Zabezpečení občanů ze strany záchranné služby je zajištěno: Když člověk umí poskytnout první pomoc, zachrání život

Okres Louny je největším rozlohou v kraji s poměrně nejnižší hustotou obyvatelstva. Počet výjezdů je nejnižší z celého kraje. Musí být dodržena zákonná povinnost dojezdu na místo do dvaceti minut. „Zdravotnická záchranná služba našeho kraje disponuje třemi typy pomoci. Rychlá lékařská pomoc (RLP) vyjíždí k případům ohrožující život pacienta s vysokoškolsky vzdělaným lékařem, Rychlá zdravotní pomoc (RZP) pak vyjíždí bez lékaře. K těžkým dopravním nehodám a úrazům vzlétá Letecká záchranná služba,“ shrnul ředitel záchranky.

Zdravotní péče je založena na 99% telefonních výzev. Všude jinde je kontakt pacienta s lékařem, tady ne, volající musí co nejpřesněji popsat stav pacienta, aby operátor zajistil výjezd s lékařem nebo bez něj. „Devadesát procent úspěchu je o tom, že člověk umí poskytnout první pomoc a zachrání tak život. Když lidé volají na linku 155, pozorně by měli poslouchat hovořícího lékaře, navede je, jak mají postiženému pomoci,“ ubezpečil Bureš.

„V Lounech vyjížděla záchranka v loňském roce k 619 případům s průměrným dojezdovým časem 5 minut a deset vteřin, ani v jednom případě nedošlo k porušení zákonné hranice dojezdu dvacet minut. V počtu výjezdů a dojezdů jsou pak v porovnání s celým krajem Louny na tom nejlépe,“ okomentoval ředitel krajské záchranky.

V oblasti lounského okresu disponuje záchranná služba třemi výjezdovými skupinami RLP – v Žatci, Podbořanech a Lounech. „Reagovali jsme na zrušení lounské nemocnice v roce 2010 posílením jedné výjezdové skupiny RLP, v Lounech nyní vyjíždí k pacientům dvě RLP a jedna RZP. Pro obyvatele Žatecka a Podbořanska je k dispozici jedna RLP a jedna RZP. Pokud je potřeba, vyjíždí třeba k hromadné nehodě jednotky z ostatních okolních záchranných stanic. Krajská záchranná služba disponuje v rámci kraje s šestnácti osádkami lékařské péče. V porovnání s hlavním městem má tamní záchranka k dispozici pouze 5 RLP,“ ubezpečil Deyl. Problém s dostupností RLP na Lounsku neexistuje, průměrný počet výjezdů na den je 3,5, na Žatecku pak 2,7% na Podbořansku ještě o jednu desetinu méně.

Hovor se dotkl i tolika v současné době sledované problematiky útoků na osádku záchranné zdravotní služby. „Můžete být rádi, v oblasti máte slušnější občany, nevím, že bychom během posledních let zaznamenali ať už verbální, nebo fyzické napadení našeho pracovníka,“ okomentoval tiskový mluvčí. I když celkově enormně narůstá stěžovatelská legenda, narůstá i verbální agrese na operátory. V poslední době ale záchranáře v Lounech zaměstnává zřejmě psychicky nemocná žena, která svému příteli, epileptikovi, volala záchranku stokrát za noc. „Paní z ubytovny často volá i na Městskou policii v Lounech. Strážníci na její žádost vyjížděli do ubytovny také čtyřikrát za noc, mohou být užiteční někde jinde,“ okomentoval případ zneužití záchranky starosta Radovan Šabata. „Prověřujeme v současné době předání tohoto případu k vyšetření policie,“ shrnul ředitel záchranky.

Pozitivní přístup plyne i od zřizovatele, Ústeckého kraje, během let došlo k modernizaci autoparku. V roce 2010 jednou sanitkou, v roce 2011 dvěma a 2012 byla záchranka vybavena jedním novým vozem. Sanita je taková mobilní jednotka intenzivní péče. „Ti, kteří záchranku volají, by k tomu také měli přistupovat,“ sdělil Šabata.

„Je nutné si uvědomit, že sanitka nerozváží z ošetření domů. Záchranáři nezasahují, pokud by došlo přímo k ohrožení jejich života, pokud se rve například celá hospoda, zdravotníci čekají na příjezd policistů. Bezpečnost našich pracovníků je prioritní,“ zakončil Petr Bureš.