„České právo dává několik možností, jak do procesu vstoupit, aby bylo rozhodnutí přezkoumáno, ale nedává možnost ho zastavit. Žádný takový zázračný paragraf neexistuje,“ kontatoval hned úvodem Doucha, který se podle vlastních slov věnuje otázce hlubinného úložiště již 13 let. Jak upozornil, nestačí k tomu ani nesouhlas většiny občanů dotčené obce, vyjádřený výsledkem místního referenda, což už dokázalo jedno soudní rozhodnutí v obdobné věci.
V této souvislosti také poukázal, že zákony, podle kterých se ve věci povolování geologických průzkumů vytipovaných lokalit k hlubinnému úložišti rozhoduje, přijímal ještě předlistopadový režim. Zákony o hornické činnosti, o geologických pracích a tzv. horní zákon pocházejí z roku 1988 a přes novodobé novelizace podle něj stále nejsou k veřejnosti dostatečně otevřené.
Přesto dotčené obce, občanská sdružení a vlastníci pozemků mají v každé fázi povolovacího řízení k úložišti několik možností, jak se proti němu bránit. V současné době je aktuální fáze stanovení průzkumného území pro geologické práce. Jde o správní řízení vedené ministerstvem životního prostředí, které pro naši lokalitu Čertovka bylo zahájeno v říjnu. Výsledkem bude správní rozhodnutí, proti němuž lze podat odvolání a soudní žalobu.
Pavel Doucha také vysvětlil, co všechno musí toto rozhodnutí obsahovat a co je možné napadnout. Zmínil, že úředníci dělají chyby a toho je třeba využít. Ministerstvo může žádost o stanovení průzkumného území zamítnout, pokud je průzkum v rozporu se státní surovinovou politikou a státní politikou životního prostředí. Důvodem k nepovolení průzkumů je také, když veřejný zájem nebo ochrana životního prostředí převýší zájem na dalším průzkumu a následném vybudování úložiště. Argumentem proti by tak například mohla být přítomnost nějakého zvláště chráněného živočišného či rostlinného druhu, který ovšem na území Čertovky doložen není.
„A co zainteresovat studenty příslušných vysokých škol, aby zde v rámci svých diplomových prací provedli výzkum, třeba by nějaké našli,“ navrhla rozumně Jana Jůnová z Lubence.
Účastníci řízení se ale mohou bránit dál, i když ministerstvo průzkumné území na Čertovce vymezí. Těžařům pak ještě musí Krajský úřad Ústeckého kraje schválit projekt geologických prací a báňský úřad jim musí povolit případnou hornickou činnost. A to je pro obec a jiné zainteresované další příležitost ke vstupu do správních řízení.
Státní těžařský podnik musí také získat od majitelů povolení ke vstupu na jejich dotčené pozemky. Jak ale upozornil Doucha, pokud nedojde k dohodě, může krajský úřad omezit jejich vlastnická práva a uložit jim povinnost, že musí provedení geologických prací strpět. Proti tomu se však lze opět odvolat či podat žalobu.
Vážnou atmosféru nakonec narušil Karel Folprecht, který vystoupil a nabídnul řešení celého problému. „Proč tady vrtat do skály a budovat úložiště, když v Praze pod Letenskou plání jsou už vybudované bunkry, které by se pro to hodily. Co by se ušetřilo peněz! Radioaktivní odpad by se tam mohl vozit remorkérem po Vltavě a poslanci by se na to mohli chodit koukat,“ doporučil sice žertovně, ale záměrnou absurditou poukázal na to, že pražští politici by něco podobného určitě nedopustili.
„Máme o čem přemýšlet a máme naznačeno, jak postupovat dál v souladu s výsledkem referenda. To byl smysl dnešní debaty,“ uzavřel podnětnou a zajímavou besedu lubenecký starosta Bohumil Peterka.
Výsledek loňského místního referenda zavazuje vedení Lubence vystupovat proti všem krokům, které by mohly vést k vybudování hlubinného úložiště.
Právník Pavel Doucha radí, lubenecký starosta Bohumil Peterka si dělá zápisky.
