Pěšky z Tuchořic do Španělska. Miroslav Zimmermann se vydal na Svatojakubskou pouť

Žatec (hf) Svatojakubská cesta nebo Cesta svatého Jakuba je název historické sítě dvanácti poutních cest, které vedou ke hrobu svatého Jakuba Staršího v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. Zájem o tuto pouť začal prudce vzrůstat od roku 1993, kdy byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO, a každoročně počet poutníků, kteří se pro dalekou cestu rozhodnou, stoupá. Minulý rok se jich do španělské Galicie vydalo přes 301 tisíc. Letos se k dalším nadšencům připojil teprve 22letý Miroslav Zimmermann z Tuchořic.

,,Správně“ by se měl poutník vydat na Svatojakubskou cestu z místa svého bydliště. Stejně tak udělal i mladý dobrodruh z Tuchořic Miroslav Zimmermann. Z domova vyrazil v devět hodin ráno, kdy na něj na návsi již netrpělivě čekali příbuzní a také obyvatelé místního Domova ,,Bez zámků“, aby mu hromadně zamávali a popřáli šťastnou cestu. Rodiče předali Mirkovi symbolický ranec buchet na holi, stejně tak jako tomu bylo v české pohádce ,,O líném Honzovi“.

Miroslav Zimmermann prý nikam nespěchá. Denně by však chtěl ujít třicet kilometrů. Cestu si dlouho plánoval a zvolil si proto nejpříhodnější období, hlavně co se týče ubytovacího zařízení. Během července a srpna je období prázdnin a dovolených. V zimě má zase mnoho ubytoven zavřeno. Pro účely poutní cesty jsou nejlepší volbou jarní a podzimní měsíce.

Trasy Svatojakubské cesty jsou značeny symbolem mušle a žlutou šipkou a většinou procházejí historickými poutními směry (obcházejí pochopitelně průmyslové zóny a dálnice). Posledních sto kilometrů je v pravidelných vzdálenostech značeno také kamenným či betonovým patníkem s mušlí na keramické dlaždici a se štítkem, na němž je číselný údaj – počet kilometrů a metrů do cíle. Někteří z poutníků chtějí poslední kilometry do místa prožít opravdu naplno a absolvují je bosi či po čtyřech.

Pro Mirka byla Cesta svatého Jakuba dlouholetým snem, který se nyní konečně plní. Popřejme mu proto příznivé počasí, co nejméně puchýřů a mnoho příjemných zážitků. Za čtyři nebo pět měsíců se snad o ně podělí také s námi.