Z cest po Čechách J. Hiekové 9. díl

Protože Rýzmberk (Obří hora) je od Koutu na Šumavě vzdálen, co by kamenem dohodil a obě místa mají historicky mnoho společného, naše další cesta vedla právě sem. Zřícenina hradu se nachází na zalesněném, zhruba 650 m vysokém kopci. Hrad vystavěl ve 2. polovině 13. století, na popud krále Přemysla Otakara II., Děpold z rodu Drslaviců.

     Původně sloužil jako pohraniční pevnost na zemské stezce do bavorského Řezna. Až do třicetileté války na něm sídlily různé šlechtické rody a postupně ho rozšiřovaly. V době svého rozkvětu měl hrad dva paláce, tři nádvoří a rozsáhlé předhradí s mnoha obrannými věžemi. Jeho posledními stálými obyvateli byli Gutštejnové, kteří ho upravili do renesančního stylu. V důsledku účasti na stavovském povstání však o něj v roce 1622 přišli a po té se hrad stal sídlem panských úředníků, písařů, hejtmanů, lesníků, vojenské posádky a čeledi. Postupně pustnul a šlechta v něm již nikdy ne-sídlila. Ve 2. polovině 17. století se dostal, spolu s koutským panstvím, do rukou Wolfa Maxmiliána Lamingena. Lamingen zpustlý Rýzmberk však neopravil. K obnovení hradu došlo až pod patronátem rodu Stadionů, kteří zakoupili Lamingenovo panství po jeho smrti. Sídlili na zámku v Trhanově, později v Koutu, kde měli své hlavní hospodářství a hrad využívali jako výletní sídlo. Částečně ho zrenovovali, opravili sklepení, zdi a na místě mladšího gotického paláce vystavěli neogotickou rozhlednu. Hradní areál využívali jako odpočinkové místo s kuželníkem, terasami a tanečním parketem. Po smrti posledního člena rodu v roce 1908, Filipa ze Stadionu, získal Rýzmberk Klub českých turistů. Turisté hrad využívali, stejně jako Stadionové. Navíc za 1. republiky založili pod hradem amfiteátr, kde se hrávalo divadlo. Klubu českých turistů patří hrad dodnes.

     Před výstupem na Rýzmberk jsme zaparkovali auto pod kopcem. Prošli jsme nově zrenovovanou gotickou bránou na bývalé první nádvoří a vol-ně jsme vystoupali až k neogotické věži. Pod ní je postavená dřevěná chatka s občerstvením, dřevěný altánek s posezením a po celém areálu jsou rozmístěny dřevěné lavice a stoly. To aby si mohl návštěvník po výstupu na Obří horu odpočinout. Vstup na ní je volný po celý rok. Na rozhlednu se však dostanete pouze v sezóně. My jsme si samozřejmě na věž vyšlápli. Uvnitř jsme si prohlédli fotografie, zaměřené na dějiny hradu a nahoře jsme se pokochali krásným výhledem do okolní krajiny. Před námi se rozprostřel Český les. Jako na dlani jsme měli Kout, Kdyni a dohlédli jsme i do trochu vzdálenějších Domažlic. V dálce na horizontu se nám ukázala i panoramata Šumavy. I když samotný areál hradu neoplývá žádnou velkou krásou, pohled z něj na okolní krajinu je vskutku nádherný.

Všem ho vřele doporučuji.