Poslanec Michal Kučera: Dostavba D7 má nadále prioritu, řešíme sucho i chráněnou krajinou oblast Krušné hory

Region - Jak to bude dál s dostavbou dálnice D7? A proč má smysl vyhlašovat chráněnou krajinnou oblast Krušné hory? A jak pomoci vyřešit sucho, které škodí místním zemědělcům? Na to jsme se ptali poslance Michala Kučery, který byl zvolen za Ústecký kraj v koalici SPOLU, která je jednou z vládních stran.

Začneme dálnicí D7, které se věnujete dlouhodobě. Jak jste spokojen s vývojem stavby?

Je pravda, že dálnici D7 řešíme už více než čtrnáct let. Společně s bývalými starosty Loun Radovanem Šabatou a Pavlem Jandou a dalšími starosty z regionu jsme tomu věnovali veliké úsilí, já jako radní a poslanec. Před čtrnácti lety byla dálnice ohrožená, měly tady být třeba jenom tři pruhy, podobně jako z Chomutova na Horu Sv. Šebestiána. My jsme za to lobbovali a podařilo se nám prosadit plnohodnotnou dálnici, za což jsme velmi rádi.

Ta samotná výstavba se liší kraj od kraje. U nás v Ústeckém kraji udělali hodně práce, byla dobře udělaná příprava, pomáhali jsme Ředitelství silnic a dálnic směnit pozemky a tak podobně. Pro samosprávy i kraj to byla a je priorita, hodně jsme tomu pomohli i ze Sněmovny. Ovšem ta část od Panenského Týnce dál, která patří do Středočeského kraje, na tom tak dobře není, to říkám otevřeně. Pro Středočeský kraj to není zdaleka tak důležité, řeší tam jiné dálnice či velký obchvat Prahy. Ale věřím tomu, že se D7 dodělá podle pevných termínů, které jsou stanovené.

Na vládní úrovni se mluví hodně o úsporách. Nemohou se dotknout i výstavby D7?

O tomhle se vůbec nemluvilo, investice do dopravní infrastruktury pokračují. Ptal jsem se několikrát ministra dopravy, pana Kupky, a ten mě opakovaně ujišťoval, že D7 není v ohrožení.

Co můžete jako řadový poslanec udělat pro podporu dostavby a máte na to nějaký vliv?

Obecně mohou poslanci dávat aktivní dotazy a tlačit přes ministerstvo dopravy, aby se výstavba nezadrhla. Jsem také členem vlivného Hospodářského výboru, který schvaluje rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Na ten chodí ministr dopravy i ředitel Ředitelství silnic a dálnic, takže bych měl o případných změnách hned informace a mohl o tom jednat. Ale nic jako omezení stavby nehrozí.

Kdybyste měl stručně shrnout, co dálnice D7 regionu přinese?

Pomůže investorům v našem kraji, v průmyslových zónách i jinde v lepší dopravní dostupnosti, což je pro ně často jedna z nejdůležitějších věcí. Samozřejmě je důležitá nejen pro firmy, ale i pro občany, kterým se třeba zhodnotí nemovitosti v okolí dálnice. A velmi podstatná je dostupnost Prahy a širšího okolí z hlediska pracovních příležitostí, kdy se bavíme o cestě z Loun v délce 20-25 minut, z Chomutova 45 minut do Prahy.

Dalším z větších témat je ochrana přírody. V Krušných horách by měla vzniknout chráněná krajinná oblast (CHKO). Proč by se tak mělo stát?

Já jsem jedním z iniciátorů petice pro vznik CHKO Krušné hory. Je to poslední velké pohoří, které takovou ochranu nemá. Krušné hory se zotavily z ekologické katastrofy a zaslouží si velkoplošnou ochranu. Vyhlášení CHKO neznamená nějaké zakonzervování stavu, umožňuje rozvoj regionu a přispívá k němu, třeba i v propojení s hornickou tradicí, která je v UNESCO. Z mého pohledu by měla zabránit i vzniku divokých developerských projektů, apartmánových městeček, satelitů nebo různých skyparků, které podle mě do Krušných hor nepatří. Síla je v tradici, historii a ochraně přírody.

V jaké fázi je vyhlášení CHKO?

Ředitel Asociace ochrany přírody a krajiny ČR dostal od vlády pověření, aby vyjednával se všemi subjekty a připravil vyhlášení CHKO. Je potřeba se dohodnout se starosty a získat jejich podporu, musí se také stanovit velikost chráněného území a další. Vyhlášení bude několik let trvat. Podstatné je, že se mi podařilo prosadit vyhlášení CHKO Krušné hory do programového prohlášení této vlády.

Co říkáte na námitky některých starostů, kteří se bojí stavební uzávěry?

Řekl bych, že se vedení obcí dá rozdělit na dva tábory. Ti, kteří už informace mají, a tam bych řekl, že převládá podpora. Pak jsou ti, které informace zatím nemají. Žádná stavební uzávěra z důvodu vyhlášení CHKO nehrozí, to prostě není pravda. Stačí se třeba podívat na CHKO České středohoří, které zasahuje do katastrů mnoha i velkých měst. Navíc v Krušných horách jsou přísněji chráněná území už teď, rezervace, ptačí oblasti, ty budou tou přísněji chráněnou částí CHKO.

Častou otázkou je, jestli to neomezí případnou těžbu lithia. I v CHKO může vzniknout nový důl, musí však splňovat podmínky, aby nebyl pro okolní přírodu a krajinu devastační.

Jak velký rozsah bude CHKO mít?

Bude v Karlovarském a našem kraji, celý ten horský pás, ale o konkrétním rozsahu a velikosti se ještě jedná a bude jednat.

Tématem posledních let je sucho. Byť v posledním týdnu prší, je to dlouhodobý problém. Vím, že jste jednal přímo se zemědělci z našeho regionu.

V posledních měsících bylo sucho velké. Regiony Lounsko, Žatecko, Chomutovsko patří mezi ty nejsušší u nás. Pro zemědělce je to samozřejmě velký problém, protože výnosy se mnohde neblíží ani průměru. Srážek je nedostatek a roční úhrn je tady mnohem nižší, kvůli srážkovému stínu i dlouhým dnům bez deště. Půdu za sucha navíc ohrožuje větrná eroze. Paradoxně trpí suchem i zemědělci v okolí vodního díla Nechranice.

Co se s tím dá dělat?

Jednoduchých řešení moc není, to si musíme přiznat. Zavlažování se hodí jen pro některé typy plodin, třeba pro obilí to smysl nemá, navíc je poměrně nákladné. Zadržování vody je částečně řešení, ale pokud ta voda v území není, tak ji prostě ani nemůžete zadržovat. Nabízí se změna hospodaření a podpora od ministerstva zemědělství. Na zemědělském výboru, jehož jsem předsedou, budeme hledat společně s ministerstvem řešení, jak místním zemědělcům pomoci.