Kounov, Rakovník – Členové Klubu Vojenské historie navštívili po předchozí domluvě se starostkou ing.Danou Bechynskou, Kounov. Věděli totiž, že tu na konci Druhé světové války byl v budově zdejší školy vojenský lazaret – údajně maďarský, což v těchto končinách je poněkud nezvyklé.
Za KVH jsme se zúčastnili ing. Jiří Svoboda, předseda KVH v Rakovníku, Václav Pelc a autor článku Jindřich Lipecký. Ve školní kronice, kterou ochotně zapůjčila paní ředitelka, byla pouze zmínka o tom, že zde na konci války byl opravdu vojenský maďarský lazaret.
Nic více, pouze jako památka na tuto dobu zde byla vlepena bianco propustka pro občany Kounova. Kounov byl již tehdy v „Říši“-tedy Německu a propustka byla do sousedního Protektorátu/tedy hlavně do Mutějovic/.Na doporučení paní starostky jsme i s ní navštívili pamětnici a starousedličku paní Librovou. Přestože je jí již 85 let, je ještě velmi vitální a všechno si pamatuje. Velmi ochotně nám na naše dotazy odpověděla. Tehdy jí bylo na konci války 18 let. Ve škole, kde byla školnicí, se v letech 1944 až 1945 usadil opravdu lazaret pro zraněné maďarské vojáky, z nichž mnozí tam také zemřeli. Snad jen ona již ví, kde byli pohřbíváni - viděla to. Bylo to na místě bývalé chmelničky. Také nám řekla, že Maďaři měli rezavě hnědé uniformy, což hovoří jasně pro armádu, nikoliv pro maďarské jednotky SS. Paní Librová vzpomíná, že v roce 1945 seděla před školou mladá dívka, kost a kůže, s ranečkem. Byla dohola ostříhaná. Později se paní Librová dozvěděla, že to byla nějaká Polka, propuštěná z lágru. Maďaři jí poskytli první pomoc a vůbec se o ni dále postarali. Později přišli do Kounova Rusové a RG, ale to už většina Maďarů byla pryč. Zbylí byli vyslýcháni ve sklepě školy. Co se s nimi stalo pak, paní Librová neví. Další zajímavost, kterou nám řekla, se týká přičlenění Kounova/Kaunau/ Říši. Málokdo asi dnes ví, že Kounov měl zůstat v Protektorátu. Ale jistý místní lékař – Němec, se rozjel do Žatce a vyjednal u svých stranických a vojenských známých, že mapa se předělala a Kounov byl zakreslen za hranice Protektorátu. Do hospody a za známými chodili kounovští včetně paní Librové právě na tu propustku do Mutějovic v Protektorátu Čechy a Morava. Tam, kde je lávka v Mutějovicích, byla malá celnice a hranice. A ještě jednu zajímavost jsme se dozvěděli. V Kounově a jeho okolí pracovali
mimo jiné i sovětští zajatci a dokonce zajatí britští letci z RAF. Jistě by toto další pátrání zajímalo Rendu Černého, vedoucího Skupiny historie policejního a vojenského letectva při našem Muzejním spolku. Jak je vidět, rozhovory s pamětníky se vyplatí. Škoda, že původních starousedlíků, kteří tyto časy pamatují, je již tak málo, Jsou doslova živou kronikou událostí, které nás stále velice zajímají. Jindřich Lipecký
