Kolem se toho děje…

Známe to všichni. Zazvoní budík či ve většině domácností mobil, vstáváme a spěcháme do práce. Soustředíme se na cestu, myslíme na to, co nás čeká, na celý den, na tu spoustu práce a povinností. Jenže den se dá začít i jinak. Třeba jasná obloha, ještě zahalená do tmy, nám dá nakouknout na tolik hvězd, až z toho oči přechází. Ranní ptactvo nám vyzpěvuje s takovou chutí, že mám chuť si písknout taky. Se dnem se objevují poletující babočky, včely i čmeláci; všechno to žije, všude to voní, lidi se houfují, mlsají a posedávají na terasách, chytají sluneční teploučko a konečně se usmívají. No uznejte sami, když se chce, dá se na tom našem uspěchaném žití najít přece jen něco pozitivního. Jen musíme občas přibrzdit, zastavit se, dívat se, naslouchat a ty naše pracovní děsy, běsy a stresy ať si dají aspoň na chvíli v našich hlavách zpátečku. Nejsme to my, ten středobod Vesmíru, my vynervovaní homo sapiens, ale právě to všechno kolem nás je tím, co nás utváří, co nás dobíjí a co nám dává na výběr, jak že si ten život den za dnem prožijeme. Protože kolem nás se toho přece tolik děje… Ivana Žáčková