Své vize představily na konferenci muzeum, skanzen i archiv

Louny (caj) Paměť a tradice bylo letošní téma již devátého ročníku konference Poohří. Ve velké zasedací místnosti lounské radnice ji uspořádaly od čtvrtka 10. do pátku 11. října Oblastní muzeum v Lounech a spolek Historie a současnost Poohří. Před začátkem akce vystoupily učitelky Základní umělecké školy v Lounech Kateřina Štolová, Renata Zázvorková (obě zpěv) a Jitka Sedláčková je doprovodila na klavír s Moravskými dvojzpěvy Antonína Dvořáka.

 Poté již celou akci zahájil ředitel lounského muzea Jiří Matyáš. Prostor dostali i hosté. Za Ústecký kraj vystoupil náměstek hejtmana a zastupitel Loun Stanislav Rybák, který muzeu poděkoval za jeho rozvíjení a pořádání řady zajímavých akcí, zároveň také vyzdvihl rozhodnutí zastupitelů Postoloprt za pozemky, které budou sloužit na rozšíření Archeologického skanzenu v Březně u Loun. „I když jsme příspěvková organizace kraje, jsme v symbióze s městem, které nám propůjčilo tyto prostory,“ řekl ředitel muzea Matyáš. Ke slovu se dostal i Pavel Janda, starosta Loun, který zmínil místnost zasedání rady města, v níž dříve před mnoha a mnoha lety sídlilo muzeum.  

Své pětileté působení na postu ředitele shrnul Jiří Matyáš. Díky zmodernizované po-žární a zabezpečovací signalizaci mohli návštěvníci muzea spatřit unikátní pohár Alexandra při výstavě Od Alexandra po Čingischána. Velkým problémem však zůstává udržet mikroklima při uchování předmětů. Vyřešit by to mohl nový depozitář, který by měl vzniknout v budově bývalé obchodní akademie č. p. 599 v Poděbradově ulici. „Na investiční komisi Ústeckého kra-je zapůsobily prostory, které v současnosti slouží jako muzejní depozitář - suchý dřevěný záchod či opadávající omítka. Kompletní rekonstrukce prostor v Poděbradově ulici by měly vyjít na 30 milionů korun a realizace je naplánována na rok 2021,“ řekl ředitel Oblastního muzea v Lounech Jiří Matyáš. Ještě před novým depozitářem však muzeum chystá rekonstrukci Domu Sokolů z Mor. Stejně jako dům U Jednorožce, kde také sídlí muzeum, zachránil bývalý ředitel Bedřich Štauber, tak by domu Sokolů z Mor chtěli vrátit podobu z konce 19. století, jak ho přestavěl Josef Mocker. S rekonstrukcí se začne začátkem listopadu. Poté tu najdou návštěvníci muzea novou expozici Louny… a Lounsko od nepaměti po současnost.

Jiří Matyáš také zmínil důležitou spolupráci se Správou CHKO České středohoří. „Připojujeme se k jejím akcím, třeba ke Dni stepí, na oplátku nabízíme školním skupinám možnost exkurzí s průvodcem po Rané a do skanzenu,“ ukončil svůj příspěvek Matyáš.

Poté se ke slovu dostala Lenka Čtvrtníčková, která přítomným přednesla historii Archeologického skanzenu v Březně u Loun. Pohádkový příběh nezapomněl zmínit jeho zakladatelku Ivanu Pleinerovou. Se smělými plány pak seznámila vedoucí archeoskanzenu Karolína Klinecká. Zmínila přestavbu Dlouhého domu i raně středověké polozemnice. „V letošním roce jsme uspořádali šest akcí pro veřejnost, ještě dvě nás čekají. Tuto sobotu oslavíme Mezinárodní den archeologie akcí Nakámen, v prosinci nás čeká Sluncovrat. Moc mě těší zájem o náš edukační program Žít pravěk. Dnešní děti třeba nikdy nepřikládaly do ohně, nebo neštípaly sekerkou dříví, máte vidět, jak si to užívají. Alespoň na chvíli vymění mobily za něco smysluplnějšího,“ zmínila K. Klinecká. Vloni spolu se svým manželem získali pro skanzen za popularizaci archeologie o-cenění Zlatý mamut. Cílem jejich práce je zachránit a revitalizovat dílo doktorky Pleinerové. V současné době by rádi rozšířili plochu skanzenu. Vzniknout by tu mělo parkoviště pro čtyřicet aut, správní budova se zázemím, zemědělský blok, jádrem by byla pravěká vesnička (jako tomu je dosud), okrsek lovců a sběračů, břeh Ohře by se dal využít ke koupání, nebo drobné loděnici a rádi by tu měli i přírodní biotop s kořenovou čističkou, kde by návštěvníci mohli pozorovat zvířata kolem nás.

Čtvrteční program konference Poohří u-končily vstupy Jaroslava Havrlanta o církevních předmětech v lounském muzeu a Jaroslava Sojky o gotické soše svatého biskupa (Mikuláše), prohlídka kostela sv. Petra a Výstaviště a poté společná večeře ve Stromovce. Páteční program byl určen pro širokou veřejnost, dozvědět jste se mohli o historii hradu Žerotína, klášteru klarisek v Panenském Týnci nebo o vzestupu a pádu průmyslníka Františka Hýry. Ředitel lounského archívu Jan Mareš pak zájemce zavedl na prohlídku renesančního domu Daliborka.

O konferenci Poohří bude opět vydán sborník, s jednotlivými vstupy přednášejících.