Žatecký domov seniorů slaví 70 let. Bez našich služeb se budoucnost neobejde, říká jeho ředitel Petr Antoni

Před dvěma lety jsme při pátrání ve spolupráci s žateckým regionálním muzeem zjistili, že žatecký domov, tehdy ,,důchodců“, který se staral primárně o seniory, byl v Žatci zřízen po válce na sklonku roku 1955 v objektu již církví nevyužívaného kapucínského kláštera. Tento milník nám přijde významný, protože jde o doklad sedmdesáti let péče o seniory v Žatci.

Letos chceme oslavit výročí v pátek 20. června právě v prostorách refektáře kapucínského kláštera. K tomu chceme vydat publikaci/brožuru, která bude historii žateckého domova pro seniory mapovat. Tím vytvoříme časový vzkaz pro budoucnost. Až se bude slavit třeba sto let, my tu už pracovat nebudeme, ale dáme našim následovníkům materiál, který budou moci dále rozvíjet.

Rád bych opět poprosil všechny, kteří mají nějaké fotografie, staré dokumenty či drobné předměty z dřívějších let fungování domova, aby se s námi o ně podělili a připojili se tak k uchování vzpomínky pro budoucí generace.

V mnoha rovinách se snažíme jít s dobou. Troufám si říct, že v některých tématech jsme i napřed. Neustále se snažíme zvyšovat komfort klientů a ku příkladu navyšovat jejich soukromí budováním jednolůžkových pokojů. Zajímavostí je, že máme vytvořený i jeden manželský pokoj, protože máme i vyšší počet žádostí manželských párů.

Další novinkou z loňského roku je také to, že jsme zprovoznili pro klienty a jejich návštěvy wi-fi síť zdarma, což je velmi kvitováno. Sice se jedná o jednotlivce, ale máme tu seniory, kteří mají notebook a jsou na síti.

Ale neusínáme na vavřínech a chceme jít trendům v péči o seniory naproti. Plánujeme letos projektové práce na rekonstrukci zbývajících částí našeho domova, tedy prvního a druhého patra. Půjde o generální rekonstrukci, která se bude provádět za plného provozu po etapách. Nebude to ale hned, přípravné práce mohou trvat i dva roky. Také nás čeká oprava střechy na budově domova se zvláštním režimem, kde se ukázaly nějaké technické nedostatky. Tu bychom naopak rádi zvládli letos.

Určitě, jezdíme na stáže po celé republice. Také jsme členy Asociace poskytovatelů sociálních služeb, která nás sdružuje a přináší k nám trendy ze zahraničí.

Budoucnost je také velká výzva. Můžeme se jen dohadovat, co přinese masivní stárnutí populace. Už nyní zažíváme stále vyšší a vyšší poptávku po našich službách. Jsme dnes v situaci, že tolik, kolik máme lůžek, tolik máme žádostí. A možná ještě o trochu víc. Jedná se o rapidně vysoké nárůsty, a proto už dneska nejsme schopni průběžně přijímat nové klienty. Vždy musí žadatel počítat s nějakou ,,čekací dobou“.

Velkou výzvou budou i nové formy práce, jako je umělá inteligence a robotizace. Já osobně ale zastávám názor, že v péči o člověka bude vždy potřeba člověk. Dovolím si tedy říci, že bez našich služeb se budoucnost neobejde. Dnešní typický klient je stále starší a lidé k nám přichází v čím dál tím horším zdravotním stavu. Doba, kdy domovy byly jen jakési ,,ubytovny“ pro starší seniory, už je dávno pryč. Dnes už k nám lidé jdou opravdu v ten moment, kdy už to potřebují a jsou skutečně odkázáni na dvaceti čtyřhodinovou péči, kterou jim nelze v domácím prostředí poskytnout.

Nesmíme ale zapomínat na to, že máme rovněž rozsáhlou pečovatelskou službu. Někdy vtipkuji o tom, že si vlastně sami sobě konkurujeme. Díky naším pečovatelkám v terénu, které fungují každý den i večer, o víkendech i o svátcích, jsme schopni doma udržet i imobilní osoby nebo lidi s počínající či už pokročilou Alzheimerovou chorobou. Když se naše terénní pečovatelská péče nakombinuje s domácí zdravotní péčí a s pomocí rodiny, spousta seniorů může zůstat doma. A to je možná cíl budoucí péče o seniory.

Vždycky ale bude potřeba i pobytová služba pro ty lidi, kteří už jsou trvale odkázáni na lůžko. Tomu musíme jít naproti. Proto ve spolupráci s krajem a především s naším zřizovatelem, Městem Žatec, začaly projekční práce na další naší pobočce, která by se měla vybudovat v ulici Malínská. V nové budově bude k dis-pozici deset lůžek domova se zvláštním režimem, tedy pro osoby s demencí či Alzheimerovou chorobou popř. v kombinaci s jiným duševním onemocněním, a dvacet lůžek domova pro seniory, které budou po plánované rekonstrukci stávajícího domova pro seniory potřeba, jelikož o nějakou kapacitu přijdeme.

V domově pro seniory, který sídlí v propojených historických budovách směrem do ulice Šafaříkova, máme osmdesát lůžek. V zadní budově, kde je domov se zvláštním režimem, který letos slaví třináct let fungování, máme 46 lůžek.

Já si myslím, že sociální služby po roce 1989 ušly ohromný kus cesty. České pobytové sociální služby naprosto splňují evropské standardy, a to nás porovnávám se zeměmi západní Evropy.

V současné době jsou i rozumně financovány. My konkrétně máme vícezdrojové financování. Zdravotní pojišťovny nám hradí za zdravotní výkony, kraj nás dotuje státní dotací, máme na zajištění kvalitního provozu. V neposlední řadě nás podporuje náš zřizovatel – Město Žatec.

Myslím si, že žatecký senior má širokou škálu nabídky využití volného času. Město Žatec rozhodně podporuje sociální služby, a to nejen tím, že podporuje své příspěvkové organizace, ale dává také nemalé prostředky do komunitního plánování.

A když odhlédneme od profesionálních sociálních služeb, kterých je hodně, fungují zde ještě seniorské spolky a uskupení, které pro své členy pořádají kulturní program, zájezdy, rekondiční pobyty, přednášky, cvičení,… Nabídka je skutečně pestrá. Myslím si tedy, že žatecký senior, který chce být aktivní, rozhodně může.

Z mých předchůdců na pozici ředitele domova znám osobně pouze Josefa Kolerta, který už není mezi námi. Myslím si, že byl jeden z nejdéle sloužících ředitelů domova pro seniory v kraji. Domnívám se, že tu sloužil přes 25 let. A zrovna on zažil takové turbulentní období, kdy se domovy převáděly ze států do správy měst. Navíc dřívější úroveň byla jaká byla. Udělal zde tedy ohromný kus práce.

Je namístě poděkovat, protože historie sedmdesáti let domova je tvořená především lidmi, kteří v něm pracovali a pracují. Všem bych chtěl vzkázat, že děkujeme za práci, kterou tu odvedli. Je to pro nás závazek, na který navazujeme. Snažíme se také udržet tradice, takže na zaměstnanecké akce zveme i bývalé pracovníky. Jsme rádi, že se k nám rádi vrací. Nejen proto si jich moc vážíme.