Z cest po Čechách J. Hiekové 5. díl

Kdo četl Jiráskovy Psohlavce, či viděl jejich zfilmovanou podobu, jistě mu neušlo, že román popisuje chodské povstání a jeho část se odehrává na zámku v Trhanově. Tento zámek byl hlavním sídlem Wolfa Maxmiliána Lamingena (Lomikara). Původním rodovým sídlem Lamingenů byl Újezd Svatého Kříže u Přimdy.

   Na prahu čtyřicítky se Lamingen oženil s Kateřinou Polyxenou Popelovou z Lobkovic. Prodali rodové sídlo a pro společný život si vybrali pusté místo, kde stával pouze dvůr a mlýn. Lamingen tu, v roce 1677, vystavěl zámek, po té i celou vesnici a dal jí název Trhanov. Z manželského svazku vzešly tři děti, dospělosti se však dožily pouze dvě dcery. Lamingen byl průkopníkem průmyslové výroby v Čechách. Vlastnil sklářskou huť, železárnu a v roce 1678 založil, v nedaleké Kdyni, prokazatelně první textilní manufakturu v Čechách. V ní se provozovalo, tehdy velmi rozšířené, plátýnkářské řemeslo (šití mlýnských pytlíků). Lamingen zaměstnával obyvatele svého panství, nedařilo se mu však zapojit do výroby bývalé strážce hranic, Chody. Ti se dožadovali svých starých privilegií, odmítali podřídit se Lomikarovým novým pravidlům a nakonec se roce 1692 vydali do Vídně k císaři Lepoldovi I. Žádali obnovení svých práv a císař jim slíbil nápravu. Lamingen si však císaři stěžoval, že Chodové odmítají poslušnost a císař proto své rozhodnutí změnil. Nařídil Chodům poslušnost pod přísným trestem a povinnost věčného poddanství. Ti vyslali k císaři druhé poselství, ale ani to nebylo úspěšné. Chodové se proto vz-bouřili a vypuklo chodské povstání. Lamingen na něj reagoval dne 6. 7. 1693 vojenským zásahem. V Pocinovicích, které nejdéle vojsku odolávaly, byl zastřelen jeden místní obyvatel. Sedmdesát iniciátorů povstání bylo zatčeno, nakonec však dostali relativně mírné tresty. Druhou obětí povstání byl Jan Sladký Kozina. Povstání bylo potlačeno a Chodové pak museli, na nádvoří trhanovského zámku, přislíbit Lamingenovi svoji poslušnost.

   Jak jistě všichni dobře víme, Lomikar nepřežil Kozinu ani celý rok. Zemřel v ranních hodinách, dne 2. listopadu 1696, na svém zámku v Trhanově. Zasáhla ho mrtvice. Oproti pověsti to nebylo při hostině, ale při vyřizování osobní korespondence. Zda se tak stalo Kozinovým prokletím, či tomu chtěl osud, kdo ví? Na Trhanovsku dodnes kolují zkazky, že na zámku straší Lomikarův duch v podobě bezhlavého jezdce.

   Lomikar prožil na svém zámku ne-celých 20 roků. Jeho smrtí vymřel rod Lamingenů po meči. Lamingenova žena s dcerami pak zámek prodaly Janu Filipovi ze Stadionu. Stadionové drželi trhanovské panství až do roku 1908. Ve 2. polovině 19. století u nich pracoval, jako zahradník, otec lékaře a spisovatele Josefa Thomayera, který se na zámku narodil. A právě on poz-val do Trhanova svého přítele Aloise Jiráska a inspiroval ho k napsání románu Psohlavci. Jindra Hieková