeckém, Karlovarském a Libereckém, patří k nám i kousek ze Středočeského a Plzeňského kraje. To je území, které spravujeme, máme vedle Chomutova další dva závody v Karlových Varech a Terezíně. Ročně je to kolem plus mínus stovky různě velkých projektů. U projektů si prakticky všechno zajišťujeme sami, když vznikne záměr, tak to připravíme projekčně, realizujeme, zkontrolujeme a předáme závodu.

Takže to raději máte pod dohledem sami?

My musíme být naprosto profesionální a důslední, je zapotřebí, aby se věci dělaly pořádně. Voda vám nic neodpustí. Je úžasná, vodou můžete řezat ty nejtvrdší předměty, je to fascinující. Ale zároveň se nic nemůže odfláknout, protože voda pracuje a prostě se to projeví. Kdybyste třeba dali někde méně kvalitní beton, tak se tím sníží životnost díla a objeví se problémy. To je práce moje a mých kolegů, aby vše bylo tak, jak má být.

Pojďme k těm velkým dílům. Na začátku června se zavřela silnice po hrázi Nechranic, zůstane zavřená do prosince. Co se na vodním díle děje?

Tam pokračuje rekonstrukce bezpečnostního přelivu. Teď se v pravé části mění klapka. Ve výsledku to bude znamenat, že se zlepší manipulace v případě velké vody a využije se lépe potenciál přehrady. Bude to poslední část velké rekonstrukce, levá část už je hotová.

Proč bude silnice zavřená po celou dobu prací?

Není to po celou dobu. Původně jsme uzavírku naplánovali od května, pak jsme ji o tři týdny posunuli, protože se dalo pracovat za provozu. Potom jsme museli ale dopravu omezit. Když jsme realizovali tu levou část, tak jsme se snažili to dělat bez uzavírky, ale zjistili jsme, že vibrace projíždějících vozidel ohrožují vlastní betonáž, proces tuhnutí betonů. A tím pádem ohrožují i kvalitu, které je tam zapotřebí dosáhnout. A co si budeme povídat, bylo to i proto, že řidiči tam nedodržovali rychlost, jezdila tam i přetížená nákladní auta přes zákaz, takže jsme pro tu druhou část museli preventivně uzavřít. Udělali jsme objízdnou komunikaci pro MHD a pro integrované složky záchranného systému.

Bude to poslední takto velká uzavírka?

Ano, je to potřeba kvůli betonáži, která se tam dělá ve dvanácti úrovních. Samozřejmě při dalších pracích se nedá vyloučit nějaké krátkodobé omezení, ale to nebude nic zásadního.

Proti plánu se oprava časově protáhla.

Jedeme podle plánu. Problémy byly u levé klapky. My jsme se u pravé části přelivu poučili. Práce je rozdělena na tři pracovní sezóny. Největší finanční i časovou náročnost znamenaly hydrodemolice, které byly prováděny od loňského léta. To je technologie odstraňování betonu pomocí vodního paprsku, která nevytváří nežádoucí vibrace na vodní dílo, a zároveň ponechala původní výztuž, na kterou se někde naváže nová a celé se to zabetonuje na požadované rozměry, do kterých bude osazena 15 metrů veliká klapka, která je podepírána čtyřmi písty, které s ní manipulují podle potřeby. Klapka je přivezena ve dvou kusech, které se na místě svaří, podobně jako u levé klapky.

Další z rekonstruovaných přehrad je ta jedna z nejkrásnějších, v kopcích schované Jezeří. Co se tam dělá?

Rekonstrukce vodního díla už probíhá. Jde o vyspravení a revizi celého tělesa, a to návodní i vzdušné strany. Kompletně se ubourá betonový návodní líc až k historické části, přespáruje se, provede se nástřik nové hydroizolační vrstvy, znovu se vyzdí v původních rozměrech. Vzdušná strana se přespáruje, podle potřeby lokálně přezdí.

Proč se hráz opravuje?

Vlastně každé vodní dílo to občas potřebuje. Voda je živel, dochází k vymílání, degradaci, voda si umí najít cestu. Všechna díla jsou pod dozorem, monitorujeme a standardně dochází k přetěsňování hrází, je to jen otázka rozsahu.

Jezeří je z roku 1904. Dodržíte historický ráz díla?

To je asi na té opravě to nejzajímavější. Je tam odběrná věž, ze které nad hladinu kouká historická věžička. Tu rozebereme kámen po kameni, očíslujeme je, podobně se postupovalo při rekonstrukci Karlova mostu. Nosná konstrukce se zbourá, založíme a postavíme tam novou železobetonovou, ve které přibude ještě jeden odvodní kanál. Na tuto novou odběrnou věž zase postavíme snesenou původní věžičku.

Když už jsme u historických přehrad, co se chystá na Kameničce?

Prakticky to samé, co na Jezeří. Proběhl průzkum a budeme zadávat projektovou dokumentaci. Zjišťoval se rozsah prací, dojde k přetěsnění a opravě vzdušného i návodního líce a k revizi výpustního objektu. Předpokládáme větší rozsah přetěsnění, dělá se to na desítky let.

Bude se také vypouštět a kdy práce začnou?

Určitě. Předpoklad zahájení realizace je nejdříve v roce 2025, máme za sebou průzkum a teprve budeme soutěžit projektanta.

Kolik taková oprava stojí?

U Jezeří se bavíme o částce 80 – 90 milionů korun, u Kameničky předpokládáme o dost vyšší cenu, možná i tři sta milionů, ale to je zatím jen na základě studie.

Víme také, že se chystáte na řeku Bílinu, která v části vede v trubkách. V jaké je fázi tento projekt?

Ano, Ervěnický koridor. Máme už souhlas i posledního majitele pozemků a bude žádat o územní rozhodnutí. Předpoklad začátku realizace je na přelomu 2024-2025.

Jak je to dlouhý úsek, který se bude odtrubňovat?

Je to v délce něco přes tři kilometry. Je to jedinečný projekt. V místě takzvaného dočasného zregulování toku, který byl zcela nepřirozeně napřímen, chceme tok rozmeandrovat a prodloužit. Je to opravdu hnusné betonové koryto. Vznikne koryto potoka, které bude v té přírodě rozvolněné, voda se tam bude přirozeně držet i rozlévat.

Odkrývání vodních toků je trendem poslední doby. Budete v tom pokračovat?

Já jsem toho velkým příznivcem, ale ne všude to jde kvůli vodním poměrům. Při větších průtocích by mohlo dojít k vybřežení toku a k zatopení sklepů, domů, ulic. Musela by se dělat protipovodňová opatření. Jde o to, že si to také musí odsouhlasit zastupitelstva, kterých se to týká. Třeba v Teplicích je zatrubněná Bystřice, která prochází středem města. Doporučovali jsme vedení města, ať zváží odkrytí koryta, řešíme místa, kde by mohlo dojít k odkrytí. Někde má odkrývání bohužel limity. V době vysokých průtoků hrozí vylití, v době nízkých průtoků ta kvalita vody nemusí být dobrá, a když to řeku lidově, tak to tam zapáchá a lidem se to samozřejmě nelíbí. Ale zase je to příležitost tato zaústění odstranit a zlepšit kvalitu toku.

Bylo by zpřístupnění řeky možné i v Chomutově?

Uvažuje se o komplexním řešení protipovodňových opatření na Chomutovce, která by mohla vytvořit různá zajímavá místa, včetně náplavek v rámci města. Musely by se samozřejmě vybudovat tak, aby v případě povodňových průtoků nedošlo k vylití vody do města. Také je potřeba se domluvit s Údlicemi, které jsou rozlivným územím, takže tam by se musela udělat taky opatření. Voda je všudypřítomná a mít vodu ve městě, vodní prvek, to je úžasná věc a tento potenciál by se měl v obcích využít.

Mohlo by Povodí Ohře pomoci s nedostatkem vody v Kamencovém jezeře? Vedení města vodu doplňovalo z přivaděče, ale ustupuje od toho, protože by to mohlo změnit trvale charakter složení vody.

My připravujeme projekt, který by měl zkapacitnit přivedení vody z přivaděče do jezera. Bylo by možné jej lépe dopouštět. Každý problém má řešení, je to otázka peněz a efektivity.

Chystá se také výstavba vodního díla Kryry. Je to po desítkách let nová přehrada, která vznikne. Jaký je vývoj projektu?

Je to největší a časově nejnáročnější projekt. Pracujeme na předprojektové přípravě, která bude hotová příští rok. Pak začneme připravovat projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí. Když to půjde dobře, tak bychom na začátku 30. let mohli začít stavět, máme to naplánované na rok 2032. Samotná stavba by měla trvat deset let. V současné době probíhají výkupy pozemků, máme za sebou inženýrsko-geologické průzkumy, které nám zase napověděly možnostech a tvaru díla.

Jak dílo bude vypadat? Nebude to přehrada mezi skálami, ale praktiky na rovině.

Bude to sypaná hráz, dá se to přirovnat k Nechranicím, akorát ty mají vnitřní přelivy, Kryry budou mít pravděpodobně věžový objekt. Ale to ještě je daleko, může tam být teoreticky boční přeliv.

Proč se přehrada staví?

Zájem na tom mám stát Česká republika. My bychom jako Povodí samozřejmě tak velkou stavbu ani nezaplatili. Vodní dílo bude důležité pro stabilitu povodí Blšanky, součástí projektu jsou i převaděče vody, které budou převádět vodu až do povodí Rakovnického potoka. Když to shrnu, tak jde o zajištění dostatku vody v potoce, který i celém regionu i s ohledem na zemědělství v čele s chmelařstvím v této suché oblasti, kde vody není nazbyt. Přehrada bude mít i rekreační funkci.

Překvapí vás ještě něco při realizaci investic?

Někdy se objeví věci, které nečekáte. Když jsme prováděli rekonstrukci Starého rybníka nahoře u Výsluní, objevila firma, která to tam dělala, staré hradící zařízení. To bylo vyndáno, vyčištěno a projevilo o něj zájem muzeum v Plasech. Archeologové vybádali, že rybník byl založen v roce 1304, v období vrcholného středověku. Vzhledem k poloze na okraji rozsáhlých rašelinišť mohl být důvod jeho vzniku vedle chovu ryb také vodohospodářský - jeho funkce patrně byla ochrana pod ním ležících luk před vodami vytékajících z těchto rašelinišť. Řadí k nejstarším rybníkům v Čechách. Jméno Starý rybník, má tedy právem (úsměv).