Nový generální ředitel Povodí Ohře: Pracujeme na mnoha velkých projektech, bez kvalitních lidí by to nešlo

Chomutovsko - Státní podnik Povodí Ohře se sídlem ředitelství v Chomutově se, stručně řečeno, stará o vodu. Od listopadu loňského roku má nového generálního ředitele, kterým je Jan Svejkovský. V rozhovoru jsme se ho ptali, jak to vypadá s opravami starých i novějších přehrad, či v jaké fázi přípravy je stavba nové přehrady, která se u nás v regionu nestavěla od 80. let 20. století.

Mohl byste stručně popsat, co Povodí Ohře dělá a kolik u vás pracuje lidí?

Jsme poměrně velký hospodářský subjekt na severu a severozápadě Čech. Naším úkolem je zajišťovat dostatečnou zásobu vody, transformovat povodně, spravovat vodohospodářský majetek a provádět řadu dalších činností. Jedná se o hodně specifickou práci, ke které potřebujete mít zkušené zaměstnance s velmi dobrou znalostí dané lokality. Jsme sice státní podnik, ale nejsme financováni ze státního rozpočtu, což se často neví. Takže pokud se někdy objevuje tlak na propouštění ve státní správě a někdo by měl pocit, že by se mělo propouštět i u nás, musím uvést, že u nás by propouštění mělo opačný efekt. Neušetřilo by se a přišli bychom o zkušené lidi. Jsme poměrně velký podnik, pracuje u nás zhruba 600 zaměstnanců.

Odkud je tedy Povodí Ohře financováno?

Máme dva základní zdroje příjmů. Jsou to platby za odběr povrchové vody, všichni velcí odběratelé jako vodárny, zemědělci, průmyslové objekty, elektrárny nám platí za odebranou povrchovou vodu. Dále získáváme finance za prodej vyrobené elektrické energie v malých vodních elektrárnách a několika fotovoltaických elektrárnách. Tyto finance musí pokrýt náklady na službu veřejnosti, kdy spravujeme vodní toky, rybníky, jezy, přehrady, přivaděče, vodní čerpací stanice a další infrastrukturu.

Pracujete na mnoha vodních dílech. Když přejdeme na ta nejznámější, jak probíhá rekonstrukce na Nechranicích a proč se vlastně k opravám přistoupilo?

Nechranice mají vedle spodních výpustí a malé vodní elektrárny také bezpečnostní přeliv. Nyní se již několik let věnujeme tomu, aby přeliv byl bezpečný a dokázal využít svůj potenciál. V roce 2004 jsme dokončili jeho střední pole, které zásadním způsobem změnilo chování při zpracování povodní, daleko dříve je možné upouštět neškodný odtok. Je to podobné, jako když plníte kbelík vodou. Když má malý odtok, tak ho naplníte rychle, když má větší, tak to trvá déle. Dříve bylo možné neškodný odtok pouštět až při hodně vysoké hladině vody, nyní to jde daleko dříve, čímž se nádrž neplní tak rychle a nádrž vydrží delší dobu chránit území před povodněmi. V roce 2022 jsme dokončili levé pole bezpečnostního přelivu, kde jsme osadili klapkový uzávěr. Stejný se dělá na pravém poli. Jsou to jedny z nejvyšších klapek u nás. Obvykle disponují jednou či dvěma podpěrami, tady jsou celkem čtyři. Oproti předchozím hydrostatickým segmentovým uzávěrům dokáží v případě potřeby zvládnout větší povodeň, v nádrži udrží větší objem vody po delší dobu.

Chtěl bych uvést, že vylepšení bezpečnostního přeliv neznamená, že území pod Nechranicemi je zcela a navždy chráněno před povodněmi. Vodu umíme déle podržet, povodňovou vlnu více zploštit, ale neznamená to, že povodně nebudou mít negativní účinky na území pod vodním dílem.

Až se dodělá pravá část, bude stavba dokončená? A kdy to bude?

Až se dokončí rekonstrukce pravého pole bezpečnostního přelivu, stavební práce budou hotové. Termín ukončení předpokládáme do konce tohoto roku.

Pustili jste se také do velké opravy hráze Jezeří, horské historické přehrady. Proč a co to obnáší?

Je to historické vodní dílo vystavěné v letech 1902 až 1904. Běžnými opravami se dá vždy udělat jenom část potřebných prací. Někdy je potřeba udělat generální rekonstrukci, nemůžeme si dovolit čekat na nějaký hraniční stav. I ekonomicky je výhodnější opravovat stavbu o něco dříve, než se ocitne na hraně životnosti. Na Jezeří pracujeme v podstatě na všech jejích částech. Byť je to kamenná zděná přehrada, návodní strana je vyzděná z betonových bloků, které v nové podobě vracíme zpátky. Přidáváme stříkanou izolaci, která tam původně nebyla, tehdy se to řešilo asfaltovými vrstvami. Na návodní straně se opravuje spárování zdiva, na koruně hráze jsou nové konstrukce, zcela nově se řeší spodní výpusti a odběrná věž se staví také úplně nová. Samozřejmě postupujeme v souladu s památkovou ochranou. Na vzdušní straně hráze jsme restaurovali erb Lobkoviců s nápisem Moriz-Talsperre (Mořicova přehrada). Koncepce vodního díla zůstává stejná, neplánuje se odebírání vody, ale do budoucna to možné bude. Přehrada má zásobní funkci, lehce snižuje povodňové průtoky a zadržuje vodu.

Chystáte se také na opravu jiné historické přehrady, například Kameničky na Chomutovsku. Jak to vypadá tam?

Máme zpracované zadání pro projektovou dokumentaci. Zpracování projektu bude nákladné, předpokládáme v jednotkách milionů korun, proto ho potřebujeme dobře nacenit.

Jaká jsou specifika opravování historických přehrad? Můžete používat současné technologie?

Nové technologie nebývají omezeny. Je samozřejmě potřeba provádět technologické postupy kvalitně a používané materiály máme památkáři schválené. Památková ochrana se týká především, ale nejenom, viditelných konstrukcí. Jak jsem říkal, na Jezeří používáme stříkanou izolaci, která tehdy nebyla známá. Ale například, co se týká spárování zdiva, tak to probíhá úplně stejně, jako kdyby ho dělali tehdejší kameníci, je to paráda.

Vedle starých přehrad se chystáte postavit i zcela novou, vodní dílo Kryry. Jak dlouho se nová přehrada nestavěla a v jaké je fázi příprav?

Poslední vybudovanou přehradou na území našeho povodí byl Újezd, kterému někdo říká Kyjická přehrada, ten byl dokončený v roce 1981, předtím o tři roky dříve Přísečnice. Je to tedy po dlouhé době nová přehrada, kterou si u nás objednal stát. Podle harmonogramu bychom ji do provozu měli uvést v roce 2041.

Nyní je příprava ve fázi výkupů pozemků a vytváření takzvané předprojektové dokumentace, která zahrnuje řadu studií, průzkumů a výpočtů. Budou to podrobné podklady k tomu, jak dílo projektovat. Spousta otázek je zodpovězených a vyřešených. Na podzim se předprojekt dokončí. Ruku v ruce s tím jde majetkoprávní vypořádání, které by mělo skončit v roce 2025, dvě třetiny jsou již vyřešeny.

Příprava je dlouhá, jak dlouho bude trvat samotná stavba?

Vlastní hráz pravděpodobně tři stavební sezóny, dohromady se počítá kolem sedmi let. Stavba zahrnuje mnoho objektů, které se musejí postavit.

V Chomutově ubývá vody v Kamencovém jezeře. Město chce vodu nechat dopouštět. V jaké je to fázi?

Aby město mohlo mít gravitační napouštění jezera z trubního přivaděče, který napouští Velký otvický rybník, lidově Bandu, my musíme opravit potrubí, aby ho bylo možné provozovat v tlakovém režimu, tedy bez nutnosti čerpání. To právě probíhá a letos bude hotové. Město si z tohoto potrubí nechá udělat odbočku.

Ve městě bývají někdy toky zakryté, trendem je jejich odkrývání. Děje se tak i na tocích ve správě Povodí?

Pokud to jde otevřít, tak otevíráme. Například v Teplicích na Bystřici je mnoho kilometrů zakrytých profilů, jsou na nich silnice, křižovatky, bývá komplikované koryto po dlouhých desetiletích otevřít, často s tím nesouhlasí město. Jsou tam limity vždy s ohledem na okolí. Velkou investici na odkrytí chystáme na Ervěnickém koridoru. Tam vede část Bíliny v trubkách, v krajině je to jako pěst na oko.

Místo trubek tedy poteče řeka?

Ano, bude to přírodě blízké koryto, z průmyslového potrubí v délce 3,2 kilometru uděláme běžný tok. Teď je ta oblast taková sterilní, průmyslová, myslím, že to bude velké oživení.

S klimatickou změnou se mění přístup k vodě. Už není smyslem jako dříve ji co nejdříve z krajiny odvést. Jak s tímto pracujete vy?

Je to o změně přístupu. Dříve se hodně odvodňovalo, meliorovalo, narovnávaly potoky, moc se nekoukalo na životní prostředí. Pokud voda z území rychle odtéká, má to v dobách sucha nepříjemné důsledky. Když nyní řešíme Kryry, díváme se na to jako na celistvé území, ne pouze na technickou přehradu, ale i na celkové „dýchání“ krajiny, aby byl vodní režim v rovnováze. U narovnaných toků máte dvě možnosti. První je papírová, kdy se vydá rozhodnutí, že se konstrukce koryta nemusí udržovat a tok se časem bude přirozeně vyvíjet. Druhá možnost je, že konstrukci cíleně odstraníme a vznikne přírodě blízké koryto. To velmi úspěšně děláme například v Karlovarském kraji. Jsou území, která jsou lépe renaturovatelná. Pokud někomu opevnění toku slouží, například v průmyslových oblastech, není možné jej tak snadno renaturalizovat.

Nedávno jste přestěhovali chráněné bobry? Máte je v Povodí rádi?

Bobr do přírody patří, to je jasné. Pokud začne dělat velké škody, je potřeba se k tomu postavit čelem. Tam, kde je to možné a kde bobr ničemu nevadí, necháváme ho být. Když si ale postaví třeba hráz u výtoku z čistírny odpadních vod a voda se vzdouvá zpět, musíme zajistit podklady a řešit to. Požádat o výjimky, zvíře přemístit. Pro Povodí Ohře bobři zatím nejsou zásadním problémem, nestojí nás zásadní peníze, ale je to věc, kterou se musí naši zaměstnanci zabývat.

Ředitelem Povodí Ohře nejste dlouho. S čím jste do funkce nastupoval?

Je to mnoho věcí. Tou nejpodstatnější jsou lidé, naši zaměstnanci, jejich know how, které není možné nahradit. Postoj vedení by měl být vždy jasný, neměnný, myslím si, že je důležitá otevřenost. Na mě se mohou kdykoliv obrátit.

Co se týká procesů, chtěl bych zjednodušit naše vnitřní postupy, abychom nenechali nic dlouho ležet na stole a dokázali zrychlit naši práci. Dlouhodobým cílem je zajišťovat dostatečný zdroj příjmů, například z fotovoltaiky či nových malých vodních elektráren.

Mluvíte o otevřenosti. Všimnul jsem si, že Povodí Ohře je více aktivní na sociálních sítích i ve vydávání tiskových zpráv. Proč se tak děje?

Komunikace je velmi důležitá, a to jak dovnitř podniku, tak i vně. Veřejnost neocení naši práci, když o ní nebude vědět. To je hlavní motivace větší aktivity Povodí Ohře v mediálním prostoru