REGION (soš) — Vědecká část projektu ENZEDRA probíhá na půdě chomutovského Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Jaké staronové plodiny zde objevili? A jak je chtějí navrátit zpět do přirozeného prostředí? O tom jsem si povídala s Romanem Honzíkem.
Co přinesl rok bádání?
Rok bádání přinesl výsledky, které jsme nečekali. Například jsme objevili plodiny, o kterých jsme vůbec nevěděli. Díky zavedení brambor zmizelo zhruba padesát druhů zeleniny, která se dříve pěstovala. Například krabilice hlíznatá. Ta se sklízela až na jaře, kdy měla mít příchuť po oříškách, vařila a dusila se stejně jako brambory. Objevili jsme také ztracený název jednoho ovocného stromu. Ve Strážkách jsme narazili na Türnickel, ale chyběl nám český ekvivalent. Až kolega z Německa zjistil, že se jedná o Svídu dřín. To je plodina, která poskytuje dřínky, jež se používají například na výrobu marmelád či vína.
Mohou vám lidé nějak pomoci při hledání starých odrůd?
Určitě by to bylo velice cenné. Bohužel díky komercionalizaci lidé staré odrůdy zahazují a kupují si nové v marketech. To, co dříve pěstovali už nevyužívají, protože jim to třeba nechutná. Staré odrůdy ale měly jiné výhody. Jednak byly regionální a pak tím, že tu rostly odjakživa, byly přizpůsobeny tomuto klimatu. Byly také odolnější vůči některým chorobám a škůdcům a nemuselo se používat tolik pesticidů. Rádi bychom je znovu zavedli do kultury a přispěli tak ke zdravějšímu životnímu stylu.
Znovuzavedení původních rostlin je jedním z hlavních cílů projektu?
Ano. Rozšíření agrobiodiverzity, to jest rozšíření počtu rostlin, které se v daném regionu pěstují je jedním z vědeckých cílů tohoto projektu. Ale také aby si lidé mohli na tu plodinu sáhnout, podívat se na ni, účastnit se sklizně některých druhů brambor nebo tuřínu. Také bychom chtěli vytvořit určitou zdrojovou kolekci a bezplatně rozšiřovat semena plodin, které získáme, aby se i v těch zahrádkách mohly pěstovat.
Co vidíte jako nejčastější chyby v dnešních zahradách?
Myslím, že nadužívání umělých hnojiv a pesticidů. Každý by měl pěstovat plodiny s určitým souladem s přírodou. Můžeme hnojit, ale všeho moc škodí, protože pak se to projeví na spodní vodě nebo obsahu nitrátů v zelenině.
A co plevel? Patří na zahrady nebo by se měl vyhubit?
Každý plevel je plevel pouze tehdy, když pro něj nemáme využití. Existuje několik pohledů na plevele, jeden z nich je, že se dají kulinářsky zpracovat. Takový ptačinec nebo žabinec je úporný plevel, který se těžko hubí. Ale je výborný třeba do salátů. Pampelišku, která se lidem nelíbí v anglických trávnících, můžou použít celou. Listy na salát, pražené kořeny jako náhražku kávy, květy na med. Nejlepší je zakrýt pampelišku kyblíkem, vybělí se a není tak hořká. Také sedmikrásky se v současné době využívají ve vysoké kulinářské. Lebeda se dá zase zpracovat jako špenát. Samozřejmě se nevyužívají jedovaté plevele jako blín či durman.
Co vás v projektu čeká letos?
Letos začínáme množit rostliny, které získáme z genových bank. Nejdříve je vysejeme na malých plochách. Až získáme větší množství, budeme je sít na našich pokusných polích. To je prvořadý úkol. Druhý je pak expedice do vojenského výcvikového prostoru v zaniklých obcích, kde budeme hledat především okrasné rostliny popřípadě pozůstatky vinné révy a dalších původních plodin, které tam mohly ještě zůstat. Všechny naše výsledky, informace i recepty najdou zájemci postupně na webu projektu. Dále bychom rádi vyvolali diskuzi na facebooku třeba o tom, jak správně ošetřovat zahrádku či, jaké plevele se dají využít.
Děkuji za rozhovor. Soňa ŠÍMOVÁ
Napsal(a): Soňa Šímová
Pozvání Mirky Farkasové na Štědrý den 24. 12. 2024.
Přehrát videoZlatá neděle 22. 12. se nesla v Žatci ve znamení zpívání koled - v podloubí u Ramon café, tradice, za kterou stojí mj. ŽOK :-)
Přehrát video