Československá dvojice založila v Žatci řemeslný pivovar Pioneer Beer

Sládek Michal z Podbořan a markeťačka Miriam ze Slovenska milují pivo a rozhodli se založit si vlastní řemeslný pivovar, který nazvali důmyslně dvojsmyslně – Pioneer Beer. A kde jinde by pro vznik našli vhodnější místo, nežli v Žatci, kde je půda rudá a rodí ten nejlepší chmel na světě… Zde se jejich velký sen začal zhmotňovat poté, co objevili starý nevyužívaný sklad chmele. Pioneer Beer odkazuje na tradici pivovarnictví, ale zároveň se nebojí dát na stůl něco nového a odvážného. Pro konzervativní pijáky vaří sládek Michal klasické ležáky a pro ty, kteří rádi objevují nové chutě, experimentuje dvojice s novými odrůdami žateckého chmele. Jak dvojici napadlo podnikat v pivovarnictví, jak hodlají ve zdejším regionu uspět, odkud se vzal název Pioneer Beer a jaké mají plány do budoucna? To se dozvíte ve dvojjazyčném rozhovoru s Miriam a Michalem.

• Odkud pocházíte? 

Michal: Já jsem skoro zdejší. Pocházím z Brodů u Podbořan.

Miriam: Pochádzam z Nových Zámkov, asi 100 km južne od Bratislavy.

• Jak vás napadlo podnikat v pivovarnictví? Není to trochu risk v době, kdy minipivovary rostou jako houby po dešti?

Michal: Právě to nám indikovalo, že to není risk. Každý rok vznikne zhruba padesát nových pivovarů, takže každý týden jeden.

Hlavní důvod byl ten, že jsme se oba dva potkali, když jsme pracovali v pivovarnictví. Já jsem pracoval v Krušovicích a Miriam…

Miriam: Pracovala som na marketingovom oddelení a s Michalom často spolupracovala na projektoch v rámci Krušovíc. Po určitej dobe sme sa rozhodli, že si založíme vlastný pivovar.

Každé podnikanie je risk. Minipivovary sa teraz otvárajú, ale viac na Morave. V Ústeckom kraji je minipivovarov podstatne menej a to je možmo i jedna z našich výhod. Ďaľšou je práve mesto Žatec ktoré je považované za …

Michal: Město chmele.

Miriam: Hej, mesto chmeľa. Tu by malo byť najväčšie zastúpenie minipivovarov.

• A ne na Moravě, kde mají víno…

Miriam: Presne (smích). Na Morave sa asi viac pije (smích).

Michal: Ale je pravda, že se tvrdí, že v Jihomoravském kraji je po Praze největší počet minipivovarů.

• Zřejmě už mají vína dost…

Miriam: Ale, asi aj to víno sa predáva stále dobre.

Michal: Je to asi tím, že tam jezdí turisti také za vínem, je to tam frekventované a je potřeba vytvořit nějaký balanc, když si chtějí na chvilku od vína odpočinout, tak si dají zase pivo.

• Přestěhovali jste se k nám nebo dojíždíte?

Michal: Bydlíme v Podbořanech, takže to sem máme kousek.

,,Nakoniec sa objavil sklad chmeľa v Žatci.“

• Už jsme to trochu nakousli, ale proč zrovna Žatec?

Miriam: Dlhšiu dobu sme hľadali vhodnú budovu v našom okolí, až nakoniec sa objavil sklad chmeľa v Žatci.

Michal: Původně jsme hledali v okolí Podbořan – nějaký rádius do třiceti kilometrů.

Byl to opravdu problém. Bylo to vlastně to, co nás nejvíc zdržovalo, že jsme rok hledali budovu, a pak jsme to skoro už vzdali.

Miriam: Priznávam, celý proces, od výberu budovy až po rekoštrukciu bol náročný.

Michal: Budova pro pivovar není ideální… nebo teda teď už ano, ale bylo to hodně komplikovaný.

• Ale je krásná…

Michal: To říkají všichni (smích). Ale z toho praktického pohledu to bylo náročné. Nakonec jsme vše zvládli.

,,Vzali jsme to celkově a nakonec to dopadlo.“

• Jak vlastně rekonstrukce probíhala a co všechno zde bylo zapotřebí?

Miriam: Je to staršia budova, ktorá nás pri rekonštrukcii vždy niečím novým prekvapila. Ako laik som si myslela, že to budeme mať hotové za tri mesiace... Samozrejme nebolo (smích). Trvalo to rok, kým sa budova premenila na náš vysnívaný pivovar, ale stálo to za to.

Michal: Měli jsme představy, jako je tomu v Americe, kde jsou craft pivovary v nějaké hale, že i my najdeme nějakou užitkovou budovu. Zde byl původně sklad chmele, pak zde prodávali nábytek. Mysleli jsme, že rekonstrukce bude jednoduchá a my sem jen nainstalujeme technologii. Nechtěli jsme dělat pivovar s nóbl restauraci, ale postupem času jsme zjistili, že to byla naivní představa. Budova potřebovala, aby nějak vypadala, hodně péče. I v průběhu jsme si sami řekli, že to nejde jen nechat nahrubo. Vzali jsme to celkově a nakonec to dopadlo.

• Jaká si myslíte, že je návratnost vaší investice?

Michal: To je otázka. Většinou se u pivovarů počítá, že je to tři až sedm let. Vše záleží na tom, kolik budeme prodávat piva.

Teď je to těžké říci, protože jsme začali vařit v září. První pivo bylo v říjnu. Máme za sebou čtyři měsíce.

Michal: Kdybychom jeli na plné kapacity, tak by návratnost měla být dobrá. Mělo by to být v tom průměru pět let.

• Jsou nějaké možnosti, jak pivovar v budoucnu rozšířit?

Michal: Kapacity máme teď dostatečné.

Miriam: Priestor je riešený tak, aby sme prípadne v budúcnosti mohli rozšíriť kapacitu.

Michal: Spíše chceme ještě postupně dokupovat další zařízení, co se týče technologie, které nám třeba některé věci zlepší a ušetří čas.

Teď základ máme. Akorát chceme dovybavit hospodu a nějaké věci ohledně technologie, ale na těch to v tuto chvíli úplně nestojí. Jsou to jen investice, co bychom si přáli. ,,Nice to have“, jak se říká (smích).

• Kde se veškerá technika na výrobu piva shání? To asi není běžně dostupné.

Miriam: V ČR je niekoľko firiem ktoré túto technológiu vyrábajú. Nájdete si ich aj pomocou internetu. Buď si môžete objednať stavbu „na kľúč“ alebo si kúpite jednotlivé komponenty od viacerých firiem. Je to podobné ako u stavby. Zároven je dobré pokiaľ máte k dispozícii človeka, ktorý pivo už niekedy varil, aby mohol vychytať všetky detaily.

,,Konkurence je velká.“

• Jak vnímáte zdejší konkurenci? Jak hodláte ve zdejším regionu uspět?

Michal: Konkurence je velká (smích). Hned vedle nás je Chrám chmele a piva, se kterými se známe. Jsme spíše přáteli, kamarády a pomáháme si.

Miriam: Je to príjemné, keď máte v okolí ľudí s ktorými si navzájom pomáhate.

Michal: I jejich koncept je trošku jiný, protože oni vyrábějí pivo hlavně pro svoji restauraci. Z toho důvodu nás taky nevnímají jako konkurenci, ba naopak.

I pan Baštýř nám neustále opakuje, že je rád za to, že tu jsme. Chce s námi i spolupracovat a propojit nás s informačním centrem. Všichni to vnímají, že se zdejší lokalita zkvalitní, že náš pivovar sem přitáhne více turistů. Přeci jen, když zde bude více podniků, tak se náměstíčko více oživí.

Řekli jsme si, že budeme oproti Chrámu a Žateckému pivovaru z hlediska piva více experimentovat – vařením piv, které tu nejsou tak časté.

Chrám i zdejší pivovar dělají klasické české ležáky a sem tam nějaký speciál, kdežto my máme jeden ležák a ostatní jsou speciály.

• Vy jste Michale vyučeným sládkem?

Michal: Na VŠCHT v Praze jsem vystudoval obor Pivovarství a sladařství. Pak jsem dvanáct let pracoval v Krušovicích.

Dělal jsem i diplomovou práci tady ve výzkumáku v Žatci. Mám ke zdejšímu chmelu vztah, což je další motivace, proč jsme chtěli do Žatce. Máme s chmelařským institutem dobré vztahy a máme možnost s nimi testovat nové odrůdy, které šlechtí, což je zajímavé i pro zákazníka. Jde o odrůdy, které nejsou na trhu běžně dostupné a my máme možnost občas je vyzkoušet.

,,Prvá várka bola veľmi úspešná.“

• Jak chutnalo první pivo, které jste uvařili? Dali jste své ,,pivní vzorky“ někomu chutnat?

Michal: Překvapivě dobře (smích).

My jsme jako první uvařili dvě piva a obě jsme hned začátkem října prodávali na zámku v Krásném Dvoře, kde se konal Jablečný den a tam jsme během půl dne vyprodali stánek, což nás strašně překvapilo.

Měli jsme tam i lahve. Bylo to takový divoký, protože jsme do večera den před tím stáčeli a neměli jsme to moc připravený.

Vlastně jsme den před tím teprve zprovoznili zařízení.

Miriam: Kamaráti z Krásneho Dvora nám hovorili, že sa to na Jablkovom dni predá. Tak sme si hovorili, koľko toho tak stočíme do fľiaš... Urobili sme z každého piva dvesto a Michal hovoril: ,,To sa určite nepredá, že sme megalomani.“ (smích).

Prišli sme tam, a o jednej hodine popoludní sme už fľaše nemali.

Michal: Asi pět velkých sudů jsme tam ještě vytočili.

Miriam: Prvá várka bola teda veľmi úspešná.

• Jak jste přišel na název Pioneer?

Michal: To si právě nemůžu vzpomenout (smích).

Miriam: Je to z dôvodu, že sme chceli variť pivá pre klasických pivárov, ktorý uprednostňujú ležáky, tak i pre milovníkov vrchne kvasených pív. Slovo pionýr pozná každý z minulých dôb, kedy sa pili v podstate len spodne kvasené pivá. Na druhú stranu slovo Pioneer znamená v preklade do slovenčiny priekopník, čo vlastne predstavuje vrchne kvasené pivá (IPA, ALE,…), v ktorých používame aj experimentálne chmele, ktoré doteraz neboli registrované. Takže si milovníci piva ochutnajú i chmel, ktorý sa v ČR veľmi nevyskytuje.

,,Teď aktuálně máme Hello Yellow.“

• Jaký je sortiment vašich piv? Popište je trochu blíže.

Michal: Stálá je jedenáctka Rezident. To je taková klasika, kterou děláme celoročně, a jde vlastně o první pivo, co jsme uvařili, a které bylo dost úspěšné.

Druhé pivo bylo Caramel Shake, což je polotmavý ,,Ale“, svrchně kvašený, ve kterém byly použity kvasinky anglického typu. V tomto případě jsme také poprvé použili experimentální chmele z Chmelařského Institutu. Třetí pivo pak byl American Pale Ale, kde jsme použili americký chmele. Bylo takové hodně svěží a citrusové ve vůni.

Obě piva ale v současnosti už nejsou dostupná. Střídáme to. Rezident je stálý a další piva pořád obměňujeme.

Teď aktuálně máme Hello Yellow. To je India Pale Lager – kombinace spodně kvašeného ležáku a IPA. Trik je v tom, že pivo je celé udělané postupem jako IPA, takže je to hodně o studeném chmelení, jsou tam flavour odrůdy chmele, které dodávají intenzivní chmelovou vůni, akorát se nekvasí svrchními kvasinkami jako IPA, ale spodními.

Brzy představíme další nové pivo a to India Pale Ale se stupňovitostí 14, kde jsme použili australský chmel Galaxy.

• Odkud kupujete slad?

Michal: Základní slad používáme český z tradiční humnové sladovny. Další hlavně speciální slady pochází třeba z Německa. Slady odebíráme od místního čeradického dodavatele.

Chmel máme většinu přímo ze Žatce.

Miriam: Žatec je výborný z toho dôvodu, že máte všetko dostupné.

• A jaké jsou vaše plány do budoucna?

Michal: Žatec už máme, dá se říci, pokrytý a chceme expandovat do míst v okolí – Chomutov, Most, Louny, Kadaň,…

Dalším důležitým krokem je pro nás otevřít zahrádku. Určitě tady nebudeme dělat restauraci. Bude to v podstatě jen pivnice, kde bude něco studeného k jídlu.

Miriam: Predovšetkým si prajeme, aby si u nás mohli ľudia vychutnať pivo. Ako už Michal spomínal, plánujeme studenú kuchyňu, ktorú budeme prispôsobovať práve k chuti sortimentu našich pív.

Michal: Restaurace nebo hospoda, to je energie, která by nás sváděla jinam. Chceme se více zaměřit na pivo, dělat zajímavá piva, než se zabývat restaurací. Na léto to ale smysl má. V dubnu nebo v květnu bychom tedy chtěli otevřít zahrádku.

Michal: Chtěl bych, aby si pro toto místo lidé zafixovali ve smyslu: ,,Na jídlo můžete do restaurace, na kávu do kavárny, my jsme pivovar, sem pojďte na pivo.“.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů do budoucna.